BIHL Gustav 10.3.1847-19.2.1917: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BIHL_Gustav_1847-19.2.1917)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Gustav BIHL
| jméno = Gustav BIHL
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1847
| datum narození = 10.3.1847
| místo narození =  
| místo narození = Künzelsau (Německo)
| datum úmrtí = 19.2.1917
| datum úmrtí = 19.2.1917
| místo úmrtí = Most
| místo úmrtí = Most
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gustav BIHL
}}
 
'''BIHL, Gustav''' ''(též BIEHL), * 10. 3. 1847 Künzelsau (Německo), † 19. 2. 1917 Most, báňský technik a manažer, podnikatel ve výrobě porcelánu''
 
Zprvu se uplatňoval jako manažer v hornictví, později jako
podnikatel v průmyslu keramiky a porcelánu. 1883 byl jmenován
zplnomocněným, později řádným, ředitelem mostecké
firmy Brüxer-Kohlenbergbau A. G. Výraznou měrou
přispěl k rozkvětu tohoto podniku, reorganizoval správu firmy
a získal pro ni řadu dalších dolů, dle svého důmyslného
návrhu nechal vybudovat původní systém hrází a čerpadel,
čímž zabránil záplavám. 1903 byl jmenován do správní rady
firmy a 1908 byl zvolen předsedou představenstva společnosti
Kohlengewerkschaft Königsberg/Eger. 1896 koupil
od Roberta Hankeho podíl v porcelánce v Ledvicích u Duchcova
(založena 1878). V tomto podniku byl B. nejprve
společníkem firmy Josef Strnad & Co., od října 1897 již
byla továrna v jeho plném vlastnictví. B. záhy rozšířil běžný
sortiment o majoliku, fajánse a užitkové kameninové zboží,
později ještě o porcelánové elektroizolátory a další zboží pro
rozmáhající se elektrotechnický průmysl. Stranou nezůstala
ani výroba dekorativního porcelánu. 1906 byla společnost
přeměněna na společnost s ručením omezeným pod názvem
G. Bihl & Comp. a vstoupil do ní B. syn Gustav. V době
svého rozkvětu měla firma asi 800 stálých zaměstnanců
a disponovala zastoupením a vzorkovými sklady ve Vídni,
Berlíně, Paříži, Londýně, Moskvě, Petrohradě, Bruselu, Amsterdamu, Curychu, Miláně aj. velkoměstech. Výrobky firmy
získaly několik ocenění doma i v zahraničí. Firma sklidila
velký úspěch především svými luxusními vázami a glazurami
vytvářenými redukcí mědi na povrchu a vázami se stříbrem
na pologlazovaném a polomastném podkladu. Kolem 1905
začala firma vyrábět dekorativní porcelán s irisujícími glazurami
a 1906 získala také za tyto předměty stříbrnou medaili
na německé zemské výstavě v Liberci.
 
Po smrti B. pokračoval ve vedení firmy jeho syn Gustav B.
ml. se společníkem Adolfem Reifem. 1917 vstoupil do firmy
i vnuk Alexander B. 1937 byla firma akciována, vedení zůstalo
v rukou společníků Alexandera B. a Antona Zebische
ml. 1945 byl podnik znárodněn.
 
'''L:''' GIÖ 1, s. 245, 2, s. 117; F. Hantschel, Biographien deutscher Industrieller
aus Böhmen, 1920, s. 5; G. B. a spol., Továrna na porcelán, kameninu
a majoliku v Ledovicích u Duchova (chybný název lokality), in: Mezinárodní
obchod a průmysl. Orgán pražských vzorkových veletrhů 5, 1924, č. 2,
s. 12n. (zde fotografie provozů a výrobků); BL 1, s. 96; M. Konečný, Česká
keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748–1948, 2003,
s. 1880/13n.; Myška, s. 46.
 
Aleš Zářický, Jitka Lněničková


== Literatura ==
Hantschel, 5; Podnikatelé, 46;
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
[[Kategorie:35- Odborník sklářství nebo keramiky]]
[[Kategorie:1847]]
[[Kategorie:1847]]
[[Kategorie:Künzelsau]]
[[Kategorie:1917]]
[[Kategorie:1917]]
[[Kategorie:Most]]
[[Kategorie:Most]]

Verze z 28. 7. 2016, 11:59

Gustav BIHL
Narození 10.3.1847
Místo narození Künzelsau (Německo)
Úmrtí 19.2.1917
Místo úmrtí Most
Povolání 35- Odborník sklářství nebo keramiky
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41470

BIHL, Gustav (též BIEHL), * 10. 3. 1847 Künzelsau (Německo), † 19. 2. 1917 Most, báňský technik a manažer, podnikatel ve výrobě porcelánu

Zprvu se uplatňoval jako manažer v hornictví, později jako podnikatel v průmyslu keramiky a porcelánu. 1883 byl jmenován zplnomocněným, později řádným, ředitelem mostecké firmy Brüxer-Kohlenbergbau A. G. Výraznou měrou přispěl k rozkvětu tohoto podniku, reorganizoval správu firmy a získal pro ni řadu dalších dolů, dle svého důmyslného návrhu nechal vybudovat původní systém hrází a čerpadel, čímž zabránil záplavám. 1903 byl jmenován do správní rady firmy a 1908 byl zvolen předsedou představenstva společnosti Kohlengewerkschaft Königsberg/Eger. 1896 koupil od Roberta Hankeho podíl v porcelánce v Ledvicích u Duchcova (založena 1878). V tomto podniku byl B. nejprve společníkem firmy Josef Strnad & Co., od října 1897 již byla továrna v jeho plném vlastnictví. B. záhy rozšířil běžný sortiment o majoliku, fajánse a užitkové kameninové zboží, později ještě o porcelánové elektroizolátory a další zboží pro rozmáhající se elektrotechnický průmysl. Stranou nezůstala ani výroba dekorativního porcelánu. 1906 byla společnost přeměněna na společnost s ručením omezeným pod názvem G. Bihl & Comp. a vstoupil do ní B. syn Gustav. V době svého rozkvětu měla firma asi 800 stálých zaměstnanců a disponovala zastoupením a vzorkovými sklady ve Vídni, Berlíně, Paříži, Londýně, Moskvě, Petrohradě, Bruselu, Amsterdamu, Curychu, Miláně aj. velkoměstech. Výrobky firmy získaly několik ocenění doma i v zahraničí. Firma sklidila velký úspěch především svými luxusními vázami a glazurami vytvářenými redukcí mědi na povrchu a vázami se stříbrem na pologlazovaném a polomastném podkladu. Kolem 1905 začala firma vyrábět dekorativní porcelán s irisujícími glazurami a 1906 získala také za tyto předměty stříbrnou medaili na německé zemské výstavě v Liberci.

Po smrti B. pokračoval ve vedení firmy jeho syn Gustav B. ml. se společníkem Adolfem Reifem. 1917 vstoupil do firmy i vnuk Alexander B. 1937 byla firma akciována, vedení zůstalo v rukou společníků Alexandera B. a Antona Zebische ml. 1945 byl podnik znárodněn.

L: GIÖ 1, s. 245, 2, s. 117; F. Hantschel, Biographien deutscher Industrieller aus Böhmen, 1920, s. 5; G. B. a spol., Továrna na porcelán, kameninu a majoliku v Ledovicích u Duchova (chybný název lokality), in: Mezinárodní obchod a průmysl. Orgán pražských vzorkových veletrhů 5, 1924, č. 2, s. 12n. (zde fotografie provozů a výrobků); BL 1, s. 96; M. Konečný, Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748–1948, 2003, s. 1880/13n.; Myška, s. 46.

Aleš Zářický, Jitka Lněničková