ČECHOVÁ Růžena 7.10.1861-5.7.1921: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ČECHOVÁ_Růžena_7.10.1861-5.7.1921)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.10.1861
| datum narození = 7.10.1861
| místo narození =  
| místo narození = Vraný u Slaného
| datum úmrtí = 5.7.1921
| datum úmrtí = 5.7.1921
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Troja (Praha)
| povolání = 63- Spisovatel
| povolání = 63- Spisovatel


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Růžena ČECHOVÁ
}}
'''ČECHOVÁ, Růžena''', ''* 7. 10. 1861 Vraný u Slaného, † 5. 7. 1921 Troja (Praha), učitelka, spisovatelka''
 
Pokřtěná byla 9. 10. jako Růžena Klára Antonia. Narodila
se v rodině hospodářského úředníka ve Vraném u Slaného
Františka Jaroslava Č. (1817–1877) a Kláry, roz. Rakové
(1826–1890). Obecnou školu vychodila Č. v rodišti. 1873
se rok vzdělávala v Praze, kam se s matkou a početnými sourozenci
– původně jich bylo šestnáct – přestěhovala. Č. byla
nejmladší sestrou spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908).
Rodina 1874 žila v Nejdku u Karlových Varů, 1875 v Chorvatsku
(ve vesnici Rosinja), kam byl Č. otec jako hospodářský
správce přeložen, pak ve slavonském Ferdinandovaci (dříve
Ferdinandsdorf ). 1876 se s rodiči vrátila do Prahy. 1877 po
smrti otce vstoupila do učitelského ústavu. Po absolvování
působila od 1881 jako učitelka ve Vršovicích a na Vinohradech
(Praha). 1889 cestovala se sourozenci Svatoplukem
a Zdeňkou (1853–1935) po Francii a švýcarských Alpách.
1900 (udáván též rok 1903) odešla do penze a věnovala se
literární činnosti.
 
Literárně se uplatňovala díky vlivu svého bratra. Básnické
a beletristické příspěvky psala nejprve do dětských listů (''Dětský''
''máj, Koutek, Malý čtenář, Mladý Slovan, Noviny mládeže,''
dále do ''Osvěty, Zlaté Prahy, Světozoru, Vesny, Zvonu, Máje''
a ''Květů''), četné práce otiskla v nedělní příloze ''Národních listů''.
Knižně vydala dvě sbírky povídek pro mládež ''Děti chudého''
''krále'' (1906), ''V zahradě mládí'' (1907), sedmnáct kratších próz
sebrala pod titulem ''V paprscích touhy'' (1907). Své příběhy stylizovala
v nenáročném slohu, který se pokoušela oživit dějovými
zvraty rušného života často exaltovaných postav. Stylové
vyumělkovanosti a šablonovitosti se Č. nevyhnula ani v dalších
dílech, např. v povídkové knížce ''Vlnami života'' (1909).
Afektovanost, esprit salonního soucitu přinesly povídky knihy
''Úsměvy'' (1911) i svazek dvaceti drobných novelek ''Jejich''
''ikony'' (1919), pojednávající o bolestech ženského srdce, zálibách
a zábavách žen a také o Praze. V Č. prózách bylo patrné
úsilí o sociální zabarvení. Tematicky čerpala z městského
i vesnického prostředí, byla poplatná tzv. salonní literatuře.
Zemřela ve vile Na Havránce v Troji, kde do své smrti se sestrou
Zdeňkou bydlela a kterou obě odkázaly Svatoboru jako
útulek spisovatelů a muzeum bratra Svatopluka Č.
 
'''L:''' F. Strejček, O Sv. Čechovi, 1908, passim; nekrology in: Naše kniha 2,
1921, s. 103; sine, Úmrtí, in: Jitřenka 40, 1921, č. 229; J. F. Urban, in: České
ženy 2, 1922, s. 5n. (kde některé chybné údaje včetně úmrtí); Literární rozhledy
10, 1926, s. 362 (kde chybné datum úmrtí); tamtéž 16, 1931, s. 316
(chyba v úmrtí); OSN 28, s. 194; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura
česká, 1924, s. 147; Národní práce 5. 7. 1941; LČL 1, s. 422.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú.
Vraný, inv. č. 8 pro léta 1841–1865, folio 154.
 
Marcella Husová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]


[[Kategorie:1861]]
[[Kategorie:1861]]
[[Kategorie:Vraný]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:1921]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 24. 11. 2016, 14:09

Růžena ČECHOVÁ
Narození 7.10.1861
Místo narození Vraný u Slaného
Úmrtí 5.7.1921
Místo úmrtí Troja (Praha)
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44598

ČECHOVÁ, Růžena, * 7. 10. 1861 Vraný u Slaného, † 5. 7. 1921 Troja (Praha), učitelka, spisovatelka

Pokřtěná byla 9. 10. jako Růžena Klára Antonia. Narodila se v rodině hospodářského úředníka ve Vraném u Slaného Františka Jaroslava Č. (1817–1877) a Kláry, roz. Rakové (1826–1890). Obecnou školu vychodila Č. v rodišti. 1873 se rok vzdělávala v Praze, kam se s matkou a početnými sourozenci – původně jich bylo šestnáct – přestěhovala. Č. byla nejmladší sestrou spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908). Rodina 1874 žila v Nejdku u Karlových Varů, 1875 v Chorvatsku (ve vesnici Rosinja), kam byl Č. otec jako hospodářský správce přeložen, pak ve slavonském Ferdinandovaci (dříve Ferdinandsdorf ). 1876 se s rodiči vrátila do Prahy. 1877 po smrti otce vstoupila do učitelského ústavu. Po absolvování působila od 1881 jako učitelka ve Vršovicích a na Vinohradech (Praha). 1889 cestovala se sourozenci Svatoplukem a Zdeňkou (1853–1935) po Francii a švýcarských Alpách. 1900 (udáván též rok 1903) odešla do penze a věnovala se literární činnosti.

Literárně se uplatňovala díky vlivu svého bratra. Básnické a beletristické příspěvky psala nejprve do dětských listů (Dětský máj, Koutek, Malý čtenář, Mladý Slovan, Noviny mládeže, dále do Osvěty, Zlaté Prahy, Světozoru, Vesny, Zvonu, Máje a Květů), četné práce otiskla v nedělní příloze Národních listů. Knižně vydala dvě sbírky povídek pro mládež Děti chudého krále (1906), V zahradě mládí (1907), sedmnáct kratších próz sebrala pod titulem V paprscích touhy (1907). Své příběhy stylizovala v nenáročném slohu, který se pokoušela oživit dějovými zvraty rušného života často exaltovaných postav. Stylové vyumělkovanosti a šablonovitosti se Č. nevyhnula ani v dalších dílech, např. v povídkové knížce Vlnami života (1909). Afektovanost, esprit salonního soucitu přinesly povídky knihy Úsměvy (1911) i svazek dvaceti drobných novelek Jejich ikony (1919), pojednávající o bolestech ženského srdce, zálibách a zábavách žen a také o Praze. V Č. prózách bylo patrné úsilí o sociální zabarvení. Tematicky čerpala z městského i vesnického prostředí, byla poplatná tzv. salonní literatuře. Zemřela ve vile Na Havránce v Troji, kde do své smrti se sestrou Zdeňkou bydlela a kterou obě odkázaly Svatoboru jako útulek spisovatelů a muzeum bratra Svatopluka Č.

L: F. Strejček, O Sv. Čechovi, 1908, passim; nekrology in: Naše kniha 2, 1921, s. 103; sine, Úmrtí, in: Jitřenka 40, 1921, č. 229; J. F. Urban, in: České ženy 2, 1922, s. 5n. (kde některé chybné údaje včetně úmrtí); Literární rozhledy 10, 1926, s. 362 (kde chybné datum úmrtí); tamtéž 16, 1931, s. 316 (chyba v úmrtí); OSN 28, s. 194; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 147; Národní práce 5. 7. 1941; LČL 1, s. 422.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. Vraný, inv. č. 8 pro léta 1841–1865, folio 154.

Marcella Husová