ANKWICZ ze Skarbek-Posławice Andreas Aloys 23.7.1775-26.3.1838: Porovnání verzí
(ANKWICZ_ze_Skarbek-P_Ondřej_Alois_23.7.1777-26.3.1838) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Andreas Aloys ANKWICZ,hr. ze Skarbek-Posławice | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.7. | | datum narození = 23.7.1775 | ||
| místo narození = | | místo narození = Krakov (Polsko) | ||
| datum úmrtí = 26.3.1838 | | datum úmrtí = 26.3.1838 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice, Andreas Aloys (též Ondřej Alois),''' ''* 23. 7. 1775 Krakov (Polsko), † 26. 3. 1838 Praha, arcibiskup pražský'' | |||
Pocházel z bohaté polské šlechtické rodiny, jeho otec byl popraven | |||
za povstání 1794. Studoval práva a teologii v Krakově a ve Vídni. 1810 získal kněžské svěcení a doktorát teologie. | |||
Působil v duchovní správě u sv. Štěpána ve Vídni, dále od | |||
1813 jako sídelní kanovník v Olomouci, kde vedl i teologické | |||
studium. V září 1814 se stal nejprve arcibiskupem ve Lvově, | |||
poté od května 1833 zastával arcibiskupský úřad v Praze. | |||
V září 1833 jej potvrdil papež Řehoř XVI. a nastolen byl | |||
v únoru 1834. Jako lvovský arcibiskup se věnoval organizačním | |||
záležitostem arcidiecéze, podporoval národní školství, | |||
snažil se upevnit kázeň duchovenstva a proslul přísností. Stejně | |||
si počínal i v Praze. Za jeho působení zahájilo 1835 činnost | |||
Dědictví Svatojánské, které si vzalo za cíl vydávání levných | |||
českých katolických knih. V Čechách v této době začaly | |||
pracovat boromejky (Kongregace milosrdných sester sv. Karla | |||
Boromejského), a to ve zdravotnictví a ve výchově. A. korunoval | |||
1836 v Praze císaře Ferdinanda za českého krále a jeho | |||
manželku Marii Annu. Byla to poslední česká královská korunovace. | |||
Zemřel po záchvatu mrtvice a je pohřben v pražské | |||
katedrále sv. Víta. | |||
'''L:''' Wurzbach 1, s. 44; OSN 2, s. 396; BOS 1, s. 466n.; ÖBL 1, s. 24; BL 1, | |||
s. 20; PSB 1, s. 115; A. Frind, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe | |||
von Prag, 1873, s. 287n.; K. Borový, Dějiny diecése Pražské, 1874, s. 427n.; | |||
J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 166; M. M. Buben, | |||
Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 13n. | |||
'''P:''' SÚA, Archiv Pražské arcidiecéze I., C 103/3, kart. 2009; tamtéž-Ord., | |||
A 5–8, A 11, kart. 15–6. | |||
Eliška Čáňová | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1775]] | |||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Krakov]] | ||
[[Kategorie:1838]] | [[Kategorie:1838]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 18. 2. 2016, 08:24
Andreas Aloys ANKWICZ,hr. ze Skarbek-Posławice | |
![]() | |
Narození | 23.7.1775 |
---|---|
Místo narození | Krakov (Polsko) |
Úmrtí | 26.3.1838 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39397 |
ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice, Andreas Aloys (též Ondřej Alois), * 23. 7. 1775 Krakov (Polsko), † 26. 3. 1838 Praha, arcibiskup pražský
Pocházel z bohaté polské šlechtické rodiny, jeho otec byl popraven za povstání 1794. Studoval práva a teologii v Krakově a ve Vídni. 1810 získal kněžské svěcení a doktorát teologie. Působil v duchovní správě u sv. Štěpána ve Vídni, dále od 1813 jako sídelní kanovník v Olomouci, kde vedl i teologické studium. V září 1814 se stal nejprve arcibiskupem ve Lvově, poté od května 1833 zastával arcibiskupský úřad v Praze. V září 1833 jej potvrdil papež Řehoř XVI. a nastolen byl v únoru 1834. Jako lvovský arcibiskup se věnoval organizačním záležitostem arcidiecéze, podporoval národní školství, snažil se upevnit kázeň duchovenstva a proslul přísností. Stejně si počínal i v Praze. Za jeho působení zahájilo 1835 činnost Dědictví Svatojánské, které si vzalo za cíl vydávání levných českých katolických knih. V Čechách v této době začaly pracovat boromejky (Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského), a to ve zdravotnictví a ve výchově. A. korunoval 1836 v Praze císaře Ferdinanda za českého krále a jeho manželku Marii Annu. Byla to poslední česká královská korunovace. Zemřel po záchvatu mrtvice a je pohřben v pražské katedrále sv. Víta.
L: Wurzbach 1, s. 44; OSN 2, s. 396; BOS 1, s. 466n.; ÖBL 1, s. 24; BL 1, s. 20; PSB 1, s. 115; A. Frind, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag, 1873, s. 287n.; K. Borový, Dějiny diecése Pražské, 1874, s. 427n.; J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 166; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 13n.
P: SÚA, Archiv Pražské arcidiecéze I., C 103/3, kart. 2009; tamtéž-Ord., A 5–8, A 11, kart. 15–6.
Eliška Čáňová