ANNA z Foix ?1484-26.7.1506: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ANNA_z_Kandale_1450-26.7.1506)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno =  ANNA z Kandale
| jméno =  ANNA z Foix
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1450
| datum narození = ?1484
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 26.7.1506
| datum úmrtí = 26.7.1506
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Budín (Maďarsko)
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ANNA z Kandale
}}
 
'''ANNA z Foix (též z Candale),''' ''* ? 1484 ?, † 26. 7. 1506 Budín (Maďarsko), uherská a česká královna, třetí manželka Vladislava II. Jagellonského''
 
Pocházela ze zchudlého hraběcího rodu Foix-Candale (dcera
Gastona II. ) z oblasti Pyrenejí. Od 1492 je doložena jako
dvorní dáma francouzské královny Anny Bretaňské , která
stála pravděpodobně v pozadí jejího sňatku s Vladislavem
Jagellonský m, a usilovala tak o získání potencionálních spojenců
proti Habsburkům. Jednání o sňatku byla vedena od
1500, svatební smlouva podepsána v březnu 1502, svatební
obřad a korunovace proběhly počátkem října 1502 ve Stoličném
Bělehradě (Székesferhérvár). O politickém podtextu
sňatku svědčila i snaha Habsburků (jmenovitě Filipa, syna
císaře Maxmiliána) o jeho zmaření, stejně jako Vladislavovo
vlastní vyjádření o prospěšnosti tohoto svazku pro upevnění
vztahů s Francií. V průběhu krátkého, necelé čtyři roky trvajícího
manželství, A. porodila dvě děti (1503 Annu, 1506
Ludvíka). Ještě před narozením syna obdržela A. od své tchýně
Alžběty Habsburské pokyny k náležité výchově budoucího
nástupce trůnu (''De institutione regii pueri''). K oběma královským
dětem však upíraly pozornost i diplomatické kruhy
francouzské a benátské. Zvláště Benátčané vkládali do A. od
1502 velké naděje. K jejich naplnění ovšem nedošlo. Týden
před narozením syna Ludvíka uzavřel král Vladislav mírovou
smlouvu s císařem Maxmilián em Habsburským, která potvrdila
dřívější vzájemné dohody o sňatkové politice obou rodů.
Anna na situaci už neměla vliv, neboť brzy po porodu zemřela.
Byla pochována v hrobce uherských králů ve Stoličném
Bělehradě.
 
Osobnost královny A. odrážely soudobé prameny poněkud
rozporně. Je zřejmé, že vztah mezi manžely přesáhl hranice
dobové konvence. Zprávy benátských vyslanců hovořily o A.
jako o moudré, krásné a milé ženě, ale v českém prostředí
byla zvána tlustou královnou a byla označována jako nepůvabná
a snad i zlá žena. Její idealizovaný portrét je vymalován
ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta v Praze, na jejíž půdu ovšem královna A. nikdy nevstoupila.
 
'''L:''' OSN 2, s. 399; G. G. Toudouze, Anne, duchesse de Bretagne, reine de
France, Paris 1959; Ch. d’Eszlary, Le mariage de Wladislas II. Jagellon et
d’Anne de Foix (1502), d’après les documents des archives de la Loire – Atlantique,
in: Mémoires de la Société d’histoire et d’archéologie de Bretagne
45, Rennes 1965, s. 5n.; J. Macek, Tři ženy krále Vladislava, 1991, s. 131n.;
týž, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 1. Hospodářská základna
a královská moc, 1992, s. 212n.
 
Robert Šimůnek
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:1484]]
[[Kategorie:1450]]
[[Kategorie:1506]]
[[Kategorie:1506]]
[[Kategorie:Budín]]

Verze z 18. 2. 2016, 09:07

ANNA z Foix
Narození ?1484
Úmrtí 26.7.1506
Místo úmrtí Budín (Maďarsko)
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39400

ANNA z Foix (též z Candale), * ? 1484 ?, † 26. 7. 1506 Budín (Maďarsko), uherská a česká královna, třetí manželka Vladislava II. Jagellonského

Pocházela ze zchudlého hraběcího rodu Foix-Candale (dcera Gastona II. ) z oblasti Pyrenejí. Od 1492 je doložena jako dvorní dáma francouzské královny Anny Bretaňské , která stála pravděpodobně v pozadí jejího sňatku s Vladislavem Jagellonský m, a usilovala tak o získání potencionálních spojenců proti Habsburkům. Jednání o sňatku byla vedena od 1500, svatební smlouva podepsána v březnu 1502, svatební obřad a korunovace proběhly počátkem října 1502 ve Stoličném Bělehradě (Székesferhérvár). O politickém podtextu sňatku svědčila i snaha Habsburků (jmenovitě Filipa, syna císaře Maxmiliána) o jeho zmaření, stejně jako Vladislavovo vlastní vyjádření o prospěšnosti tohoto svazku pro upevnění vztahů s Francií. V průběhu krátkého, necelé čtyři roky trvajícího manželství, A. porodila dvě děti (1503 Annu, 1506 Ludvíka). Ještě před narozením syna obdržela A. od své tchýně Alžběty Habsburské pokyny k náležité výchově budoucího nástupce trůnu (De institutione regii pueri). K oběma královským dětem však upíraly pozornost i diplomatické kruhy francouzské a benátské. Zvláště Benátčané vkládali do A. od 1502 velké naděje. K jejich naplnění ovšem nedošlo. Týden před narozením syna Ludvíka uzavřel král Vladislav mírovou smlouvu s císařem Maxmilián em Habsburským, která potvrdila dřívější vzájemné dohody o sňatkové politice obou rodů. Anna na situaci už neměla vliv, neboť brzy po porodu zemřela. Byla pochována v hrobce uherských králů ve Stoličném Bělehradě.

Osobnost královny A. odrážely soudobé prameny poněkud rozporně. Je zřejmé, že vztah mezi manžely přesáhl hranice dobové konvence. Zprávy benátských vyslanců hovořily o A. jako o moudré, krásné a milé ženě, ale v českém prostředí byla zvána tlustou královnou a byla označována jako nepůvabná a snad i zlá žena. Její idealizovaný portrét je vymalován ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta v Praze, na jejíž půdu ovšem královna A. nikdy nevstoupila.

L: OSN 2, s. 399; G. G. Toudouze, Anne, duchesse de Bretagne, reine de France, Paris 1959; Ch. d’Eszlary, Le mariage de Wladislas II. Jagellon et d’Anne de Foix (1502), d’après les documents des archives de la Loire – Atlantique, in: Mémoires de la Société d’histoire et d’archéologie de Bretagne 45, Rennes 1965, s. 5n.; J. Macek, Tři ženy krále Vladislava, 1991, s. 131n.; týž, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 1. Hospodářská základna a královská moc, 1992, s. 212n.

Robert Šimůnek