BAUDISCH Friedrich 6.3.1846-4.7.1911: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BAUDISCH_Friedrich_6.3.1846-4.7.1911)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 6.3.1846
| datum narození = 6.3.1846
| místo narození =  
| místo narození = Heřmanovy Sejfy (Rudník u Trutnova)
| datum úmrtí = 4.7.1911
| datum úmrtí = 4.7.1911
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Znojmo
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Friedrich BAUDISCH
}}
 
'''BAUDISCH, Friedrich,''' ''* 6. 3. 1846 Heřmanovy Sejfy (Rudník u Trutnova), † 4. 7. 1911 Znojmo, lesník, odborný spisovatel''
 
Pocházel z rodiny panského úředníka, který přešel do státní
služby. B. navštěvoval nejprve obecnou školu ve Frýdlantu
a později německou vyšší reálku v Liberci. Po jednoroční
lesnické praxi na knížecím rohanském velkostatku Český
Dub absolvoval lesnické učiliště v Mariabrunn u Vídně
(1864–66). Současně praktikoval u tamní lesní inspekce.
Na podzim 1866 složil státní zkoušku pro samostatné lesní
hospodáře a přešel jako placený praktikant do státní služby
u lesního oddělení ministerstva financí. Krátce nato nastoupil
na místo nadlesního (1867) a lesmistra (1868) velkostatku
Buchlov hraběte Berchtolda. 1881 přijala B. za lesmistra
svých statků se sídlem ve Velké Bystřici dómská kapitula
v Olomouci. Ta začala uskutečňovat reformu správy lesního
hospodářství a služební reorganizaci, na níž se B. rovněž podílel.
Za pracovní úspěchy byl B. kapitulou jmenován 1888
lesním a velkostatkovým ředitelem, představeným celé správy
a patronátního zastoupení. B. u svého zaměstnavatele našel
vhodné podmínky pro svou činnost. Např. 1882–87 dal B. se
souhlasem kapituly vybudovat lesní cesty. Nově ohraničil kapitulní
lesy, prostorově je rozdělil a celé taxační dílo dokončil
1889. Jako prozíravý hospodář nízký les po dvaceti letech
převedl na vysokokmenný a úspěšně si počínal i při mniškové
kalamitě 1891. Svěřený majetek zvětšoval o cizí enklávy
a vhodně zaokrouhloval. Své zkušenosti a pozorování uložil
do více než padesáti pojednání publikovaných v průběhu
třiceti let zvláště v ''Zentralblatt'' ''für das'' ''gesamte'' ''Forstwesen''
''a Österreichische'' ''Forst-'' ''und Jagdzeitung''. Stal se členem německého
odboru Zemědělské rady pro markrabství moravské
(1898), Státní železniční rady (1906) a stálým členem výboru
rakouského Ústředí k hájení zájmů zemědělského a lesního
hospodářství. Po třicet let se účastnil práce Lesnického školského
spolku pro Moravu a Slezsko. Od 1869 působil také
více než čtyřicet let v Moravsko-slezském lesnickém spolku,
pro nějž často přednášel. 1903 se stal jeho čestným členem. B. se angažoval i v komunální politice na Olomoucku. Byl
držitelem rytířského (1895) a důstojnického kříže (1906)
řádu Františka Josefa I.
 
'''D:''' F. Kraetzl, † Forst- und Domänendirektor i. R. F. B., Ehrenmitglied des
mährisch-schlesischen Forstvereins, in: Verhandlungen der Forstwirte von
Mähren und Schlesien, 1911, seš. 3. (246.), s. 177n. (kde soupis díla).
 
'''L:''' F. Kraetzl, c. d.; A. Grögler, Forst- und Domänendirektor F. B., in: Nordmährenland.
Hefte für Kultur und Wirtschaft 1, 1942, s. 135n.; J. Nožička,
Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 368.
 
Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]]
[[Kategorie:1846]]
[[Kategorie:1846]]
[[Kategorie:Rudník]]
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:1911]]
[[Kategorie:Znojmo]]

Verze z 6. 5. 2016, 09:40

Friedrich BAUDISCH
Narození 6.3.1846
Místo narození Heřmanovy Sejfy (Rudník u Trutnova)
Úmrtí 4.7.1911
Místo úmrtí Znojmo
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40446

BAUDISCH, Friedrich, * 6. 3. 1846 Heřmanovy Sejfy (Rudník u Trutnova), † 4. 7. 1911 Znojmo, lesník, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny panského úředníka, který přešel do státní služby. B. navštěvoval nejprve obecnou školu ve Frýdlantu a později německou vyšší reálku v Liberci. Po jednoroční lesnické praxi na knížecím rohanském velkostatku Český Dub absolvoval lesnické učiliště v Mariabrunn u Vídně (1864–66). Současně praktikoval u tamní lesní inspekce. Na podzim 1866 složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a přešel jako placený praktikant do státní služby u lesního oddělení ministerstva financí. Krátce nato nastoupil na místo nadlesního (1867) a lesmistra (1868) velkostatku Buchlov hraběte Berchtolda. 1881 přijala B. za lesmistra svých statků se sídlem ve Velké Bystřici dómská kapitula v Olomouci. Ta začala uskutečňovat reformu správy lesního hospodářství a služební reorganizaci, na níž se B. rovněž podílel. Za pracovní úspěchy byl B. kapitulou jmenován 1888 lesním a velkostatkovým ředitelem, představeným celé správy a patronátního zastoupení. B. u svého zaměstnavatele našel vhodné podmínky pro svou činnost. Např. 1882–87 dal B. se souhlasem kapituly vybudovat lesní cesty. Nově ohraničil kapitulní lesy, prostorově je rozdělil a celé taxační dílo dokončil 1889. Jako prozíravý hospodář nízký les po dvaceti letech převedl na vysokokmenný a úspěšně si počínal i při mniškové kalamitě 1891. Svěřený majetek zvětšoval o cizí enklávy a vhodně zaokrouhloval. Své zkušenosti a pozorování uložil do více než padesáti pojednání publikovaných v průběhu třiceti let zvláště v Zentralblatt für das gesamte Forstwesen a Österreichische Forst- und Jagdzeitung. Stal se členem německého odboru Zemědělské rady pro markrabství moravské (1898), Státní železniční rady (1906) a stálým členem výboru rakouského Ústředí k hájení zájmů zemědělského a lesního hospodářství. Po třicet let se účastnil práce Lesnického školského spolku pro Moravu a Slezsko. Od 1869 působil také více než čtyřicet let v Moravsko-slezském lesnickém spolku, pro nějž často přednášel. 1903 se stal jeho čestným členem. B. se angažoval i v komunální politice na Olomoucku. Byl držitelem rytířského (1895) a důstojnického kříže (1906) řádu Františka Josefa I.

D: F. Kraetzl, † Forst- und Domänendirektor i. R. F. B., Ehrenmitglied des mährisch-schlesischen Forstvereins, in: Verhandlungen der Forstwirte von Mähren und Schlesien, 1911, seš. 3. (246.), s. 177n. (kde soupis díla).

L: F. Kraetzl, c. d.; A. Grögler, Forst- und Domänendirektor F. B., in: Nordmährenland. Hefte für Kultur und Wirtschaft 1, 1942, s. 135n.; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 368.

Gustav Novotný