BARTOŠ Josef 28.10.1861-9.8.1926: Porovnání verzí
(BARTOŠ_Josef_28.10.1861-1926) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.10.1861 | | datum narození = 28.10.1861 | ||
| místo narození = | | místo narození = Malé Přílepy u Berouna | ||
| datum úmrtí = 1926 | | datum úmrtí = 9.8.1926 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 64- Překladatel | | povolání = 64- Překladatel | ||
31- Potravinář | 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BARTOŠ, Josef,''' ''* 28. 10. 1861 Malé Přílepy u Berouna, † 9. 8. 1926 Praha, spisovatel, překladatel, ředitel cukrovaru'' | |||
Reálné gymnázium zakončil v Praze 1879 maturitou. Ve studiích | |||
pokračoval na České vysoké škole technické. Začal s pozemním | |||
stavitelstvím, ještě v prvním roce ale přestoupil v letním | |||
semestru na obor stavby strojů. Ve školním roce 1880/81 | |||
byl zapsán na IV. odboru technické chemie. Z oboru složil | |||
17. 10. 1881 první zkoušku s vyznamenáním. Ke druhé státní | |||
zkoušce se zde již nepřihlásil a odešel pracovat do potravinářského | |||
průmyslu. Ve své občanské profesi dosáhl místa ředitele | |||
cukrovaru. | |||
Literatuře se počal věnovat 1893, kdy především časopisecky | |||
publikoval překlady. Orientoval se na francouzskou moderní | |||
prozaickou tvorbu. V následujících letech zaznamenal úspěch | |||
knižním vydáním svých románových překladů Zolova ''Zaživa'' | |||
''pohřben'' 1894 a 1896 ''Trilby'' Daphne du Maurier. V tvorbě | |||
překladatele sázel na dobově osvědčené a oblíbené autory. | |||
Z francouzštiny přešel záhy na anglickou literaturu, jíž se intenzivně | |||
věnoval v letech 1901–13 i jako vydavatel populární | |||
knižnice Anglická knihovna. Úspěchu dosáhl díly Roberta | |||
Louise Stevensona ''Podivný'' ''případ'' ''doktora'' ''Jekylla'' ''a pana'' ''Hyda'' | |||
(1900), Jamese Matthewa Barrieho ''Sentimentální'' ''Tommy'' | |||
(1902), ''Vybranými'' ''povídkami'' Rudyarda Kiplinga (1904) | |||
a také ''Zlatým'' ''věkem'' Kennetha Grahama (1908). Vedle dvou | |||
děl Giovanniho Boccaccia přeložených z italštiny se v polovině | |||
dvacátých let proslavil překladem prací o životním a profesním | |||
úspěchu od Henryho Forda ''Fordovy'' ''ideály'' (1924) | |||
a devítisvazkovými autobiografickými memoáry téhož autora | |||
''Můj'' ''život'' ''a dílo'' (1924). | |||
'''L:''' LČL 1, s. 148; SDLČ, s. 496; OSND 1/1, s. 463; KSN 1, s. 437. | |||
Marcella Husová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
[[Kategorie:Malé Přílepy]] | |||
[[Kategorie:1926]] | [[Kategorie:1926]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 12. 4. 2016, 10:56
| Josef BARTOŠ | |
 | |
| Narození | 28.10.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Malé Přílepy u Berouna |
| Úmrtí | 9.8.1926 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
64- Překladatel 31- Potravinář |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40292 |
BARTOŠ, Josef, * 28. 10. 1861 Malé Přílepy u Berouna, † 9. 8. 1926 Praha, spisovatel, překladatel, ředitel cukrovaru
Reálné gymnázium zakončil v Praze 1879 maturitou. Ve studiích pokračoval na České vysoké škole technické. Začal s pozemním stavitelstvím, ještě v prvním roce ale přestoupil v letním semestru na obor stavby strojů. Ve školním roce 1880/81 byl zapsán na IV. odboru technické chemie. Z oboru složil 17. 10. 1881 první zkoušku s vyznamenáním. Ke druhé státní zkoušce se zde již nepřihlásil a odešel pracovat do potravinářského průmyslu. Ve své občanské profesi dosáhl místa ředitele cukrovaru.
Literatuře se počal věnovat 1893, kdy především časopisecky publikoval překlady. Orientoval se na francouzskou moderní prozaickou tvorbu. V následujících letech zaznamenal úspěch knižním vydáním svých románových překladů Zolova Zaživa pohřben 1894 a 1896 Trilby Daphne du Maurier. V tvorbě překladatele sázel na dobově osvědčené a oblíbené autory. Z francouzštiny přešel záhy na anglickou literaturu, jíž se intenzivně věnoval v letech 1901–13 i jako vydavatel populární knižnice Anglická knihovna. Úspěchu dosáhl díly Roberta Louise Stevensona Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (1900), Jamese Matthewa Barrieho Sentimentální Tommy (1902), Vybranými povídkami Rudyarda Kiplinga (1904) a také Zlatým věkem Kennetha Grahama (1908). Vedle dvou děl Giovanniho Boccaccia přeložených z italštiny se v polovině dvacátých let proslavil překladem prací o životním a profesním úspěchu od Henryho Forda Fordovy ideály (1924) a devítisvazkovými autobiografickými memoáry téhož autora Můj život a dílo (1924).
L: LČL 1, s. 148; SDLČ, s. 496; OSND 1/1, s. 463; KSN 1, s. 437.
Marcella Husová