BOHÁČ Antonín 18.10.1926-26.5.1992: Porovnání verzí
(BOHÁČ_Antonín_18.10.1926-26.5.1992) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''BOHÁČ, Antonín,''' ''* 18. 10. 1926 Praha, † 26. 5. 1992 Praha, muzeolog, literární historik'' | |||
Syn statistika Antonína B. (1882–1950), nevlastní bratr herce | |||
Ladislava B. (1907–1978). V Praze-Dejvicích 1932–37 | |||
vychodil obecnou školu. Studoval nejprve 1937–39 na Francouzském | |||
reálném gymnáziu a pak 1939–44 na Státním reálném | |||
gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, kde 1945 maturoval. | |||
Mezitím 1944–45 byl totálně nasazen a pracoval jako | |||
pomocný dělník ve firmě Baťa Praha. 1945 se stal členem | |||
ozbrojené složky národního odboje, tzv. Zpravodajské brigády | |||
při České národní radě, a zúčastnil se aktivně květnového | |||
Pražského povstání. Ve studiích češtiny, angličtiny, slovanských | |||
a světových literatur 1945–50 pokračoval na Filozofické | |||
fakultě UK. Svá studia dokončil obhajobou rigorózní práce | |||
s názvem ''Otázky'' ''historického'' ''písemnictví'' a byl 6. 6. 1952 | |||
promován titulem PhDr. Nejprve 1950–52 vyučoval jako | |||
středoškolský profesor v pohraničí na Jablonecku a především | |||
v Jablonci nad Nisou a pak působil až do smrti v pražském | |||
Památníku národního písemnictví (PNP) jako odborný pracovník | |||
literárně expozičního oddělení (1952–67), pak jako | |||
odborný pracovník Literárního archivu (1967–73) a jeho | |||
vedoucí (1973–77) a nakonec jako vedoucí výstavního oddělení | |||
PNP (1977–92). B. patřil k zakladatelům československé | |||
literární muzeologie. Tento obor vyučoval na Filozofické | |||
fakultě UK a 1962–74 pravidelně přednášel hlavní referáty | |||
na pracovních konferencích a na mezinárodních sympóziích | |||
literárních muzejníků v tehdejším Československu. Kromě | |||
soupisů několika fondů v LA PNP připravil a zpracoval | |||
drobné edice, scénáře a realizace výstav a katalogy k nim, psal | |||
libreta k literárním večerům a pořídil i ''Soupis'' ''literárních'' ''muzeí'' | |||
''a památníků'' ''v Čechách'' ''a na'' ''Moravě''. K tomu publikoval | |||
především v časopisech ''Česká'' ''literatura'' a ''Muzejní'' ''práce'' a ve | |||
sbornících ''Literárny'' ''archív'' ''Matice'' ''slovenskej'', ''Literárnomúzejny'' | |||
''letopis'' ''Matice'' ''slovenskej'' a ''Literární'' ''archiv'' ''Památníku'' ''národního'' | |||
''písemnictví'' své literárněhistorické příspěvky zaměřené hlavně na literaturu národního obrození a na devatenácté | |||
století (mj. J. Jungmann, K. Havlíček Borovský, J. Záborský, | |||
V. Hanka, štúrovci, interpretace literárního procesu v národním | |||
obrození). Zasáhl výrazně i do bádání o Petru Bezručovi | |||
(Pavel Hrzanský – ''Básně,'' ''opus V''). Dále psal hesla pro encyklopedické | |||
dílo ''Pojmoslovie'' ''literárnomúzejnej'' ''komunikácie'' | |||
(1979). Pokoušel se i o vlastní literární tvorbu – v pozůstalosti | |||
jsou uchovány nedokončený román ''Libuše'' a ''Věnec'' ''sonetů'' | |||
''Evě''. Přijal členství ve vědecké radě jak Slezského muzea | |||
v Opavě (1974–89), tak Památníku slovenské literatury Matice | |||
slovenské v Martině (1983–92). Zasedal v redakčních radách | |||
''Glos'' ''ze Strahova'' a ''Sborníku'' ''Literární'' ''archiv'' ''Památníku'' | |||
''národního'' ''písemnictví''. | |||
'''D:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých | |||
zemí, 2000, s. 93 (kde neúplný soupis fondů LA PNP, scénářů a realizací | |||
výstav); výběr: soupisy sbírkových fondů – J. Rotnágl, K. Horký, R. R. Hofmeister, | |||
K. B. Štorch; autorství a spoluautorství na expozicích a výstavách – | |||
V. Hálek; K. V. Rais; Pamětní síň J. Vrchlického, Sto let almanachu Máj | |||
a Hálkových Večerních písní; Život a dílo spisovatele F. M. Klácela; Zikmund | |||
Winter; Josef Šturdík – kresby a ilustrace k poezii; Václav Beneš Třebízský, | |||
život a dílo; Friedrich Schiller a Čechy; K. M. Čapek-Chod 1860–1960; | |||
Svatopluk Čech v boji za právo a proti křivdě; Milovaná – k 100. výročí | |||
úmrtí B. Němcové; Literatura v boji proti fašismu; Ze společných kořenů – | |||
tisíciletí literárních vztahů Čechů a Slováků; Vzácné rukopisné památky; | |||
Španělsko – k výročí občanské války; Zámek Chambord v umělecké fotografii André Martina; Alfred de Musset – ke 150. výročí narození; výstavní | |||
katalogy – Petr Bezruč v krásné knize a umění; 1953–73. Jubilejní knížka | |||
k 20. výročí založení PNP, 1973; další samostatné publikace – 5 let Památníku | |||
národního písemnictví na Strahově, 1958; Soupis literárních muzeí | |||
a památníků v Čechách a na Moravě, 1967; O čem vypovídají obrozenské | |||
knihovny, 1969; Zapomenuté básně a překlady V. A. Svobody, 1970; Plno | |||
záhad kolem Hanky, 1970; Pavel Hrzanský – Vladimír Vašek – Petr Bezruč, | |||
1973; Vzájemná korespondence Sama Bohdana Hroboně a Václava Staňka, | |||
1973; K otázce mezí literárně muzejní činnosti, 1973; Písemné pozůstalosti | |||
v archivech, 1973; Literární muzejnictví v českých zemích, 1974; Pavel | |||
Hrzanský – Básně, opus V, 1984. | |||
'''L:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, c. d.; B. Mědílek (ed.), Památník národního | |||
písemnictví 1953–1978, 1983, s. 140. | |||
'''P:''' PNP, osobní fond A. B., 18 kartonů (kde neuspořádaná korespondence, | |||
rukopisy a dokumentace z 1940–80); Památník Petra Bezruče v Opavě, | |||
pozůstalost A. B., 10 kartonů (kde osobní doklady, korespondence, rukopisy | |||
a dokumentace). | |||
Zdenka Pfefferová, Vladimír Pfeffer | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1926]] | [[Kategorie:1926]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 9. 2016, 14:47
Antonín BOHÁČ | |
Narození | 18.10.1926 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 26.5.1992 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 53- Historik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44157 |
BOHÁČ, Antonín, * 18. 10. 1926 Praha, † 26. 5. 1992 Praha, muzeolog, literární historik
Syn statistika Antonína B. (1882–1950), nevlastní bratr herce Ladislava B. (1907–1978). V Praze-Dejvicích 1932–37 vychodil obecnou školu. Studoval nejprve 1937–39 na Francouzském reálném gymnáziu a pak 1939–44 na Státním reálném gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, kde 1945 maturoval. Mezitím 1944–45 byl totálně nasazen a pracoval jako pomocný dělník ve firmě Baťa Praha. 1945 se stal členem ozbrojené složky národního odboje, tzv. Zpravodajské brigády při České národní radě, a zúčastnil se aktivně květnového Pražského povstání. Ve studiích češtiny, angličtiny, slovanských a světových literatur 1945–50 pokračoval na Filozofické fakultě UK. Svá studia dokončil obhajobou rigorózní práce s názvem Otázky historického písemnictví a byl 6. 6. 1952 promován titulem PhDr. Nejprve 1950–52 vyučoval jako středoškolský profesor v pohraničí na Jablonecku a především v Jablonci nad Nisou a pak působil až do smrti v pražském Památníku národního písemnictví (PNP) jako odborný pracovník literárně expozičního oddělení (1952–67), pak jako odborný pracovník Literárního archivu (1967–73) a jeho vedoucí (1973–77) a nakonec jako vedoucí výstavního oddělení PNP (1977–92). B. patřil k zakladatelům československé literární muzeologie. Tento obor vyučoval na Filozofické fakultě UK a 1962–74 pravidelně přednášel hlavní referáty na pracovních konferencích a na mezinárodních sympóziích literárních muzejníků v tehdejším Československu. Kromě soupisů několika fondů v LA PNP připravil a zpracoval drobné edice, scénáře a realizace výstav a katalogy k nim, psal libreta k literárním večerům a pořídil i Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě. K tomu publikoval především v časopisech Česká literatura a Muzejní práce a ve sbornících Literárny archív Matice slovenskej, Literárnomúzejny letopis Matice slovenskej a Literární archiv Památníku národního písemnictví své literárněhistorické příspěvky zaměřené hlavně na literaturu národního obrození a na devatenácté století (mj. J. Jungmann, K. Havlíček Borovský, J. Záborský, V. Hanka, štúrovci, interpretace literárního procesu v národním obrození). Zasáhl výrazně i do bádání o Petru Bezručovi (Pavel Hrzanský – Básně, opus V). Dále psal hesla pro encyklopedické dílo Pojmoslovie literárnomúzejnej komunikácie (1979). Pokoušel se i o vlastní literární tvorbu – v pozůstalosti jsou uchovány nedokončený román Libuše a Věnec sonetů Evě. Přijal členství ve vědecké radě jak Slezského muzea v Opavě (1974–89), tak Památníku slovenské literatury Matice slovenské v Martině (1983–92). Zasedal v redakčních radách Glos ze Strahova a Sborníku Literární archiv Památníku národního písemnictví.
D: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 93 (kde neúplný soupis fondů LA PNP, scénářů a realizací výstav); výběr: soupisy sbírkových fondů – J. Rotnágl, K. Horký, R. R. Hofmeister, K. B. Štorch; autorství a spoluautorství na expozicích a výstavách – V. Hálek; K. V. Rais; Pamětní síň J. Vrchlického, Sto let almanachu Máj a Hálkových Večerních písní; Život a dílo spisovatele F. M. Klácela; Zikmund Winter; Josef Šturdík – kresby a ilustrace k poezii; Václav Beneš Třebízský, život a dílo; Friedrich Schiller a Čechy; K. M. Čapek-Chod 1860–1960; Svatopluk Čech v boji za právo a proti křivdě; Milovaná – k 100. výročí úmrtí B. Němcové; Literatura v boji proti fašismu; Ze společných kořenů – tisíciletí literárních vztahů Čechů a Slováků; Vzácné rukopisné památky; Španělsko – k výročí občanské války; Zámek Chambord v umělecké fotografii André Martina; Alfred de Musset – ke 150. výročí narození; výstavní katalogy – Petr Bezruč v krásné knize a umění; 1953–73. Jubilejní knížka k 20. výročí založení PNP, 1973; další samostatné publikace – 5 let Památníku národního písemnictví na Strahově, 1958; Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě, 1967; O čem vypovídají obrozenské knihovny, 1969; Zapomenuté básně a překlady V. A. Svobody, 1970; Plno záhad kolem Hanky, 1970; Pavel Hrzanský – Vladimír Vašek – Petr Bezruč, 1973; Vzájemná korespondence Sama Bohdana Hroboně a Václava Staňka, 1973; K otázce mezí literárně muzejní činnosti, 1973; Písemné pozůstalosti v archivech, 1973; Literární muzejnictví v českých zemích, 1974; Pavel Hrzanský – Básně, opus V, 1984.
L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, c. d.; B. Mědílek (ed.), Památník národního písemnictví 1953–1978, 1983, s. 140.
P: PNP, osobní fond A. B., 18 kartonů (kde neuspořádaná korespondence, rukopisy a dokumentace z 1940–80); Památník Petra Bezruče v Opavě, pozůstalost A. B., 10 kartonů (kde osobní doklady, korespondence, rukopisy a dokumentace).
Zdenka Pfefferová, Vladimír Pfeffer