BREISKÝ August 25.3.1832-25.5.1889: Porovnání verzí
(BREISKÝ_August_25.3.1832-25.5.1889) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.3.1832 | | datum narození = 25.3.1832 | ||
| místo narození = | | místo narození = Klatovy | ||
| datum úmrtí = 25.5.1889 | | datum úmrtí = 25.5.1889 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BREISKÝ, August,''' ''* 25. 3. 1832 Klatovy, † 25. 5. 1889 Vídeň (Rakousko), lékař-porodník a gynekolog, pedagog'' | |||
Pocházel z rodiny klatovského okresního hejtmana. Lékařská | |||
studia absolvoval v Praze, 1855 získal titul doktora medicíny, | |||
1861 doktora chirurgie, byl i magistrem porodnictví. | |||
Po první promoci působil tři roky jako asistent na patologické | |||
anatomii, 1859–61 byl asistentem porodnické kliniky. | |||
V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Anglie | |||
a Skotska. Poté pracoval do 1865 jako ordinář pražské kupecké | |||
nemocnice. Jeho odborný zájem patřil především gynekologii | |||
a porodnictví. Z těchto oborů se 1865 na pražské | |||
fakultě habilitoval. Následujícího roku přijal místo profesora | |||
gynekologie a porodnictví na lékařsko-chirurgickém učilišti | |||
v Salcburku. Po ročním působení odešel 1867 na lékařskou | |||
fakultu do Bernu, kde setrval do 1874. Současně byl jmenován | |||
přednostou nově zřízené II. gynekologicko-porodnické | |||
kliniky na pražské fakultě. 1880/81 zastával funkci děkana. | |||
Po rozdělení pražské fakulty na českou a německou (1883) | |||
se rozhodl poněkud překvapivě pro německou. Odtud byl | |||
1886 povolán do Vídně, aby tam až do své smrti řídil II. gynekologicko- | |||
porodnickou kliniku. Jako důsledný stoupenec | |||
Semmelweissova a Listerova učení o antisepsi a asepsi úspěšně | |||
snižoval úmrtnost šestinedělek na svých pracovištích. 1888 | |||
založil ve Vídni gynekologicko-porodnickou společnost. Byl | |||
členem řady zahraničních odborných institucí – v Bernu, | |||
Lipsku, Edinburghu a Bostonu. | |||
Stal se zakladatelem vědecké gynekologie v Čechách. Díky | |||
svému příteli, významnému chirurgovi K. Gussenbauerovi, | |||
se vypracoval na vyhledávaného operatéra. Působení na patologicko- | |||
anatomickém ústavu mu poskytlo výborný teoretický | |||
základ k pozdější specializaci. Odborné uznání si zajistil | |||
již svou habilitační prací ''Über die Entwicklung rationeller'' | |||
''Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen''. 1862–66 byl stálým | |||
referentem prací ze svého oboru v pražském časopisu | |||
''Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde''. | |||
'''D:''' Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen, | |||
in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 23, 1866; F. Piťha | |||
– T. Billroth, Chirurgie, Stuttgart, 1879, kapitola Die Krankheiten der | |||
Vagine. | |||
'''L:''' A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten | |||
und Völker 1, Wien – Leipzig 1929, s. 566; J. Pagel, Biographisches Lexikon | |||
der hervorragenden Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, | |||
s. 236; AČL, s. 26; BSPLF 1, s. 8; BLDMF, s. 47n.; ÖBL 1, s. 110; BL 1, | |||
s. 141; I. Fischer, Geschichte der Geburtshilfe in Wien, Leipzig – Wien 1909, | |||
s. 305n.; Die deutsche K. F. Universität in Prag, 1899, s. 335n.; E. Lesky, Die | |||
Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 468n.; | |||
A. B., in: ČLČ 28, 1889, s. 424n.; A. B., in: Prager medizinische Wochenschrift | |||
7, 1882, s. 50n.; tamtéž 14, 1889, s. 255n.; tamtéž 24, 1899, s. 48; | |||
tamtéž 25, 1900, s. 73; Československá gynekologie 33, 1968, s. 544n. | |||
Ludmila Hlaváčková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1832]] | [[Kategorie:1832]] | ||
[[Kategorie:Klatovy]] | |||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | |||
Verze z 18. 12. 2016, 14:10
| August BREISKÝ | |
 | |
| Narození | 25.3.1832 |
|---|---|
| Místo narození | Klatovy |
| Úmrtí | 25.5.1889 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42242 |
BREISKÝ, August, * 25. 3. 1832 Klatovy, † 25. 5. 1889 Vídeň (Rakousko), lékař-porodník a gynekolog, pedagog
Pocházel z rodiny klatovského okresního hejtmana. Lékařská studia absolvoval v Praze, 1855 získal titul doktora medicíny, 1861 doktora chirurgie, byl i magistrem porodnictví. Po první promoci působil tři roky jako asistent na patologické anatomii, 1859–61 byl asistentem porodnické kliniky. V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Anglie a Skotska. Poté pracoval do 1865 jako ordinář pražské kupecké nemocnice. Jeho odborný zájem patřil především gynekologii a porodnictví. Z těchto oborů se 1865 na pražské fakultě habilitoval. Následujícího roku přijal místo profesora gynekologie a porodnictví na lékařsko-chirurgickém učilišti v Salcburku. Po ročním působení odešel 1867 na lékařskou fakultu do Bernu, kde setrval do 1874. Současně byl jmenován přednostou nově zřízené II. gynekologicko-porodnické kliniky na pražské fakultě. 1880/81 zastával funkci děkana. Po rozdělení pražské fakulty na českou a německou (1883) se rozhodl poněkud překvapivě pro německou. Odtud byl 1886 povolán do Vídně, aby tam až do své smrti řídil II. gynekologicko- porodnickou kliniku. Jako důsledný stoupenec Semmelweissova a Listerova učení o antisepsi a asepsi úspěšně snižoval úmrtnost šestinedělek na svých pracovištích. 1888 založil ve Vídni gynekologicko-porodnickou společnost. Byl členem řady zahraničních odborných institucí – v Bernu, Lipsku, Edinburghu a Bostonu.
Stal se zakladatelem vědecké gynekologie v Čechách. Díky svému příteli, významnému chirurgovi K. Gussenbauerovi, se vypracoval na vyhledávaného operatéra. Působení na patologicko- anatomickém ústavu mu poskytlo výborný teoretický základ k pozdější specializaci. Odborné uznání si zajistil již svou habilitační prací Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen. 1862–66 byl stálým referentem prací ze svého oboru v pražském časopisu Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde.
D: Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen, in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 23, 1866; F. Piťha – T. Billroth, Chirurgie, Stuttgart, 1879, kapitola Die Krankheiten der Vagine.
L: A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Wien – Leipzig 1929, s. 566; J. Pagel, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 236; AČL, s. 26; BSPLF 1, s. 8; BLDMF, s. 47n.; ÖBL 1, s. 110; BL 1, s. 141; I. Fischer, Geschichte der Geburtshilfe in Wien, Leipzig – Wien 1909, s. 305n.; Die deutsche K. F. Universität in Prag, 1899, s. 335n.; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 468n.; A. B., in: ČLČ 28, 1889, s. 424n.; A. B., in: Prager medizinische Wochenschrift 7, 1882, s. 50n.; tamtéž 14, 1889, s. 255n.; tamtéž 24, 1899, s. 48; tamtéž 25, 1900, s. 73; Československá gynekologie 33, 1968, s. 544n.
Ludmila Hlaváčková