BOHÁČ Antonín 18.10.1926-26.5.1992: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(BOHÁČ_Antonín_18.10.1926-26.5.1992)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín BOHÁČ
}}
 
'''BOHÁČ, Antonín,''' ''* 18. 10. 1926 Praha, † 26. 5. 1992 Praha, muzeolog, literární historik''
 
Syn statistika Antonína B. (1882–1950), nevlastní bratr herce
Ladislava B. (1907–1978). V Praze-Dejvicích 1932–37
vychodil obecnou školu. Studoval nejprve 1937–39 na Francouzském
reálném gymnáziu a pak 1939–44 na Státním reálném
gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, kde 1945 maturoval.
Mezitím 1944–45 byl totálně nasazen a pracoval jako
pomocný dělník ve firmě Baťa Praha. 1945 se stal členem
ozbrojené složky národního odboje, tzv. Zpravodajské brigády
při České národní radě, a zúčastnil se aktivně květnového
Pražského povstání. Ve studiích češtiny, angličtiny, slovanských
a světových literatur 1945–50 pokračoval na Filozofické
fakultě UK. Svá studia dokončil obhajobou rigorózní práce
s názvem ''Otázky'' ''historického'' ''písemnictví'' a byl 6. 6. 1952
promován titulem PhDr. Nejprve 1950–52 vyučoval jako
středoškolský profesor v pohraničí na Jablonecku a především
v Jablonci nad Nisou a pak působil až do smrti v pražském
Památníku národního písemnictví (PNP) jako odborný pracovník
literárně expozičního oddělení (1952–67), pak jako
odborný pracovník Literárního archivu (1967–73) a jeho
vedoucí (1973–77) a nakonec jako vedoucí výstavního oddělení
PNP (1977–92). B. patřil k zakladatelům československé
literární muzeologie. Tento obor vyučoval na Filozofické
fakultě UK a 1962–74 pravidelně přednášel hlavní referáty
na pracovních konferencích a na mezinárodních sympóziích
literárních muzejníků v tehdejším Československu. Kromě
soupisů několika fondů v LA PNP připravil a zpracoval
drobné edice, scénáře a realizace výstav a katalogy k nim, psal
libreta k literárním večerům a pořídil i ''Soupis'' ''literárních'' ''muzeí''
''a památníků'' ''v Čechách'' ''a na'' ''Moravě''. K tomu publikoval
především v časopisech ''Česká'' ''literatura'' a ''Muzejní'' ''práce'' a ve
sbornících ''Literárny'' ''archív'' ''Matice'' ''slovenskej'', ''Literárnomúzejny''
''letopis'' ''Matice'' ''slovenskej'' a ''Literární'' ''archiv'' ''Památníku'' ''národního''
''písemnictví'' své literárněhistorické příspěvky zaměřené hlavně na literaturu národního obrození a na devatenácté
století (mj. J. Jungmann, K. Havlíček Borovský, J. Záborský,
V. Hanka, štúrovci, interpretace literárního procesu v národním
obrození). Zasáhl výrazně i do bádání o Petru Bezručovi
(Pavel Hrzanský – ''Básně,'' ''opus V''). Dále psal hesla pro encyklopedické
dílo ''Pojmoslovie'' ''literárnomúzejnej'' ''komunikácie''
(1979). Pokoušel se i o vlastní literární tvorbu – v pozůstalosti
jsou uchovány nedokončený román ''Libuše'' a ''Věnec'' ''sonetů''
''Evě''. Přijal členství ve vědecké radě jak Slezského muzea
v Opavě (1974–89), tak Památníku slovenské literatury Matice
slovenské v Martině (1983–92). Zasedal v redakčních radách
''Glos'' ''ze Strahova'' a ''Sborníku'' ''Literární'' ''archiv'' ''Památníku''
''národního'' ''písemnictví''.
 
'''D:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých
zemí, 2000, s. 93 (kde neúplný soupis fondů LA PNP, scénářů a realizací
výstav); výběr: soupisy sbírkových fondů – J. Rotnágl, K. Horký, R. R. Hofmeister,
K. B. Štorch; autorství a spoluautorství na expozicích a výstavách –
V. Hálek; K. V. Rais; Pamětní síň J. Vrchlického, Sto let almanachu Máj
a Hálkových Večerních písní; Život a dílo spisovatele F. M. Klácela; Zikmund
Winter; Josef Šturdík – kresby a ilustrace k poezii; Václav Beneš Třebízský,
život a dílo; Friedrich Schiller a Čechy; K. M. Čapek-Chod 1860–1960;
Svatopluk Čech v boji za právo a proti křivdě; Milovaná – k 100. výročí
úmrtí B. Němcové; Literatura v boji proti fašismu; Ze společných kořenů –
tisíciletí literárních vztahů Čechů a Slováků; Vzácné rukopisné památky;
Španělsko – k výročí občanské války; Zámek Chambord v umělecké fotografii André Martina; Alfred de Musset – ke 150. výročí narození; výstavní
katalogy – Petr Bezruč v krásné knize a umění; 1953–73. Jubilejní knížka
k 20. výročí založení PNP, 1973; další samostatné publikace – 5 let Památníku
národního písemnictví na Strahově, 1958; Soupis literárních muzeí
a památníků v Čechách a na Moravě, 1967; O čem vypovídají obrozenské
knihovny, 1969; Zapomenuté básně a překlady V. A. Svobody, 1970; Plno
záhad kolem Hanky, 1970; Pavel Hrzanský – Vladimír Vašek – Petr Bezruč,
1973; Vzájemná korespondence Sama Bohdana Hroboně a Václava Staňka,
1973; K otázce mezí literárně muzejní činnosti, 1973; Písemné pozůstalosti
v archivech, 1973; Literární muzejnictví v českých zemích, 1974; Pavel
Hrzanský – Básně, opus V, 1984.
 
'''L:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, c. d.; B. Mědílek (ed.), Památník národního
písemnictví 1953–1978, 1983, s. 140.
 
'''P:''' PNP, osobní fond A. B., 18 kartonů (kde neuspořádaná korespondence,
rukopisy a dokumentace z 1940–80); Památník Petra Bezruče v Opavě,
pozůstalost A. B., 10 kartonů (kde osobní doklady, korespondence, rukopisy
a dokumentace).
 
Zdenka Pfefferová, Vladimír Pfeffer
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:53- Historik]]
[[Kategorie:1926]]
[[Kategorie:1926]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1992]]
[[Kategorie:1992]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 15. 9. 2016, 14:47

Antonín BOHÁČ
Narození 18.10.1926
Místo narození Praha
Úmrtí 26.5.1992
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44157

BOHÁČ, Antonín, * 18. 10. 1926 Praha, † 26. 5. 1992 Praha, muzeolog, literární historik

Syn statistika Antonína B. (1882–1950), nevlastní bratr herce Ladislava B. (1907–1978). V Praze-Dejvicích 1932–37 vychodil obecnou školu. Studoval nejprve 1937–39 na Francouzském reálném gymnáziu a pak 1939–44 na Státním reálném gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, kde 1945 maturoval. Mezitím 1944–45 byl totálně nasazen a pracoval jako pomocný dělník ve firmě Baťa Praha. 1945 se stal členem ozbrojené složky národního odboje, tzv. Zpravodajské brigády při České národní radě, a zúčastnil se aktivně květnového Pražského povstání. Ve studiích češtiny, angličtiny, slovanských a světových literatur 1945–50 pokračoval na Filozofické fakultě UK. Svá studia dokončil obhajobou rigorózní práce s názvem Otázky historického písemnictví a byl 6. 6. 1952 promován titulem PhDr. Nejprve 1950–52 vyučoval jako středoškolský profesor v pohraničí na Jablonecku a především v Jablonci nad Nisou a pak působil až do smrti v pražském Památníku národního písemnictví (PNP) jako odborný pracovník literárně expozičního oddělení (1952–67), pak jako odborný pracovník Literárního archivu (1967–73) a jeho vedoucí (1973–77) a nakonec jako vedoucí výstavního oddělení PNP (1977–92). B. patřil k zakladatelům československé literární muzeologie. Tento obor vyučoval na Filozofické fakultě UK a 1962–74 pravidelně přednášel hlavní referáty na pracovních konferencích a na mezinárodních sympóziích literárních muzejníků v tehdejším Československu. Kromě soupisů několika fondů v LA PNP připravil a zpracoval drobné edice, scénáře a realizace výstav a katalogy k nim, psal libreta k literárním večerům a pořídil i Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě. K tomu publikoval především v časopisech Česká literatura a Muzejní práce a ve sbornících Literárny archív Matice slovenskej, Literárnomúzejny letopis Matice slovenskej a Literární archiv Památníku národního písemnictví své literárněhistorické příspěvky zaměřené hlavně na literaturu národního obrození a na devatenácté století (mj. J. Jungmann, K. Havlíček Borovský, J. Záborský, V. Hanka, štúrovci, interpretace literárního procesu v národním obrození). Zasáhl výrazně i do bádání o Petru Bezručovi (Pavel Hrzanský – Básně, opus V). Dále psal hesla pro encyklopedické dílo Pojmoslovie literárnomúzejnej komunikácie (1979). Pokoušel se i o vlastní literární tvorbu – v pozůstalosti jsou uchovány nedokončený román Libuše a Věnec sonetů Evě. Přijal členství ve vědecké radě jak Slezského muzea v Opavě (1974–89), tak Památníku slovenské literatury Matice slovenské v Martině (1983–92). Zasedal v redakčních radách Glos ze Strahova a Sborníku Literární archiv Památníku národního písemnictví.

D: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 93 (kde neúplný soupis fondů LA PNP, scénářů a realizací výstav); výběr: soupisy sbírkových fondů – J. Rotnágl, K. Horký, R. R. Hofmeister, K. B. Štorch; autorství a spoluautorství na expozicích a výstavách – V. Hálek; K. V. Rais; Pamětní síň J. Vrchlického, Sto let almanachu Máj a Hálkových Večerních písní; Život a dílo spisovatele F. M. Klácela; Zikmund Winter; Josef Šturdík – kresby a ilustrace k poezii; Václav Beneš Třebízský, život a dílo; Friedrich Schiller a Čechy; K. M. Čapek-Chod 1860–1960; Svatopluk Čech v boji za právo a proti křivdě; Milovaná – k 100. výročí úmrtí B. Němcové; Literatura v boji proti fašismu; Ze společných kořenů – tisíciletí literárních vztahů Čechů a Slováků; Vzácné rukopisné památky; Španělsko – k výročí občanské války; Zámek Chambord v umělecké fotografii André Martina; Alfred de Musset – ke 150. výročí narození; výstavní katalogy – Petr Bezruč v krásné knize a umění; 1953–73. Jubilejní knížka k 20. výročí založení PNP, 1973; další samostatné publikace – 5 let Památníku národního písemnictví na Strahově, 1958; Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě, 1967; O čem vypovídají obrozenské knihovny, 1969; Zapomenuté básně a překlady V. A. Svobody, 1970; Plno záhad kolem Hanky, 1970; Pavel Hrzanský – Vladimír Vašek – Petr Bezruč, 1973; Vzájemná korespondence Sama Bohdana Hroboně a Václava Staňka, 1973; K otázce mezí literárně muzejní činnosti, 1973; Písemné pozůstalosti v archivech, 1973; Literární muzejnictví v českých zemích, 1974; Pavel Hrzanský – Básně, opus V, 1984.

L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, c. d.; B. Mědílek (ed.), Památník národního písemnictví 1953–1978, 1983, s. 140.

P: PNP, osobní fond A. B., 18 kartonů (kde neuspořádaná korespondence, rukopisy a dokumentace z 1940–80); Památník Petra Bezruče v Opavě, pozůstalost A. B., 10 kartonů (kde osobní doklady, korespondence, rukopisy a dokumentace).

Zdenka Pfefferová, Vladimír Pfeffer