BAS Otakar 21.3.1879-18.3.1939: Porovnání verzí
(BAS_Otakar_21.3.1879-18.3.1939) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BAS, Otakar,''' ''* 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik'' | |||
Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích | |||
se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke | |||
svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních | |||
zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem | |||
do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha | |||
Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908 | |||
měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem | |||
v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910) | |||
a během první světové války v procesech před vojenskými | |||
soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém | |||
studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové | |||
(1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18) | |||
a přispíval do deníku ''Samostatnost''. Po první světové válce | |||
působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích | |||
významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku | |||
''Reforma'' (později ''Národní'' ''střed'') a byl předsedou správní rady | |||
Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského | |||
zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského | |||
výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy | |||
živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu | |||
působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také | |||
aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních | |||
institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy | |||
Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se | |||
svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných | |||
publikací. Několik dní po okupaci českých zemí | |||
vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu. | |||
'''D:''' Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního | |||
zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky, | |||
1935. | |||
'''L:''' J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš | |||
1, s. 54. | |||
Vlastislav Lacina | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 56: | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
[[Kategorie:1939]] | [[Kategorie:1939]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 3. 5. 2016, 12:59
| Otakar BAS | |
 | |
| Narození | 21.3.1879 |
|---|---|
| Místo narození | Hradec Králové |
| Úmrtí | 18.3.1939 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40368 |
BAS, Otakar, * 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik
Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908 měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910) a během první světové války v procesech před vojenskými soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové (1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18) a přispíval do deníku Samostatnost. Po první světové válce působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku Reforma (později Národní střed) a byl předsedou správní rady Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných publikací. Několik dní po okupaci českých zemí vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu.
D: Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky, 1935.
L: J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš 1, s. 54.
Vlastislav Lacina