BENEŠ František Xaverský 5.5.1827-3.12.1905: Porovnání verzí
(BENEŠ_František_Xaver_5.5.1827-3.12.1905) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František | | jméno = František Xaverský BENEŠ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.5.1827 | | datum narození = 5.5.1827 | ||
| místo narození = | | místo narození = Chlumec nad Cidlinou | ||
| datum úmrtí = 3.12.1905 | | datum úmrtí = 3.12.1905 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BENEŠ, František Xaverský,''' ''* 5. 5. 1827 Chlumec nad Cidlinou, † 3. 12. 1905 Praha, pedagog, průkopník tělocviku na českých školách'' | |||
Dlouholetý učitel na experimentálních školách při učitelských | |||
ústavech patřil od 1846 k cvičencům Stegmayerova | |||
tělocvičného ústavu v Praze. Na jaře 1848 se aktivně účastnil | |||
českého národního hnutí. 1849 složil učitelské zkoušky pro | |||
české a německé hlavní školy. Působil nejprve jako podučitel | |||
na hlavní škole v Praze a později vyučoval češtinu na pražské | |||
reálce a na učitelském ústavu v Praze. V dalších letech vyučoval | |||
na reálce v Těšíně a do 1864 byl ředitelem reálné školy | |||
v Žilině. Po jejím pomaďarštění se vrátil do Čech, dva roky | |||
vyučoval na hlavní škole v Kutné Hoře a 1868 byl ustanoven | |||
učitelem na vzorové škole při učitelském ústavu v Praze, kde | |||
setrval až do odchodu do důchodu. | |||
Když byla v květnu 1869 na rakouských národních školách | |||
zavedena povinná tělesná výchova, ujal se B. přípravy jejích | |||
osnov. 1875 vydal ''Návod ku'' ''prostocviku,'' ''čili:'' ''Důvěrný'' ''rádce'' | |||
''a vůdce'' ''při'' ''vyučování'' ''tělocviku'' ''na školách'' ''obecných'', což byla | |||
vůbec první česky psaná příručka pro výuku tělesné výchovy. | |||
Po zavedení povinných zkoušek vedl v 70. letech tělocvičné | |||
kurzy, kterých se zúčastnily stovky učitelů. | |||
'''L:''' Posel z Budče 1896, č. 37; nekrology: in: tamtéž 1905/06, č. 14; Beseda | |||
učitelská 1905/06, č. 4, s. 54. | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
[[Kategorie:1827]] | [[Kategorie:1827]] | ||
[[Kategorie:Chlumec nad Cidlinou]] | |||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 27. 6. 2016, 12:34
František Xaverský BENEŠ | |
Narození | 5.5.1827 |
---|---|
Místo narození | Chlumec nad Cidlinou |
Úmrtí | 3.12.1905 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40933 |
BENEŠ, František Xaverský, * 5. 5. 1827 Chlumec nad Cidlinou, † 3. 12. 1905 Praha, pedagog, průkopník tělocviku na českých školách
Dlouholetý učitel na experimentálních školách při učitelských ústavech patřil od 1846 k cvičencům Stegmayerova tělocvičného ústavu v Praze. Na jaře 1848 se aktivně účastnil českého národního hnutí. 1849 složil učitelské zkoušky pro české a německé hlavní školy. Působil nejprve jako podučitel na hlavní škole v Praze a později vyučoval češtinu na pražské reálce a na učitelském ústavu v Praze. V dalších letech vyučoval na reálce v Těšíně a do 1864 byl ředitelem reálné školy v Žilině. Po jejím pomaďarštění se vrátil do Čech, dva roky vyučoval na hlavní škole v Kutné Hoře a 1868 byl ustanoven učitelem na vzorové škole při učitelském ústavu v Praze, kde setrval až do odchodu do důchodu.
Když byla v květnu 1869 na rakouských národních školách zavedena povinná tělesná výchova, ujal se B. přípravy jejích osnov. 1875 vydal Návod ku prostocviku, čili: Důvěrný rádce a vůdce při vyučování tělocviku na školách obecných, což byla vůbec první česky psaná příručka pro výuku tělesné výchovy. Po zavedení povinných zkoušek vedl v 70. letech tělocvičné kurzy, kterých se zúčastnily stovky učitelů.
L: Posel z Budče 1896, č. 37; nekrology: in: tamtéž 1905/06, č. 14; Beseda učitelská 1905/06, č. 4, s. 54.
Miloslav Martínek