BERGER Emanuel Štěpán 25.12.1844-22.2.1897: Porovnání verzí
(BERGER_Emanuel_Štěpán_25.12.1844-22.2.1897) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.12.1844 | | datum narození = 25.12.1844 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 22.2.1897 | | datum úmrtí = 22.2.1897 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
52- Archeolog | 52- Archeolog | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BERGER, Emanuel Štěpán,''' ''* 25. 12. 1844 Praha, † 22. 2. 1897 Praha, právník, archeolog'' | |||
Studoval práva na pražské univerzitě, kde 1872 získal doktorát. | |||
Poté provozoval v Praze advokátní praxi. 1884, po | |||
smrti svého otce Maxmiliána B., říšského poslance z roku | |||
1848, později poslance zemského sněmu a místopředsedy | |||
Sboru pro postavení Národního divadla, se ujal správy zděděného | |||
velkostatku ve Sv. Janu pod Skalou na Berounsku | |||
(díky tomu byl od 1883 poslancem zemského sněmu). Již | |||
od sedmdesátých let projevoval zájem o archeologii, zpočátku | |||
jako zasvěcený amatér, postupně dosáhl profesionální | |||
úrovně. Působil od 1880 jako konzervátor I. (prehistorické) | |||
sekce státní památkové péče pro oblast zhruba mezi Chomutovem, | |||
Rakovníkem a Šluknovem, aniž se však zřetelněji | |||
angažoval. V Praze se stal členem řídících orgánů Společnosti | |||
NM (od 1890 inspektorem archeologických sbírek) a Muzea | |||
hlavního města Prahy, o jehož vznik 1882 se zasloužil. B. zájem | |||
o archeologii se rozvinul na Berounsku, kde pracoval na | |||
výzkumu raně středověkého hradiště u Hostimi. Po objevu | |||
slavného keltského oppida u Stradonic (1877), kam B. přišel | |||
mezi prvními, skupoval nálezy a vytvořil z nich nejlepší | |||
sbírku pro danou lokalitu. Jako první archeolog o ní také | |||
psal (hájil tehdy slovanský původ ve skutečnosti keltských | |||
nálezů). Kromě Berounska shromáždil větší kolekci z hradiště | |||
v pražské Šárce, krátce před objevy Čeňka Ryznera kopal | |||
hroby u Únětic (1878) a významnou studii věnoval neméně | |||
proslulému hromadnému nálezu keltských bronzových šperků | |||
u Obřího pramene u Duchcova (1882). Jeho sbírka (archeologie, | |||
numismatika, umění) patřila k nejvýznamnějším | |||
v Čechách. Po B. smrti jí hrozil prodej do ciziny, a proto ji | |||
1898 zakoupil zemský správní výbor a předal NM v Praze. | |||
'''D:''' Bronzy Duchcovské, in: PA 12, 1882, s. 71n., 109n.; Depôtfunde und | |||
Gußstätten aus der Bronze-Periode in Böhmen, in: Mittheilungen der k. k. | |||
Centralcommission für … Kunst- u hist. Denkmale, neue Folge 14, 1888, | |||
s. 161n. | |||
'''L:''' OSN 3, s. 799; K. Adámek, Koupě sbírek B. Museu království Českého, | |||
in: ČNM 88, 1914, s. 57n. | |||
Karel Sklenář | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:52- Archeolog]] | [[Kategorie:52- Archeolog]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 4. 7. 2016, 10:51
| Emanuel Štěpán BERGER | |
 | |
| Narození | 25.12.1844 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 22.2.1897 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
44- Právník 52- Archeolog 53- Historik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41103 |
BERGER, Emanuel Štěpán, * 25. 12. 1844 Praha, † 22. 2. 1897 Praha, právník, archeolog
Studoval práva na pražské univerzitě, kde 1872 získal doktorát. Poté provozoval v Praze advokátní praxi. 1884, po smrti svého otce Maxmiliána B., říšského poslance z roku 1848, později poslance zemského sněmu a místopředsedy Sboru pro postavení Národního divadla, se ujal správy zděděného velkostatku ve Sv. Janu pod Skalou na Berounsku (díky tomu byl od 1883 poslancem zemského sněmu). Již od sedmdesátých let projevoval zájem o archeologii, zpočátku jako zasvěcený amatér, postupně dosáhl profesionální úrovně. Působil od 1880 jako konzervátor I. (prehistorické) sekce státní památkové péče pro oblast zhruba mezi Chomutovem, Rakovníkem a Šluknovem, aniž se však zřetelněji angažoval. V Praze se stal členem řídících orgánů Společnosti NM (od 1890 inspektorem archeologických sbírek) a Muzea hlavního města Prahy, o jehož vznik 1882 se zasloužil. B. zájem o archeologii se rozvinul na Berounsku, kde pracoval na výzkumu raně středověkého hradiště u Hostimi. Po objevu slavného keltského oppida u Stradonic (1877), kam B. přišel mezi prvními, skupoval nálezy a vytvořil z nich nejlepší sbírku pro danou lokalitu. Jako první archeolog o ní také psal (hájil tehdy slovanský původ ve skutečnosti keltských nálezů). Kromě Berounska shromáždil větší kolekci z hradiště v pražské Šárce, krátce před objevy Čeňka Ryznera kopal hroby u Únětic (1878) a významnou studii věnoval neméně proslulému hromadnému nálezu keltských bronzových šperků u Obřího pramene u Duchcova (1882). Jeho sbírka (archeologie, numismatika, umění) patřila k nejvýznamnějším v Čechách. Po B. smrti jí hrozil prodej do ciziny, a proto ji 1898 zakoupil zemský správní výbor a předal NM v Praze.
D: Bronzy Duchcovské, in: PA 12, 1882, s. 71n., 109n.; Depôtfunde und Gußstätten aus der Bronze-Periode in Böhmen, in: Mittheilungen der k. k. Centralcommission für … Kunst- u hist. Denkmale, neue Folge 14, 1888, s. 161n.
L: OSN 3, s. 799; K. Adámek, Koupě sbírek B. Museu království Českého, in: ČNM 88, 1914, s. 57n.
Karel Sklenář