BĚLSKÝ Jan 18.12.1815-7.2.1880: Porovnání verzí
(BĚLSKÝ_Jan_18.12.1815-7.2.1880) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.12.1815 | | datum narození = 18.12.1815 | ||
| místo narození = | | místo narození = Bratkovice u Velvar | ||
| datum úmrtí = 7.2.1880 | | datum úmrtí = 7.2.1880 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BĚLSKÝ, Jan,''' ''* 18. 12. 1815 Bratkovice u Velvar, † 7. 2. 1880 Praha, stavitel, architekt'' | |||
Pocházel ze selské rodiny. Bratr právníka, politika a 1863–67 | |||
pražského purkmistra Václava B. (1818–1878). Studoval | |||
na gymnáziu v Litoměřicích a na Českém stavovském polytechnickém | |||
ústavu v Praze. Po studiích se usadil v Praze | |||
jako stavitel. V pražské městské radě zodpovídal za hospodaření | |||
s vodou. Aktivně působil v Jednotě pro povzbuzení | |||
průmyslu v Čechách a ve Spolku architektů a inženýrů království | |||
Českého. 1851 byl jmenován stavebním inspektorem | |||
Ferdinanda V., pro něhož provedl úpravy zámků Ploskovice | |||
(1850–54) a Zákupy (1850–53); navázal na jejich barokní | |||
podobu, v interiérech pracoval s prostředky druhého rokoka. | |||
Jako stavitel realizoval i řadu významných pražských projektů | |||
jiných architektů období přísného historismu. Samostatně | |||
projektoval především obytné domy, přestavby a dostavby | |||
starších městských paláců. Tato část jeho tvorby se stylově | |||
vyvíjela od pozdního klasicismu k neorenesanci, reflektoval | |||
ale i romantickou neogotiku. | |||
'''D:''' nájemní domy v Praze: čp. 533/III na Dražického náměstí, 1846; čp. | |||
203/I mezi Anenským náměstím a Ferdinandovým (dnes Smetanovým | |||
nábřežím), 1847; čp. 409/III U Černohorských na Újezdě, 1847; čp. | |||
483/I a čp. 484/I na rohu Staroměstského náměstí a Železné ulice, 1858; | |||
čp. 13/II U Helmů na rohu Lazarské a Vodičkovy ulice, 1866–67; schodiště | |||
jižního křídla Staroměstské radnice, 1853; vlastní letohrádek Na Štěpáně | |||
u Obříství, kolem 1860. Úpravy, přestavby a přístavby v Praze: Slavatovský | |||
palác (čp. 193/III) na Malé Straně, 1846–47; Gottwieckovský dům (čp. | |||
149/IV) na Pohořelci, 1850–51; dům U Bílého jednorožce (čp. 603/I) na | |||
rohu Staroměstského náměstí a Celetné ulice, 1858; exteriér kostela sv. | |||
Františka Serafinského na Starém Městě pražském, 1862; palác von Daunů | |||
(čp. 120/III) na Malé Straně, 1871. Realizace staveb jiných architektů: | |||
kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně (K. Roessner, I. V. Ullmann), | |||
Česká spořitelna v Praze (dnes Presidium AV ČR, I. V. Ullmann), 1858–61; | |||
Hlavní pošta v Praze (A. Brandter), 1871–74; Rudolfinum v Praze (J. Zítek, | |||
J. Schulz), 1876–80. | |||
'''L:''' OSN 3, s. 708; Toman 1, s. 50; KSN 1, s. 486. | |||
Vladimír Czumalo | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
[[Kategorie:1815]] | [[Kategorie:1815]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Bratkovice]] | ||
[[Kategorie:1880]] | [[Kategorie:1880]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 13. 6. 2016, 10:49
| Jan BĚLSKÝ | |
 | |
| Narození | 18.12.1815 |
|---|---|
| Místo narození | Bratkovice u Velvar |
| Úmrtí | 7.2.1880 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
74- Architekt 29- Stavař |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40828 |
BĚLSKÝ, Jan, * 18. 12. 1815 Bratkovice u Velvar, † 7. 2. 1880 Praha, stavitel, architekt
Pocházel ze selské rodiny. Bratr právníka, politika a 1863–67 pražského purkmistra Václava B. (1818–1878). Studoval na gymnáziu v Litoměřicích a na Českém stavovském polytechnickém ústavu v Praze. Po studiích se usadil v Praze jako stavitel. V pražské městské radě zodpovídal za hospodaření s vodou. Aktivně působil v Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách a ve Spolku architektů a inženýrů království Českého. 1851 byl jmenován stavebním inspektorem Ferdinanda V., pro něhož provedl úpravy zámků Ploskovice (1850–54) a Zákupy (1850–53); navázal na jejich barokní podobu, v interiérech pracoval s prostředky druhého rokoka. Jako stavitel realizoval i řadu významných pražských projektů jiných architektů období přísného historismu. Samostatně projektoval především obytné domy, přestavby a dostavby starších městských paláců. Tato část jeho tvorby se stylově vyvíjela od pozdního klasicismu k neorenesanci, reflektoval ale i romantickou neogotiku.
D: nájemní domy v Praze: čp. 533/III na Dražického náměstí, 1846; čp. 203/I mezi Anenským náměstím a Ferdinandovým (dnes Smetanovým nábřežím), 1847; čp. 409/III U Černohorských na Újezdě, 1847; čp. 483/I a čp. 484/I na rohu Staroměstského náměstí a Železné ulice, 1858; čp. 13/II U Helmů na rohu Lazarské a Vodičkovy ulice, 1866–67; schodiště jižního křídla Staroměstské radnice, 1853; vlastní letohrádek Na Štěpáně u Obříství, kolem 1860. Úpravy, přestavby a přístavby v Praze: Slavatovský palác (čp. 193/III) na Malé Straně, 1846–47; Gottwieckovský dům (čp. 149/IV) na Pohořelci, 1850–51; dům U Bílého jednorožce (čp. 603/I) na rohu Staroměstského náměstí a Celetné ulice, 1858; exteriér kostela sv. Františka Serafinského na Starém Městě pražském, 1862; palác von Daunů (čp. 120/III) na Malé Straně, 1871. Realizace staveb jiných architektů: kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně (K. Roessner, I. V. Ullmann), Česká spořitelna v Praze (dnes Presidium AV ČR, I. V. Ullmann), 1858–61; Hlavní pošta v Praze (A. Brandter), 1871–74; Rudolfinum v Praze (J. Zítek, J. Schulz), 1876–80.
L: OSN 3, s. 708; Toman 1, s. 50; KSN 1, s. 486.
Vladimír Czumalo