DROZD Jan 5.1.1837-23.9.1910

Jan DROZD
Narození	5.1.1837
Místo narození	Praha
Úmrtí	23.8.1910
Místo úmrtí	Karlín (Praha)
Povolání	49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 68- Redaktor nebo žurnalista
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45890

DROZD, Jan, * 5. 1. 1837 Praha, † 23. 9. 1910 Karlín (Praha), katolický kněz, publicista, politický činitel

Pocházel z nuzných sociálních poměrů. Absolvoval pražskou teologickou fakultu, 1860 přijal kněžské svěcení. V následujících deseti letech postupně působil jako kaplan na Proseku (Praha) a v Praze u sv. Haštala a u sv. Vojtěcha. Od 1871 učil náboženství na malostranském gymnáziu v Praze, kde si získal značnou vážnost a oblibu u studentů; napsal a vydal učebnici církevních dějin, jež se dočkala dvou reedic (Církevní dějiny pro vyšší gymnasia a reálky, 1873, 1892, 1901), a upravil třetí vydání Fenclovy Liturgiky pro střední školy (1892). Organizačně schopný, agilní kněz a vyhledávaný řečník vystupoval na různých katolických sjezdech (1897 předsedal prvnímu sjezdu Nového života) a slavnostech a každoročně vedl pouť do Říma. V roce 1869 založil společně s M. Karlachem katolický politický týdeník, posléze odpolední deník Čech, stal se jeho prvním redaktorem. Politicky inklinoval ke Katolicko-politické jednotě pro Království české, několik let byl jejím jednatelem a počátkem 90. let 19. století předložil návrh na založení katolické politické strany. 1895 se stal členem Pražské družiny pro katolickou organizaci, usilující o založení konzervativní politické strany.

Byl spjat s historií Svatováclavské záložny (založené 1872 M. Karlachem), která byla nejvýznamnějším hospodářským podnikem katolického tábora v Čechách a z jejíchž prostředků byly financovány politické i nepolitické podniky (mj. 1891 až 1896 sanováno vydávání Večerních novin, tiskového orgánu Katolicko-politické jednoty). 1878 se stal starostou tohoto finančního ústavu a významně přispěl k jeho rozkvětu, D. působení v něm skončilo 1902 velkým skandálem kvůli defraudaci, kterou zavinil nedostatečnou kontrolou podřízených. 1903 byl D. pražským porotním soudem odsouzen k sedmi letům vězení. Z věznice na Pankráci vyšel 1910 s podlomeným zdravím.

D: O chudinství a činnosti sněmu v tom směru. Přednáška prof. J. D. a rozprava v Jednotě občanů pražských, 1889; Liturgika pro střední školy (podle Innocencia Ant. Fencla upravil J. D.), 1892; Cesty veřejného mínění: jindy a nyní: sociální a politické úvahy, 1901; O vědě a víře: deset řečí, 1902.

L: Našinec 24. 9. 1910, s. 5; P. Marek, Český katolicismus 1890–1914, 2003, s. 485–494; M. Pehr a kol., Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, 2007, s. 66−67; Proces záložny Svatováclavské, in: Katolické listy 27. 11.–12. 12. 1903.

P: SOA Praha, fond Zemský soud trestní – Svatováclavská záložna; NA Praha, fond Ordinariát pražského arcibiskupství 1536–1939 – Svatováclavská záložna.

Pavel Marek, Michal Pehr