BUDINSKÝ Jaroslav 17.9.1865-12.5.1939: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BUDÍNSKÝ_Jaroslav_17.9.1865-12.5.1939)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Jaroslav BUDÍNSKÝ
| jméno = Jaroslav BUDINSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.9.1865
| datum narození = 17.9.1865
| místo narození =  
| místo narození = Chotoměřice u Ledče nad Sázavou
| datum úmrtí = 12.5.1939
| datum úmrtí = 12.5.1939
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 44- Právník
| povolání = 44- Právník
64- Překladatel
64- Překladatel
Řádek 13: Řádek 13:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav BUDÍNSKÝ
}}
 
'''BUDINSKÝ, Jaroslav,''' ''* 17. 9. 1865 Chotoměřice u Ledče nad Sázavou, † 12. 5. 1939 Brno, právník, politický a národní pracovník, překladatel, publicista''
 
Nesprávně uváděn jako Budínský. Pocházel z rolnické rodiny.
1884 maturoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově)
Brodě, 1889 absolvoval Právnickou fakultu české univerzity
v Praze (1891 JUDr.). Právní praxí prošel na Moravě, politicky
byl za studií stoupencem T. G. Masaryka, od 1891 A.
Stránského, patřil k aktivním členům mládeže Moravské strany
lidové. 1901 si v Brně otevřel advokátní kancelář, vynikl
mj. jako obhájce sociálně slabých vrstev a přední mluvčí i organizátor
moravských národních a demokratických aktivit.
Od 1906 zastával funkci poslance zemského sněmu, zasedal
ve školském a zdravotním výboru, působil jako místopředseda
živnostenského výboru, člen stálého česko-německého
vyrovnávacího výboru a jako expert pro ústavní i jazykové
právo a školské zákonodárství. Současně jako místopředseda
brněnské odbočky Ústřední matice školské byl zvolen
do Zemské školní rady a výjimečným organizačním vkladem
se zasloužil o české základní, odborné i střední školství jak
přímo v Brně, tak na Moravě. Vedl soudní spory s německou
městskou radou v Brně o jazyková práva a svobodu výuky.
Mimoto věnoval pozornost českému živnostenskému podnikání,
spoluzaložil Zemskou živnostenskou radu, Zemský
ústav pro zvelebování živností, síť pokračovacích škol na Moravě,
brněnské výstaviště a podporoval změnu systému povinných
dodávek, živnostenského úvěru apod. 1908 řídil volby
do brněnské Obchodní a živnostenské komory, při nichž
obchodní sbor přešel do českých rukou (stal se jeho členem).
1909 působil při fúzi lidové a pokrokové strany a na jeho
podnět 1911 vznikl předvolební Moravský pokrokový blok
z lidové pokrokové, agrární a sociálně demokratické strany,
zájmy bloku zastupoval od 1913 v Zemském výboru, kde
vedl živnostenský a sirotčí referát, a spolu s K. Sonntagem
a L. Pluhařem usiloval o ozdravění zemského hospodářství.
Od počátku války byl B. členem moravské odbojové buňky,
pozdější pobočky tajného výboru Maffie, v redakci ''Lidových''
''novin''. Informoval o stavu zemské samosprávy, byl důvěrníkem
perzekvovaných, udržoval styky s Prahou, Ostravskem
a Vídní. Jako člen odbojového vedení byl kooptován do Národního
výboru (v létě 1917 se otevřeně vyslovil proti dynastii)
a zůstal členem Výboru i po jeho rekonstrukci z července
1918. V lednu 1918 spoluorganizoval vznik České
státoprávní (od 1919 národní) demokracie a stal se jedním
z jejích místopředsedů. V létě 1918 vypracoval podrobný
rozvrh obsazení míst ve státní správě na Moravě pro případ
převzetí moci Národním výborem československým, v říjnu
1918 byl zvolen jednatelem Moravského národního výboru
a zásadním způsobem ovlivnil převrat na Moravě. 1918–20
působil jako zpravodaj o moravském školství v revolučním
Národním shromáždění, hájil zájmy Brna jakožto druhé metropole
(např. návrh zákona o zřízení Masarykovy univerzity,
Nejvyššího soudu aj.). 1921 vystoupil z národní demokracie
a po skončení funkčních období v školské radě a Zemském
výboru z politického života odešel. Přispíval do ''Lidových novin'',
překládal odborné práce z němčiny a napsal cennou dokumentární
výpověď o letech první světové války.
 
'''D:''' Morava za války. Ze vzpomínek na domácí odboj, 1936.
 
'''L:''' AČP, s. 50n.; Zemřel JUDr. J. B., in: Lidové noviny, 1939, č. 239, s. 1n.;
Časopis českých knihovníků, 1939, č. 6, s. 86n.; MSN 1, s. 668; OSND
1/2, s. 780; ISN 3, s. 194; KSN 2, s. 177; Slovník prvního československého
odboje, 1993, s. 16n.
 
'''P:''' Pozůstalost in: Archiv města Brna; Biografický archiv ÚČL Praha.
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:44- Právník]]
Řádek 20: Řádek 89:
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:Chotoměřice]]
[[Kategorie:1939]]
[[Kategorie:1939]]
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 25. 1. 2017, 18:38

Jaroslav BUDINSKÝ
Narození 17.9.1865
Místo narození Chotoměřice u Ledče nad Sázavou
Úmrtí 12.5.1939
Místo úmrtí Brno
Povolání

44- Právník 64- Překladatel 43- Významný představitel obecní správy 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43150

BUDINSKÝ, Jaroslav, * 17. 9. 1865 Chotoměřice u Ledče nad Sázavou, † 12. 5. 1939 Brno, právník, politický a národní pracovník, překladatel, publicista

Nesprávně uváděn jako Budínský. Pocházel z rolnické rodiny. 1884 maturoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě, 1889 absolvoval Právnickou fakultu české univerzity v Praze (1891 JUDr.). Právní praxí prošel na Moravě, politicky byl za studií stoupencem T. G. Masaryka, od 1891 A. Stránského, patřil k aktivním členům mládeže Moravské strany lidové. 1901 si v Brně otevřel advokátní kancelář, vynikl mj. jako obhájce sociálně slabých vrstev a přední mluvčí i organizátor moravských národních a demokratických aktivit. Od 1906 zastával funkci poslance zemského sněmu, zasedal ve školském a zdravotním výboru, působil jako místopředseda živnostenského výboru, člen stálého česko-německého vyrovnávacího výboru a jako expert pro ústavní i jazykové právo a školské zákonodárství. Současně jako místopředseda brněnské odbočky Ústřední matice školské byl zvolen do Zemské školní rady a výjimečným organizačním vkladem se zasloužil o české základní, odborné i střední školství jak přímo v Brně, tak na Moravě. Vedl soudní spory s německou městskou radou v Brně o jazyková práva a svobodu výuky. Mimoto věnoval pozornost českému živnostenskému podnikání, spoluzaložil Zemskou živnostenskou radu, Zemský ústav pro zvelebování živností, síť pokračovacích škol na Moravě, brněnské výstaviště a podporoval změnu systému povinných dodávek, živnostenského úvěru apod. 1908 řídil volby do brněnské Obchodní a živnostenské komory, při nichž obchodní sbor přešel do českých rukou (stal se jeho členem). 1909 působil při fúzi lidové a pokrokové strany a na jeho podnět 1911 vznikl předvolební Moravský pokrokový blok z lidové pokrokové, agrární a sociálně demokratické strany, zájmy bloku zastupoval od 1913 v Zemském výboru, kde vedl živnostenský a sirotčí referát, a spolu s K. Sonntagem a L. Pluhařem usiloval o ozdravění zemského hospodářství. Od počátku války byl B. členem moravské odbojové buňky, pozdější pobočky tajného výboru Maffie, v redakci Lidových novin. Informoval o stavu zemské samosprávy, byl důvěrníkem perzekvovaných, udržoval styky s Prahou, Ostravskem a Vídní. Jako člen odbojového vedení byl kooptován do Národního výboru (v létě 1917 se otevřeně vyslovil proti dynastii) a zůstal členem Výboru i po jeho rekonstrukci z července 1918. V lednu 1918 spoluorganizoval vznik České státoprávní (od 1919 národní) demokracie a stal se jedním z jejích místopředsedů. V létě 1918 vypracoval podrobný rozvrh obsazení míst ve státní správě na Moravě pro případ převzetí moci Národním výborem československým, v říjnu 1918 byl zvolen jednatelem Moravského národního výboru a zásadním způsobem ovlivnil převrat na Moravě. 1918–20 působil jako zpravodaj o moravském školství v revolučním Národním shromáždění, hájil zájmy Brna jakožto druhé metropole (např. návrh zákona o zřízení Masarykovy univerzity, Nejvyššího soudu aj.). 1921 vystoupil z národní demokracie a po skončení funkčních období v školské radě a Zemském výboru z politického života odešel. Přispíval do Lidových novin, překládal odborné práce z němčiny a napsal cennou dokumentární výpověď o letech první světové války.

D: Morava za války. Ze vzpomínek na domácí odboj, 1936.

L: AČP, s. 50n.; Zemřel JUDr. J. B., in: Lidové noviny, 1939, č. 239, s. 1n.; Časopis českých knihovníků, 1939, č. 6, s. 86n.; MSN 1, s. 668; OSND 1/2, s. 780; ISN 3, s. 194; KSN 2, s. 177; Slovník prvního československého odboje, 1993, s. 16n.

P: Pozůstalost in: Archiv města Brna; Biografický archiv ÚČL Praha.

Martin Kučera