ČERMÁK Ota 10.4.1919-21.8.1963: Porovnání verzí
(ČERMÁK_Ota_10.4.1919-21.8.1963) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.4.1919 | | datum narození = 10.4.1919 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kročehlavy (Kladno) | ||
| datum úmrtí = 21.8.1963 | | datum úmrtí = 21.8.1963 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Čáslav | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ČERMÁK, Ota''' ''(též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel'' | |||
Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec byl dirigentem Kladenské | |||
filharmonie. Studoval nižší gymnázium v Praze a učitelský | |||
ústav na Kladně, hudbu nejprve doma, pak na pražské | |||
konzervatoři (varhany u prof. Bedřicha A. Wiedermanna, | |||
skladbu u Jaroslava Řídkého 1938–44). Už během studia | |||
spolupracoval s kladenským divadlem, příležitostně dirigoval | |||
a psal scénickou hudbu. Od konce války byl ředitelem kůru | |||
v Karlových Varech a vystupoval jako pianista a varhaník na | |||
oblíbených varhanních koncertech v karlovarském hotelu | |||
Moskva-Pupp. Stal se kladenským hudebním referentem | |||
''Českého slova''. 1951 spolupracoval v tehdejším národním | |||
podniku Tesla na vývoji elektrofonických varhan, jejichž | |||
tón se získával pomocí otáčejícího se kola a elektromagnetu | |||
(jednou z prvních nahrávek z 1951 byla píseň Jaroslava Ježka | |||
''Častokrát jsem se tázala'', kterou zpívala Míla Spazierová-Hezká). Nástroj měl řadu počátečních technických omezení a vážil 300 kg, ale disponoval nezvyklým a zajímavým charakterem | |||
tónu a velkými rejstříkovými možnostmi. V tehdejším | |||
hudebním provozu byl unikátem, známým i v zahraničí | |||
(koncerty v tehdejším SSSR, Bulharsku, Německu, Maďarsku, | |||
Anglii). Č. pořádal koncertní cesty po Československu, | |||
včetně představení v přírodě. Při jedné z cest zahynul při autonehodě. | |||
V jeho pozůstalosti zůstaly vlastní rukopisné skladby pro varhany, | |||
klavír, písně, scénické hudby (vydáno bylo velmi málo, | |||
např. valčík ''Rampouchy'' v repertoáru Univerzálního orchestru 1953, známá byla skladba ''Tatranské pastorále'', jež se stala načas televizní znělkou). Velkou část Č. repertoáru, určeného | |||
přímo pro elektrofonické varhany a jejich technické možnosti, | |||
tvořily úpravy hudby autorů všech dob (zvl. úspěšné melodie | |||
Jaroslava Ježka, známé šlágry, ale i klasické skladby ad.). | |||
Při úpravě využíval i klasickou nástrojovou techniku. Natočil | |||
četné gramofonové snímky u firmy Supraphon. | |||
'''L:''' HS 1, s. 188; EJ, s. 86; V. Petrovický, Historie varhan Petrof Pastorale B50 | |||
a Z70, internet: czechkeys.blog.cz; J. Kotek, Dějiny české populární hudby | |||
a zpěvu 1918–1938, 1998, s. 67. | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
[[Kategorie:Kročehlavy]] | |||
[[Kategorie:1963]] | [[Kategorie:1963]] | ||
[[Kategorie:Čáslav]] |
Verze z 1. 12. 2016, 10:27
Ota ČERMÁK | |
Narození | 10.4.1919 |
---|---|
Místo narození | Kročehlavy (Kladno) |
Úmrtí | 21.8.1963 |
Místo úmrtí | Čáslav |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44747 |
ČERMÁK, Ota (též Otta), * 10. 4. 1919 Kročehlavy (Kladno), † 21. 8. 1963 Čáslav, varhaník, skladatel
Pocházel z rodiny hudebníka, jeho otec byl dirigentem Kladenské filharmonie. Studoval nižší gymnázium v Praze a učitelský ústav na Kladně, hudbu nejprve doma, pak na pražské konzervatoři (varhany u prof. Bedřicha A. Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Řídkého 1938–44). Už během studia spolupracoval s kladenským divadlem, příležitostně dirigoval a psal scénickou hudbu. Od konce války byl ředitelem kůru v Karlových Varech a vystupoval jako pianista a varhaník na oblíbených varhanních koncertech v karlovarském hotelu Moskva-Pupp. Stal se kladenským hudebním referentem Českého slova. 1951 spolupracoval v tehdejším národním podniku Tesla na vývoji elektrofonických varhan, jejichž tón se získával pomocí otáčejícího se kola a elektromagnetu (jednou z prvních nahrávek z 1951 byla píseň Jaroslava Ježka Častokrát jsem se tázala, kterou zpívala Míla Spazierová-Hezká). Nástroj měl řadu počátečních technických omezení a vážil 300 kg, ale disponoval nezvyklým a zajímavým charakterem tónu a velkými rejstříkovými možnostmi. V tehdejším hudebním provozu byl unikátem, známým i v zahraničí (koncerty v tehdejším SSSR, Bulharsku, Německu, Maďarsku, Anglii). Č. pořádal koncertní cesty po Československu, včetně představení v přírodě. Při jedné z cest zahynul při autonehodě.
V jeho pozůstalosti zůstaly vlastní rukopisné skladby pro varhany, klavír, písně, scénické hudby (vydáno bylo velmi málo, např. valčík Rampouchy v repertoáru Univerzálního orchestru 1953, známá byla skladba Tatranské pastorále, jež se stala načas televizní znělkou). Velkou část Č. repertoáru, určeného přímo pro elektrofonické varhany a jejich technické možnosti, tvořily úpravy hudby autorů všech dob (zvl. úspěšné melodie Jaroslava Ježka, známé šlágry, ale i klasické skladby ad.). Při úpravě využíval i klasickou nástrojovou techniku. Natočil četné gramofonové snímky u firmy Supraphon.
L: HS 1, s. 188; EJ, s. 86; V. Petrovický, Historie varhan Petrof Pastorale B50 a Z70, internet: czechkeys.blog.cz; J. Kotek, Dějiny české populární hudby a zpěvu 1918–1938, 1998, s. 67.
Jitka Ludvová