BAYER Wenzel 1488-1537: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BAYER_Wenzel_(Cubitus)_1488-1537)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Wenzel (Cubitus) BAYER
| jméno = Wenzel (Cubitus) BAYER
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1488
| datum narození = ? 1488
| místo narození =  
| místo narození = Loket
| datum úmrtí = 1537
| datum úmrtí = 11.-17.3.1537
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Wenzel (Cubitus) BAYER
}}
 
'''BAYER, Wenzel''' ''(též PAYER, PEYER, BEIER, BEYER, Wenceslaus, Václav), * ? 1488 Loket, † 11.–17. 3. 1537 ?, lékař, balneolog''
 
Podle svého rodiště užíval někdy predikátu de Cubito.
O původu B. není mnoho známo, nezachovalo se ani jméno
jeho otce. Z pozůstalostního řízení je zřejmé, že měl matku
Alžbětu, sestru Dorotu a bratra Matyáše. 1508 se dal B. zapsat
na univerzitu v Lipsku. Absolvoval artistickou fakultu
a pokračoval ve studiu medicíny, ve které postupně dosáhl
bakalářského i mistrovského gradu. Další lékařské vzdělání
získal v Itálii 1519–20 na univerzitě v Bologni. Od 1521 působil
opět v Lipsku, kde přednášel medicínu, vždy v zimním
semestru. V této době vznikl také jeho známý spis ''Pojednání''
''o Karlových'' ''Varech'', který byl záhy vydán tiskem společně
s jeho jiným latinským pojednáním o moru. ''Pojednání''
''o Karlových'' ''Varech'', jeden z prvních spisů o těchto lázních vůbec,
bylo silně ovlivněno B. studijní cestou po Itálii, během
níž získal informace o stavu tehdejšího italského lázeňství,
navštívil řadu historických lázeňských objektů a seznámil se
s dobovými procedurami. Toto jeho pojednání je v mnoha
ohledech doposud moderní. Za druhého lipského pobytu
vstoupil B. jako rodinný lékař do služeb hrabat Šliků z Jáchymova.
1525 se stal měšťanem v Lipsku. V témž roce se oženil
s Markétou Pantzmanovou. Pravděpodobně však neměl žádné
potomky. Ve své odborné práci se věnoval i studiu chorob
z povolání (např. horníků z Jáchymova), zejména plicním
onemocněním a jejich prevenci. Další odborné spisy napsal
o tzv. anglické potivé chorobě a o ústředním významu srdce.
Před smrtí ovdověl, zemřel v polovině března 1537, snad
raněn mrtvicí. Ve své době byl uznáván, což dokládá spis Georgia
Agricoly ''Bermannus'' ''sive de'' ''re metallica'' ''dialogus'' (1530),
kde je uváděn jako jeden z diskutujících lékařů (pod pseudonymem
Ancon, tj. řecky loket).
 
'''D:''' Tractatus de termis Caroli Quarti imperatoris, sitis prope Elbogen et
Vallem s. Joachimi; Consilium de Peste; Nutzlicher und kurtzer begreiff in
deutschen: in waser kranckheiten das warm padt zu Elbogen noth (1521); Fruchtbare Ertzney mit irem rechten gebrauch vor den gemeinen Mann, so
auf dem hochberumbten Bergwerck s. Joachymstahl … sich enthält (1523);
Richtiger Ratschlag und Bericht der jetzt regierenden Pestilenz, so man den
Engelischen Schweyß nennet (1529); De principatu cordis (1533).
 
'''L:''' J. Sajner – V. Křížek – B. Ryba (ed.), Doktor Václav Payer z Lokte.
Pojednání o Karlových Varech, 1984; V. Křížek, Obrazy z dějin lázeňství,
2002; M. Vojtová a kol., Dějiny československého lékařství 1, 1970,
s. 228; BL 1, s. 63; H. Sturm, Dr. W. B. Schrift über die Joachimsthaler
Bergmannskrankheit aus dem Jahre 1523, 1931; F. Bernan, Dr. W. B. der
älteste medicinische Monograph und Badearzt Carlsbads, in: Comotavia 3,
1877, s. 39n.; K. Ludwig, Wenzel Payer, in: Sudetendeutsche Lebensbilder
2, 1930, s. 157n.
 
Eva Doležalová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:1488]]
[[Kategorie:1488]]
[[Kategorie:Loket]]
[[Kategorie:1537]]
[[Kategorie:1537]]

Verze z 13. 5. 2016, 07:38

Wenzel (Cubitus) BAYER
Narození ? 1488
Místo narození Loket
Úmrtí 11.-17.3.1537
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40575

BAYER, Wenzel (též PAYER, PEYER, BEIER, BEYER, Wenceslaus, Václav), * ? 1488 Loket, † 11.–17. 3. 1537 ?, lékař, balneolog

Podle svého rodiště užíval někdy predikátu de Cubito. O původu B. není mnoho známo, nezachovalo se ani jméno jeho otce. Z pozůstalostního řízení je zřejmé, že měl matku Alžbětu, sestru Dorotu a bratra Matyáše. 1508 se dal B. zapsat na univerzitu v Lipsku. Absolvoval artistickou fakultu a pokračoval ve studiu medicíny, ve které postupně dosáhl bakalářského i mistrovského gradu. Další lékařské vzdělání získal v Itálii 1519–20 na univerzitě v Bologni. Od 1521 působil opět v Lipsku, kde přednášel medicínu, vždy v zimním semestru. V této době vznikl také jeho známý spis Pojednání o Karlových Varech, který byl záhy vydán tiskem společně s jeho jiným latinským pojednáním o moru. Pojednání o Karlových Varech, jeden z prvních spisů o těchto lázních vůbec, bylo silně ovlivněno B. studijní cestou po Itálii, během níž získal informace o stavu tehdejšího italského lázeňství, navštívil řadu historických lázeňských objektů a seznámil se s dobovými procedurami. Toto jeho pojednání je v mnoha ohledech doposud moderní. Za druhého lipského pobytu vstoupil B. jako rodinný lékař do služeb hrabat Šliků z Jáchymova. 1525 se stal měšťanem v Lipsku. V témž roce se oženil s Markétou Pantzmanovou. Pravděpodobně však neměl žádné potomky. Ve své odborné práci se věnoval i studiu chorob z povolání (např. horníků z Jáchymova), zejména plicním onemocněním a jejich prevenci. Další odborné spisy napsal o tzv. anglické potivé chorobě a o ústředním významu srdce. Před smrtí ovdověl, zemřel v polovině března 1537, snad raněn mrtvicí. Ve své době byl uznáván, což dokládá spis Georgia Agricoly Bermannus sive de re metallica dialogus (1530), kde je uváděn jako jeden z diskutujících lékařů (pod pseudonymem Ancon, tj. řecky loket).

D: Tractatus de termis Caroli Quarti imperatoris, sitis prope Elbogen et Vallem s. Joachimi; Consilium de Peste; Nutzlicher und kurtzer begreiff in deutschen: in waser kranckheiten das warm padt zu Elbogen noth (1521); Fruchtbare Ertzney mit irem rechten gebrauch vor den gemeinen Mann, so auf dem hochberumbten Bergwerck s. Joachymstahl … sich enthält (1523); Richtiger Ratschlag und Bericht der jetzt regierenden Pestilenz, so man den Engelischen Schweyß nennet (1529); De principatu cordis (1533).

L: J. Sajner – V. Křížek – B. Ryba (ed.), Doktor Václav Payer z Lokte. Pojednání o Karlových Varech, 1984; V. Křížek, Obrazy z dějin lázeňství, 2002; M. Vojtová a kol., Dějiny československého lékařství 1, 1970, s. 228; BL 1, s. 63; H. Sturm, Dr. W. B. Schrift über die Joachimsthaler Bergmannskrankheit aus dem Jahre 1523, 1931; F. Bernan, Dr. W. B. der älteste medicinische Monograph und Badearzt Carlsbads, in: Comotavia 3, 1877, s. 39n.; K. Ludwig, Wenzel Payer, in: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, 1930, s. 157n.

Eva Doležalová