AMBROŽ Josef 18.2.1885-5.9.1950: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(AMBROŽ_Josef_18.2.1885-5.9.1950)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 18.2.1885
| datum narození = 18.2.1885
| místo narození =  
| místo narození = Štěpánovice u Českých Budějovic
| datum úmrtí = 5.9.1950
| datum úmrtí = 5.9.1950
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Třeboň
| povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody
| povolání = 8- Ekolog nebo ochránce přírody
6- Botanik
6- Botanik


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef AMBROŽ
}}
 
'''AMBROŽ, Josef,''' ''* 18. 2. 1885 Štěpánovice u Českých Budějovic, † 5. 9. 1950 Třeboň, botanik, ochránce přírody''
 
Po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a v Jindřichově
Hradci studoval přírodní vědy na filozofické fakultě
pražské české univerzity (žák prof. J. Velenovského). Studia
ukončil 1914 doktorskou disertací z bryologie. Poté působil
21 let jako středoškolský profesor na reformovaném reálném
gymnáziu v Jihlavě a v Třeboni. V Jihlavě inicioval založení
přírodovědného klubu. Z rozsáhlého floristického výzkumu,
který A. prováděl na Jihlavsku a v části Podyjí, vznikl herbář,
jejž převzal Botanický ústav UK v Praze. Vedle mechorostů
a vyšších rostlin znal A. dobře i houby. Posléze se zabýval
hlavně květenou lesů na Třeboňsku. Výsledkem této činnosti
se stala monografie (1948), v níž kombinoval mj. pylovou
analýzu s archivním studiem. Od popisné registrující floristiky
(práce o květeně Jihlavska z přelomu 20. a 30. let) se vypracoval
k prohloubenému chápání vztahu rostlin a prostředí.
V jeho odborných příspěvcích se ve 30. letech projevovala
výrazná ekologická orientace, která ho vedla k aktivní práci
v oblasti ochrany přírody a k promýšlení obecných aspektů
této problematiky. Přispíval hojně do časopisů Věda přírodní
a Krása našeho domova. Od rozsáhlejší publikační aktivity ho
odváděla vzácná sebekritičnost, svědomitost a úzkostlivost.
 
'''D:''' České Drepanoklady, in: Věstník KČSN 1913, č. 5; Květena Jihlavska,
Výroční zpráva reformovaného reálného gymnasia Jihlava 1929–30; Flora
tůní a tekoucích vod v oblasti třeboňské, in: ČNM, oddělení přír. 112, 1938,
s. 278n.; Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské, in: Sborník
přírodovědného klubu Jihlava 2, 1939, s. 1n.; Lesy třeboňské pánve a přilehlých
okrsků, in: Ročenka státních výzkumných ústavů lesnických 2, 1948,
s. 101n.
 
'''L:''' J. Klika, Krása našeho domova 41, 1950, s. 129n.; J. Veselý, Ochrana
přírody 5, 1950, s. 140; Dějiny floristického výzkumu, 1982, s. 88 (heslo
Anders Jan).
 
Jan Janko
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]]
[[Kategorie:8- Ekolog nebo ochránce přírody]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:6- Botanik]]
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Štěpánovice]]
[[Kategorie:1950]]
[[Kategorie:1950]]
[[Kategorie:Třeboň]]

Verze z 4. 2. 2016, 09:37

Josef AMBROŽ
Narození 18.2.1885
Místo narození Štěpánovice u Českých Budějovic
Úmrtí 5.9.1950
Místo úmrtí Třeboň
Povolání

8- Ekolog nebo ochránce přírody

6- Botanik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39244

AMBROŽ, Josef, * 18. 2. 1885 Štěpánovice u Českých Budějovic, † 5. 9. 1950 Třeboň, botanik, ochránce přírody

Po středoškolských studiích v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci studoval přírodní vědy na filozofické fakultě pražské české univerzity (žák prof. J. Velenovského). Studia ukončil 1914 doktorskou disertací z bryologie. Poté působil 21 let jako středoškolský profesor na reformovaném reálném gymnáziu v Jihlavě a v Třeboni. V Jihlavě inicioval založení přírodovědného klubu. Z rozsáhlého floristického výzkumu, který A. prováděl na Jihlavsku a v části Podyjí, vznikl herbář, jejž převzal Botanický ústav UK v Praze. Vedle mechorostů a vyšších rostlin znal A. dobře i houby. Posléze se zabýval hlavně květenou lesů na Třeboňsku. Výsledkem této činnosti se stala monografie (1948), v níž kombinoval mj. pylovou analýzu s archivním studiem. Od popisné registrující floristiky (práce o květeně Jihlavska z přelomu 20. a 30. let) se vypracoval k prohloubenému chápání vztahu rostlin a prostředí. V jeho odborných příspěvcích se ve 30. letech projevovala výrazná ekologická orientace, která ho vedla k aktivní práci v oblasti ochrany přírody a k promýšlení obecných aspektů této problematiky. Přispíval hojně do časopisů Věda přírodní a Krása našeho domova. Od rozsáhlejší publikační aktivity ho odváděla vzácná sebekritičnost, svědomitost a úzkostlivost.

D: České Drepanoklady, in: Věstník KČSN 1913, č. 5; Květena Jihlavska, Výroční zpráva reformovaného reálného gymnasia Jihlava 1929–30; Flora tůní a tekoucích vod v oblasti třeboňské, in: ČNM, oddělení přír. 112, 1938, s. 278n.; Květena obnažené půdy rybničné v oblasti třeboňské, in: Sborník přírodovědného klubu Jihlava 2, 1939, s. 1n.; Lesy třeboňské pánve a přilehlých okrsků, in: Ročenka státních výzkumných ústavů lesnických 2, 1948, s. 101n.

L: J. Klika, Krása našeho domova 41, 1950, s. 129n.; J. Veselý, Ochrana přírody 5, 1950, s. 140; Dějiny floristického výzkumu, 1982, s. 88 (heslo Anders Jan).

Jan Janko