BRODECKÝ Vilém 1.8.1874-21.1.1950: Porovnání verzí
(BRODECKÝ_Vilém_1.8.1874-21.1.1950) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.8.1874 | | datum narození = 1.8.1874 | ||
| místo narození = | | místo narození = Karlín (Praha) | ||
| datum úmrtí = 21.1.1950 | | datum úmrtí = 21.1.1950 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BRODECKÝ, Vilém,''' ''* 1. 8. 1874 Karlín (Praha), † 21. 1. 1950 Praha, odborový předák, novinář a politik'' | |||
Původním povoláním železniční úředník. Od konce 90. let | |||
19. století působil v odborovém hnutí železničářů a jeho tisku | |||
(redaktor časopisu ''Železniční zřízenec'') i v Českoslovanské | |||
sociálně demokratické straně dělnické, kde byl stoupencem | |||
centralistického směru. 1911–18 patřil k představitelům | |||
centralistické České sociálně demokratické strany dělnické | |||
v Rakousku. 1918–33 pracoval jako ústřední tajemník Unie | |||
železničních zaměstnanců, člen generální rady Mezinárodní | |||
federace dopravních zaměstnanců v Amsterodamu. 1919–20 | |||
byl členem Československé sociálně demokratické strany | |||
dělnické; v době jejího rozkolu zaujal centristickou pozici, | |||
v prosinci 1920 ze strany vystoupil a stal se spoluzakladatelem | |||
Klubu sociálně demokratických odborových a zájmových | |||
pracovníků v poslanecké sněmovně. V květnu 1921 | |||
se podílel na ustavení Neodvislé radikální sociálně demokratické | |||
strany, jež se pak v březnu 1923 spojila s anarchokomunistickou | |||
frakcí Bohuslava Vrbenského, vyloučenou | |||
právě z národně socialistické strany, ve stranu Socialistické | |||
sjednocení. Po rozpadu strany na podzim 1924 se vrátil | |||
do Československé sociálně demokratické strany dělnické | |||
a stal se členem ústředního výkonného výboru; 1938–39 | |||
členem Národní strany práce. 1918–20 působil v Revolučním | |||
národním shromáždění, 1920–35 poslancem, 1935–39 | |||
senátorem Národního shromáždění. V parlamentu se soustředil | |||
především na obhajobu zájmů státních zaměstnanců. | |||
Za německé okupace spolupracoval s domácí rezistencí | |||
a 1941–45 byl vězněn v nacistických žalářích. Po válce se již | |||
politicky neexponoval. | |||
'''L:''' OSND 1/2, s. 755; Kolář Elity, s. 27; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. | |||
Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, | |||
s. 37n. | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 23. 12. 2016, 17:04
Vilém BRODECKÝ | |
![]() | |
Narození | 1.8.1874 |
---|---|
Místo narození | Karlín (Praha) |
Úmrtí | 21.1.1950 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42042 |
BRODECKÝ, Vilém, * 1. 8. 1874 Karlín (Praha), † 21. 1. 1950 Praha, odborový předák, novinář a politik
Původním povoláním železniční úředník. Od konce 90. let 19. století působil v odborovém hnutí železničářů a jeho tisku (redaktor časopisu Železniční zřízenec) i v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické, kde byl stoupencem centralistického směru. 1911–18 patřil k představitelům centralistické České sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku. 1918–33 pracoval jako ústřední tajemník Unie železničních zaměstnanců, člen generální rady Mezinárodní federace dopravních zaměstnanců v Amsterodamu. 1919–20 byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické; v době jejího rozkolu zaujal centristickou pozici, v prosinci 1920 ze strany vystoupil a stal se spoluzakladatelem Klubu sociálně demokratických odborových a zájmových pracovníků v poslanecké sněmovně. V květnu 1921 se podílel na ustavení Neodvislé radikální sociálně demokratické strany, jež se pak v březnu 1923 spojila s anarchokomunistickou frakcí Bohuslava Vrbenského, vyloučenou právě z národně socialistické strany, ve stranu Socialistické sjednocení. Po rozpadu strany na podzim 1924 se vrátil do Československé sociálně demokratické strany dělnické a stal se členem ústředního výkonného výboru; 1938–39 členem Národní strany práce. 1918–20 působil v Revolučním národním shromáždění, 1920–35 poslancem, 1935–39 senátorem Národního shromáždění. V parlamentu se soustředil především na obhajobu zájmů státních zaměstnanců. Za německé okupace spolupracoval s domácí rezistencí a 1941–45 byl vězněn v nacistických žalářích. Po válce se již politicky neexponoval.
L: OSND 1/2, s. 755; Kolář Elity, s. 27; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 37n.
Josef Tomeš