HILLE Augustin Bartoloměj 2.12.1786-26.4.1865: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HILLE_Augustin_Bartoloměj_2.12.1786-26.4.1865)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 2.12.1786
| datum narození = 2.12.1786
| místo narození =  
| místo narození = Velký Šenov (u Šluknova)
| datum úmrtí = 26.4.1865
| datum úmrtí = 26.4.1865
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Litoměřice
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
| jiná jména =
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 601
}}
'''HILLE, Augustin Bartoloměj''', ''* 2. 12. 1786 Velký Šenov (u Šluknova), † 26. 4. 1865 Litoměřice, kněz, biskup litoměřický''
Páté ze sedmi dětí krejčího Jana Josefa H. a Marie Magdaleny, roz. Paulové. Bratr Franze Josefa H. (1780–1832). Studoval filozofii a teologii u Bernarda Bolzana v Praze, později v Litoměřicích, 1810 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan ve Šluknově, od 1820 byl profesorem pastorální teologie
v Litoměřicích. 1817 vydal příručku pro katechety k výuce náboženství ''Vollständiger Beicht- und Kommunion-Unterricht in Fragen und Antworten''. 1818 v Augsburgu vyšel jeho toleranční spis ''Soll die Scheidewand unter Katholiken und Protestanten noch länger fortbestehen?'' 1821 se H. stal rektorem litoměřického semináře, 1824 byl jmenován konzistorním radou, 1827
knižním cenzorem. Jako reakci na kázání evangelického faráře
Schmalze v Drážďanech 1825 vydal apologii k obraně katolické církve ''Beiträge zur Vertheidigung der Lehre der katholischen Kirche''. 1831 se stal kanovníkem litoměřické kapituly a poté byl jmenován biskupem, kterého následujícího roku potvrdil
papež. 1857 vydal liturgické dílo ''Deus lux, laetitia et salus mea. Exercitia pietatis in usum studiosae juventutis''. Podle H. předlohy vyšla 1872 sbírka kázání ''Charitas''!
H. založil 1845 v Litoměřicích mariánský špitál, čtyři roky
nato učitelský ústav s českou přípravkou, 1861 ústav pro hluchoněmé a následujícího roku dívčí školu a sirotčinec. V Bohosudově (dnes součást města Krupka) otevřel 1853 chlapecký seminář, který předal jezuitům. Za jeho působení bylo v diecézi postaveno třicet nových kostelů a kaplí. H. dal na církevním panství Horní Police a Stvolínky upravit dnes nedochovanou
křížovou cestu na hrad Ronov. Pražská univerzita mu 1848
udělila čestný doktorát, byl držitelem rakouského Leopoldova
řádu, Litoměřice ho jmenovaly čestným občanem. Pohřben
byl na litoměřickém hřbitově, srdce spočinulo ve stříbrné
schránce v pilíři katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích.
'''D:''' Sieben Fasten- sammt einigen andern Predigten, 1823; Die katholische
Lehre vom Ablasse, 1826; Belehrung aus dem Worte Gottes für das Verhalten der Gläubigen in der gegenwärtigen Prüfungszeit, 1832; Oberhirtliche
Worte des Trostes, der Warnung und der Ermahnung an die Gläubigen, 1845
(též česky); Belehrungs- und Gebethbüchlein am Kranken- und Stergebette,
1846; Oberhirtliche Ansprache an die Gläubigen aus Anlaß der Ankündigung
der kirchlichen Feier…, 1855.
'''L:''' Wurzbach 9, s. 18; ADB 12, s. 414; RSN 3, s. 789; OSN 11, s. 290;
KSN 5, s. 129; ÖBL 2, s. 316–317 (s chybným místem narození Sněžná);
V. Bartůněk, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in: 900 let litoměřické
kapituly, 1959, s. 62–64; Čáňová, s. 32; BL 1, s. 626; J. Dobiáš, Litomericensium episcoporum series, 1985, s. 50; M. Buben, Encyklopedie českých
a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 107–110; J. Macek, Biskupství litoměřické, 2005, s. 82–89; M. Barus, 150 let od úmrtí biskupa H., in: Zdislava 20, 2015, č. 2, s. 10–13.
'''P:''' SOA, Litoměřice, sbírka matrik, N řkt. f. ú. Velký Šenov, sign. L 175/7
(1785–1810), s. 37; V. Petera, Géniové Církve i vlasti, sv. 2, s. 105 (rukopis,
uložen v Centralní katolické knihovně, Praha; též http://www.cdct.cz/petera/data/dil.II/pet.105.jpeg, stav k 20. 1. 2021).
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/68c47b22-7e7b-4aa9-bad8-4c1390d8ec19 Bibliografie dějin Českých zemí] 
Eva Novotná


| jiná jména =
}}<br/><br/>Augustin Bartoloměj HILLE
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]


[[Kategorie:1786]]
[[Kategorie:1786]]
[[Kategorie:Velký Šenov]]
[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:1865]]
[[Kategorie:Litoměřice]]

Aktuální verze z 13. 3. 2023, 17:46

Augustin Bartoloměj HILLE
Narození 2.12.1786
Místo narození Velký Šenov (u Šluknova)
Úmrtí 26.4.1865
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 601
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48417

HILLE, Augustin Bartoloměj, * 2. 12. 1786 Velký Šenov (u Šluknova), † 26. 4. 1865 Litoměřice, kněz, biskup litoměřický

Páté ze sedmi dětí krejčího Jana Josefa H. a Marie Magdaleny, roz. Paulové. Bratr Franze Josefa H. (1780–1832). Studoval filozofii a teologii u Bernarda Bolzana v Praze, později v Litoměřicích, 1810 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan ve Šluknově, od 1820 byl profesorem pastorální teologie v Litoměřicích. 1817 vydal příručku pro katechety k výuce náboženství Vollständiger Beicht- und Kommunion-Unterricht in Fragen und Antworten. 1818 v Augsburgu vyšel jeho toleranční spis Soll die Scheidewand unter Katholiken und Protestanten noch länger fortbestehen? 1821 se H. stal rektorem litoměřického semináře, 1824 byl jmenován konzistorním radou, 1827 knižním cenzorem. Jako reakci na kázání evangelického faráře Schmalze v Drážďanech 1825 vydal apologii k obraně katolické církve Beiträge zur Vertheidigung der Lehre der katholischen Kirche. 1831 se stal kanovníkem litoměřické kapituly a poté byl jmenován biskupem, kterého následujícího roku potvrdil papež. 1857 vydal liturgické dílo Deus lux, laetitia et salus mea. Exercitia pietatis in usum studiosae juventutis. Podle H. předlohy vyšla 1872 sbírka kázání Charitas!

H. založil 1845 v Litoměřicích mariánský špitál, čtyři roky nato učitelský ústav s českou přípravkou, 1861 ústav pro hluchoněmé a následujícího roku dívčí školu a sirotčinec. V Bohosudově (dnes součást města Krupka) otevřel 1853 chlapecký seminář, který předal jezuitům. Za jeho působení bylo v diecézi postaveno třicet nových kostelů a kaplí. H. dal na církevním panství Horní Police a Stvolínky upravit dnes nedochovanou křížovou cestu na hrad Ronov. Pražská univerzita mu 1848 udělila čestný doktorát, byl držitelem rakouského Leopoldova řádu, Litoměřice ho jmenovaly čestným občanem. Pohřben byl na litoměřickém hřbitově, srdce spočinulo ve stříbrné schránce v pilíři katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích.

D: Sieben Fasten- sammt einigen andern Predigten, 1823; Die katholische Lehre vom Ablasse, 1826; Belehrung aus dem Worte Gottes für das Verhalten der Gläubigen in der gegenwärtigen Prüfungszeit, 1832; Oberhirtliche Worte des Trostes, der Warnung und der Ermahnung an die Gläubigen, 1845 (též česky); Belehrungs- und Gebethbüchlein am Kranken- und Stergebette, 1846; Oberhirtliche Ansprache an die Gläubigen aus Anlaß der Ankündigung der kirchlichen Feier…, 1855.

L: Wurzbach 9, s. 18; ADB 12, s. 414; RSN 3, s. 789; OSN 11, s. 290; KSN 5, s. 129; ÖBL 2, s. 316–317 (s chybným místem narození Sněžná); V. Bartůněk, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in: 900 let litoměřické kapituly, 1959, s. 62–64; Čáňová, s. 32; BL 1, s. 626; J. Dobiáš, Litomericensium episcoporum series, 1985, s. 50; M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 107–110; J. Macek, Biskupství litoměřické, 2005, s. 82–89; M. Barus, 150 let od úmrtí biskupa H., in: Zdislava 20, 2015, č. 2, s. 10–13.

P: SOA, Litoměřice, sbírka matrik, N řkt. f. ú. Velký Šenov, sign. L 175/7 (1785–1810), s. 37; V. Petera, Géniové Církve i vlasti, sv. 2, s. 105 (rukopis, uložen v Centralní katolické knihovně, Praha; též http://www.cdct.cz/petera/data/dil.II/pet.105.jpeg, stav k 20. 1. 2021).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eva Novotná