ANNA Svídnická ?1339-11.7.1362: Porovnání verzí
(ANNA_Svídnická_1339-11.7.1362) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = ANNA Svídnická | | jméno = ANNA Svídnická | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1339 | | datum narození = kolem 1339 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 11.7.1362 | | datum úmrtí = 11.7.1362 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ANNA Svídnická,''' ''* kolem 1339 ?, † 11. 7. 1362 Praha, česká královna a římská císařovna, třetí manželka Karla IV.'' | |||
Dcera svídnicko-javorského vévody Jindřicha II. a Kateřiny. | |||
Byla asi jako jedenáctiletá určena za manželku Václava, jediného | |||
syna Karla IV. a Anny Falcké. Lucemburské panství se | |||
tímto sňatkem mělo rozšířit do strategicky a hospodářsky | |||
důležité oblasti Slezska, do té doby neovládnuté Svídnice | |||
a Javorska. Po smrti Václava (1350–1351) a Anny Falcké | |||
(1329–1353) požádal sedmatřicetiletý Karel o Velikonocích | |||
1353 o A. ruku sám. Novým, třetím sňatkem se hodlal dostat | |||
znovu do užšího příbuzenského svazku s uherským králem | |||
Ludvíkem I. z Anjou, bratrem Kateřiny Svídnické, aby mohl | |||
ovlivňovat politickou rovnováhu mezi Královstvím čes kým | |||
a Uhrami a oslabit i případné snahy rakouských Habsburků | |||
o destabilizaci mocenských poměrů ve střední Evropě v neprospěch | |||
Království českého a celé Svaté říše římské. Při přípravě | |||
sňatku se 10. 3. 1353 sešel ve Vídni na vévodském | |||
dvo ře Albrechta II. Habsburského k významným jednáním | |||
s politickými špičkami střední Evropy. Tato jednání završila | |||
v Budíně 25. 5. 1353 svatba Karla s A. Svídnickou. Nová | |||
česká královna byla korunována 28. 7. 1353 v Praze pražským | |||
arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Půl roku poté, 9. 2. | |||
1354, přijala v Cáchách v Karlově doprovodu římskou korunu | |||
z rukou Remigia z Florencie, arcibiskupa v Kolíně nad | |||
Rýnem. Římskou císařskou korunu, nejvyšší středověkou | |||
hod nost, získali manželé až o velikonoční sobotě 5. 4. 1355 | |||
v bazilice sv. Petra v Římě. Na zpáteční cestě zasvětili v Norimberku | |||
jako díkuvzdání chrám k poctě Panny Marie. Do | |||
Prahy dorazili 15. 9. 1355. | |||
A. doprovázela Karla na cestách po Evropě a získávala svým | |||
okouzlujícím vystupováním sympatie. Na pražském dvoře | |||
poznala italského humanistu Francesca Petrarcu, jemuž se | |||
svěřila i s obavami, zda její prvorozené dítě bude syn, po | |||
němž císař tolik toužil. Když se pak narodila dcera Alžběta | |||
(Eliška, 19. 4. 1358), Petrarca jí zaslal z Milána utěšující list. | |||
A. pak žila s císařem delší dobu v Norimberku, kde se jí 26. 2. | |||
1361 narodil chlapec, budoucí český a římský král Václav IV. | |||
Byl pokřtěn v chrámu sv. Sebalda. Při narození dalšího syna nebo krátce poté A., zřejmě v důsledku své křehké tělesné | |||
konstituce, zemřela. Matka i syn byli pochováni v kryptě | |||
pražské Svatovítské katedrály. | |||
'''L:''' OSN 2, s. 398; J. Gottschalk, A. von Schweidnitz, die einzige Schlesierin | |||
mit der Kaiserinnenkrone (1353–62), in: Jahrbuch der Schlesischen Friedrich- | |||
Wilhelms-Universität zu Breslau 17, 1972, s. 25n.; týž, Mittelalterliche | |||
Bildnisse der A. von Schweidnitz, Gemahlin Kaiser Karls IV., in: Schlesien | |||
8, 1962, č. 4, s. 193n.; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), | |||
1979, passim; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Famielienpolitik. Studien | |||
zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf 1988, passim; | |||
F. Seibt, Karel IV. císař v Evropě (1346–1378), 1999, passim; F. Kavka, | |||
Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky, 2002. | |||
Jiří Spěváček | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
[[Kategorie:1339]] | [[Kategorie:1339]] | ||
[[Kategorie:1362]] | [[Kategorie:1362]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 18. 2. 2016, 09:00
| ANNA Svídnická | |
 | |
| Narození | kolem 1339 |
|---|---|
| Úmrtí | 11.7.1362 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39405 |
ANNA Svídnická, * kolem 1339 ?, † 11. 7. 1362 Praha, česká královna a římská císařovna, třetí manželka Karla IV.
Dcera svídnicko-javorského vévody Jindřicha II. a Kateřiny. Byla asi jako jedenáctiletá určena za manželku Václava, jediného syna Karla IV. a Anny Falcké. Lucemburské panství se tímto sňatkem mělo rozšířit do strategicky a hospodářsky důležité oblasti Slezska, do té doby neovládnuté Svídnice a Javorska. Po smrti Václava (1350–1351) a Anny Falcké (1329–1353) požádal sedmatřicetiletý Karel o Velikonocích 1353 o A. ruku sám. Novým, třetím sňatkem se hodlal dostat znovu do užšího příbuzenského svazku s uherským králem Ludvíkem I. z Anjou, bratrem Kateřiny Svídnické, aby mohl ovlivňovat politickou rovnováhu mezi Královstvím čes kým a Uhrami a oslabit i případné snahy rakouských Habsburků o destabilizaci mocenských poměrů ve střední Evropě v neprospěch Království českého a celé Svaté říše římské. Při přípravě sňatku se 10. 3. 1353 sešel ve Vídni na vévodském dvo ře Albrechta II. Habsburského k významným jednáním s politickými špičkami střední Evropy. Tato jednání završila v Budíně 25. 5. 1353 svatba Karla s A. Svídnickou. Nová česká královna byla korunována 28. 7. 1353 v Praze pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Půl roku poté, 9. 2. 1354, přijala v Cáchách v Karlově doprovodu římskou korunu z rukou Remigia z Florencie, arcibiskupa v Kolíně nad Rýnem. Římskou císařskou korunu, nejvyšší středověkou hod nost, získali manželé až o velikonoční sobotě 5. 4. 1355 v bazilice sv. Petra v Římě. Na zpáteční cestě zasvětili v Norimberku jako díkuvzdání chrám k poctě Panny Marie. Do Prahy dorazili 15. 9. 1355. A. doprovázela Karla na cestách po Evropě a získávala svým okouzlujícím vystupováním sympatie. Na pražském dvoře poznala italského humanistu Francesca Petrarcu, jemuž se svěřila i s obavami, zda její prvorozené dítě bude syn, po němž císař tolik toužil. Když se pak narodila dcera Alžběta (Eliška, 19. 4. 1358), Petrarca jí zaslal z Milána utěšující list. A. pak žila s císařem delší dobu v Norimberku, kde se jí 26. 2. 1361 narodil chlapec, budoucí český a římský král Václav IV. Byl pokřtěn v chrámu sv. Sebalda. Při narození dalšího syna nebo krátce poté A., zřejmě v důsledku své křehké tělesné konstituce, zemřela. Matka i syn byli pochováni v kryptě pražské Svatovítské katedrály.
L: OSN 2, s. 398; J. Gottschalk, A. von Schweidnitz, die einzige Schlesierin mit der Kaiserinnenkrone (1353–62), in: Jahrbuch der Schlesischen Friedrich- Wilhelms-Universität zu Breslau 17, 1972, s. 25n.; týž, Mittelalterliche Bildnisse der A. von Schweidnitz, Gemahlin Kaiser Karls IV., in: Schlesien 8, 1962, č. 4, s. 193n.; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, passim; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Famielienpolitik. Studien zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf 1988, passim; F. Seibt, Karel IV. císař v Evropě (1346–1378), 1999, passim; F. Kavka, Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky, 2002.
Jiří Spěváček