BUDINSKÝ Jaroslav 17.9.1865-12.5.1939: Porovnání verzí
(BUDÍNSKÝ_Jaroslav_17.9.1865-12.5.1939) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jaroslav | | jméno = Jaroslav BUDINSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.9.1865 | | datum narození = 17.9.1865 | ||
| místo narození = | | místo narození = Chotoměřice u Ledče nad Sázavou | ||
| datum úmrtí = 12.5.1939 | | datum úmrtí = 12.5.1939 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BUDINSKÝ, Jaroslav,''' ''* 17. 9. 1865 Chotoměřice u Ledče nad Sázavou, † 12. 5. 1939 Brno, právník, politický a národní pracovník, překladatel, publicista'' | |||
Nesprávně uváděn jako Budínský. Pocházel z rolnické rodiny. | |||
1884 maturoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) | |||
Brodě, 1889 absolvoval Právnickou fakultu české univerzity | |||
v Praze (1891 JUDr.). Právní praxí prošel na Moravě, politicky | |||
byl za studií stoupencem T. G. Masaryka, od 1891 A. | |||
Stránského, patřil k aktivním členům mládeže Moravské strany | |||
lidové. 1901 si v Brně otevřel advokátní kancelář, vynikl | |||
mj. jako obhájce sociálně slabých vrstev a přední mluvčí i organizátor | |||
moravských národních a demokratických aktivit. | |||
Od 1906 zastával funkci poslance zemského sněmu, zasedal | |||
ve školském a zdravotním výboru, působil jako místopředseda | |||
živnostenského výboru, člen stálého česko-německého | |||
vyrovnávacího výboru a jako expert pro ústavní i jazykové | |||
právo a školské zákonodárství. Současně jako místopředseda | |||
brněnské odbočky Ústřední matice školské byl zvolen | |||
do Zemské školní rady a výjimečným organizačním vkladem | |||
se zasloužil o české základní, odborné i střední školství jak | |||
přímo v Brně, tak na Moravě. Vedl soudní spory s německou | |||
městskou radou v Brně o jazyková práva a svobodu výuky. | |||
Mimoto věnoval pozornost českému živnostenskému podnikání, | |||
spoluzaložil Zemskou živnostenskou radu, Zemský | |||
ústav pro zvelebování živností, síť pokračovacích škol na Moravě, | |||
brněnské výstaviště a podporoval změnu systému povinných | |||
dodávek, živnostenského úvěru apod. 1908 řídil volby | |||
do brněnské Obchodní a živnostenské komory, při nichž | |||
obchodní sbor přešel do českých rukou (stal se jeho členem). | |||
1909 působil při fúzi lidové a pokrokové strany a na jeho | |||
podnět 1911 vznikl předvolební Moravský pokrokový blok | |||
z lidové pokrokové, agrární a sociálně demokratické strany, | |||
zájmy bloku zastupoval od 1913 v Zemském výboru, kde | |||
vedl živnostenský a sirotčí referát, a spolu s K. Sonntagem | |||
a L. Pluhařem usiloval o ozdravění zemského hospodářství. | |||
Od počátku války byl B. členem moravské odbojové buňky, | |||
pozdější pobočky tajného výboru Maffie, v redakci ''Lidových'' | |||
''novin''. Informoval o stavu zemské samosprávy, byl důvěrníkem | |||
perzekvovaných, udržoval styky s Prahou, Ostravskem | |||
a Vídní. Jako člen odbojového vedení byl kooptován do Národního | |||
výboru (v létě 1917 se otevřeně vyslovil proti dynastii) | |||
a zůstal členem Výboru i po jeho rekonstrukci z července | |||
1918. V lednu 1918 spoluorganizoval vznik České | |||
státoprávní (od 1919 národní) demokracie a stal se jedním | |||
z jejích místopředsedů. V létě 1918 vypracoval podrobný | |||
rozvrh obsazení míst ve státní správě na Moravě pro případ | |||
převzetí moci Národním výborem československým, v říjnu | |||
1918 byl zvolen jednatelem Moravského národního výboru | |||
a zásadním způsobem ovlivnil převrat na Moravě. 1918–20 | |||
působil jako zpravodaj o moravském školství v revolučním | |||
Národním shromáždění, hájil zájmy Brna jakožto druhé metropole | |||
(např. návrh zákona o zřízení Masarykovy univerzity, | |||
Nejvyššího soudu aj.). 1921 vystoupil z národní demokracie | |||
a po skončení funkčních období v školské radě a Zemském | |||
výboru z politického života odešel. Přispíval do ''Lidových novin'', | |||
překládal odborné práce z němčiny a napsal cennou dokumentární | |||
výpověď o letech první světové války. | |||
'''D:''' Morava za války. Ze vzpomínek na domácí odboj, 1936. | |||
'''L:''' AČP, s. 50n.; Zemřel JUDr. J. B., in: Lidové noviny, 1939, č. 239, s. 1n.; | |||
Časopis českých knihovníků, 1939, č. 6, s. 86n.; MSN 1, s. 668; OSND | |||
1/2, s. 780; ISN 3, s. 194; KSN 2, s. 177; Slovník prvního československého | |||
odboje, 1993, s. 16n. | |||
'''P:''' Pozůstalost in: Archiv města Brna; Biografický archiv ÚČL Praha. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
Řádek 20: | Řádek 89: | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1865]] | [[Kategorie:1865]] | ||
[[Kategorie:Chotoměřice]] | |||
[[Kategorie:1939]] | [[Kategorie:1939]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Verze z 25. 1. 2017, 18:38
Jaroslav BUDINSKÝ | |
Narození | 17.9.1865 |
---|---|
Místo narození | Chotoměřice u Ledče nad Sázavou |
Úmrtí | 12.5.1939 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
44- Právník 64- Překladatel 43- Významný představitel obecní správy 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43150 |
BUDINSKÝ, Jaroslav, * 17. 9. 1865 Chotoměřice u Ledče nad Sázavou, † 12. 5. 1939 Brno, právník, politický a národní pracovník, překladatel, publicista
Nesprávně uváděn jako Budínský. Pocházel z rolnické rodiny. 1884 maturoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě, 1889 absolvoval Právnickou fakultu české univerzity v Praze (1891 JUDr.). Právní praxí prošel na Moravě, politicky byl za studií stoupencem T. G. Masaryka, od 1891 A. Stránského, patřil k aktivním členům mládeže Moravské strany lidové. 1901 si v Brně otevřel advokátní kancelář, vynikl mj. jako obhájce sociálně slabých vrstev a přední mluvčí i organizátor moravských národních a demokratických aktivit. Od 1906 zastával funkci poslance zemského sněmu, zasedal ve školském a zdravotním výboru, působil jako místopředseda živnostenského výboru, člen stálého česko-německého vyrovnávacího výboru a jako expert pro ústavní i jazykové právo a školské zákonodárství. Současně jako místopředseda brněnské odbočky Ústřední matice školské byl zvolen do Zemské školní rady a výjimečným organizačním vkladem se zasloužil o české základní, odborné i střední školství jak přímo v Brně, tak na Moravě. Vedl soudní spory s německou městskou radou v Brně o jazyková práva a svobodu výuky. Mimoto věnoval pozornost českému živnostenskému podnikání, spoluzaložil Zemskou živnostenskou radu, Zemský ústav pro zvelebování živností, síť pokračovacích škol na Moravě, brněnské výstaviště a podporoval změnu systému povinných dodávek, živnostenského úvěru apod. 1908 řídil volby do brněnské Obchodní a živnostenské komory, při nichž obchodní sbor přešel do českých rukou (stal se jeho členem). 1909 působil při fúzi lidové a pokrokové strany a na jeho podnět 1911 vznikl předvolební Moravský pokrokový blok z lidové pokrokové, agrární a sociálně demokratické strany, zájmy bloku zastupoval od 1913 v Zemském výboru, kde vedl živnostenský a sirotčí referát, a spolu s K. Sonntagem a L. Pluhařem usiloval o ozdravění zemského hospodářství. Od počátku války byl B. členem moravské odbojové buňky, pozdější pobočky tajného výboru Maffie, v redakci Lidových novin. Informoval o stavu zemské samosprávy, byl důvěrníkem perzekvovaných, udržoval styky s Prahou, Ostravskem a Vídní. Jako člen odbojového vedení byl kooptován do Národního výboru (v létě 1917 se otevřeně vyslovil proti dynastii) a zůstal členem Výboru i po jeho rekonstrukci z července 1918. V lednu 1918 spoluorganizoval vznik České státoprávní (od 1919 národní) demokracie a stal se jedním z jejích místopředsedů. V létě 1918 vypracoval podrobný rozvrh obsazení míst ve státní správě na Moravě pro případ převzetí moci Národním výborem československým, v říjnu 1918 byl zvolen jednatelem Moravského národního výboru a zásadním způsobem ovlivnil převrat na Moravě. 1918–20 působil jako zpravodaj o moravském školství v revolučním Národním shromáždění, hájil zájmy Brna jakožto druhé metropole (např. návrh zákona o zřízení Masarykovy univerzity, Nejvyššího soudu aj.). 1921 vystoupil z národní demokracie a po skončení funkčních období v školské radě a Zemském výboru z politického života odešel. Přispíval do Lidových novin, překládal odborné práce z němčiny a napsal cennou dokumentární výpověď o letech první světové války.
D: Morava za války. Ze vzpomínek na domácí odboj, 1936.
L: AČP, s. 50n.; Zemřel JUDr. J. B., in: Lidové noviny, 1939, č. 239, s. 1n.; Časopis českých knihovníků, 1939, č. 6, s. 86n.; MSN 1, s. 668; OSND 1/2, s. 780; ISN 3, s. 194; KSN 2, s. 177; Slovník prvního československého odboje, 1993, s. 16n.
P: Pozůstalost in: Archiv města Brna; Biografický archiv ÚČL Praha.
Martin Kučera