ČEJCHAN Václav 13.3.1904-23.4.1973: Porovnání verzí
(ČEJCHAN_Václav_13.3.1904-23.4.1973) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČEJCHAN, Václav''', ''* 13. 3. 1904 Praha, † 23. 4. 1973 Praha, historik, knihovník, překladatel'' | |||
Narodil se v rodině pekařského dělníka. Po maturitě na gymnáziu | |||
se zapsal jako posluchač historie na Filozofickou fakultu | |||
UK, kde se stal 1923–27 žákem historiků Gollovy školy | |||
Josefa Šusty, Václava Novotného a Jaroslava Bidla. Jeden rok | |||
navštěvoval Státní archivní školu, 1928 dosáhl titulu PhDr. | |||
1929–31 absolvoval knihovnický kurs. 1925–35 pracoval ve | |||
Slovanské knihovně, 1935–38 v Ruském zahraničním historickém | |||
archivu, 1939–48 v Archivu ministerstva vnitra. | |||
1948–49 působil jako ředitel Slovanské knihovny, 1950–54 | |||
byl ředitelem Univerzitní (dnes Národní) knihovny. Od | |||
1954 pracoval jako vědecký pracovník Československo-sovětského | |||
institutu ČSAV, od 1964 v Ústavu dějin evropských | |||
socialistických zemí ČSAV. 1968 byl penzionován. Zabýval | |||
se českými dějinami 19. století ve vztahu ke slovanské otázce, | |||
zvláště pak revolučním děním 1848–49, hlavní pozornost | |||
věnoval českým radikálům a osobě Michaila Bakunina. Druhou | |||
oblastí jeho badatelského zájmu se staly později dějiny | |||
česko-ruských vztahů, podílel se na jejich syntetickém zpracování, | |||
přípravě vědecko-popularizačních publikací a souborném | |||
vydání dokumentů. Nejvíce publikoval v časopisech | |||
a sbornících, zejména ve ''Slovanském přehledu''. Byl autorem | |||
řady hesel z oboru slovanských dějin v ''Ottově slovníku naučném'' | |||
''nové doby''. Překládal z ruské, ukrajinské, polské a slovinské | |||
odborné literatury. | |||
'''D:''' Bakunin v Čechách, 1928; Dějiny Sovětského svazu a československo- | |||
-sovětských vztahů v dokumentech 2, 1790–1900, 1964 (spoluautor); Dějiny | |||
česko-ruských vztahů 1770–1917, 1967 (redaktor a člen autorského | |||
kolektivu). | |||
'''L:''' Kudělka-Šimeček, s. 73n. (kde další bibliografie); Kutnar, s. 475n.; ČBS, | |||
s. 91; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých | |||
zemí, 2000, s. 125, Tomeš 1, s. 191; Knapík, s. 66. | |||
'''P:''' ANM Praha. | |||
Jiří Vacek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Verze z 25. 11. 2016, 16:13
| Václav ČEJCHAN | |
 | |
| Narození | 13.3.1904 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 23.4.1973 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
53- Historik 64- Překladatel 70- Knihovník nebo pracovník informatiky |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44614 |
ČEJCHAN, Václav, * 13. 3. 1904 Praha, † 23. 4. 1973 Praha, historik, knihovník, překladatel
Narodil se v rodině pekařského dělníka. Po maturitě na gymnáziu se zapsal jako posluchač historie na Filozofickou fakultu UK, kde se stal 1923–27 žákem historiků Gollovy školy Josefa Šusty, Václava Novotného a Jaroslava Bidla. Jeden rok navštěvoval Státní archivní školu, 1928 dosáhl titulu PhDr. 1929–31 absolvoval knihovnický kurs. 1925–35 pracoval ve Slovanské knihovně, 1935–38 v Ruském zahraničním historickém archivu, 1939–48 v Archivu ministerstva vnitra. 1948–49 působil jako ředitel Slovanské knihovny, 1950–54 byl ředitelem Univerzitní (dnes Národní) knihovny. Od 1954 pracoval jako vědecký pracovník Československo-sovětského institutu ČSAV, od 1964 v Ústavu dějin evropských socialistických zemí ČSAV. 1968 byl penzionován. Zabýval se českými dějinami 19. století ve vztahu ke slovanské otázce, zvláště pak revolučním děním 1848–49, hlavní pozornost věnoval českým radikálům a osobě Michaila Bakunina. Druhou oblastí jeho badatelského zájmu se staly později dějiny česko-ruských vztahů, podílel se na jejich syntetickém zpracování, přípravě vědecko-popularizačních publikací a souborném vydání dokumentů. Nejvíce publikoval v časopisech a sbornících, zejména ve Slovanském přehledu. Byl autorem řady hesel z oboru slovanských dějin v Ottově slovníku naučném nové doby. Překládal z ruské, ukrajinské, polské a slovinské odborné literatury.
D: Bakunin v Čechách, 1928; Dějiny Sovětského svazu a československo- -sovětských vztahů v dokumentech 2, 1790–1900, 1964 (spoluautor); Dějiny česko-ruských vztahů 1770–1917, 1967 (redaktor a člen autorského kolektivu).
L: Kudělka-Šimeček, s. 73n. (kde další bibliografie); Kutnar, s. 475n.; ČBS, s. 91; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 125, Tomeš 1, s. 191; Knapík, s. 66.
P: ANM Praha.
Jiří Vacek