HANTÁK František 19.6.1910-23.9.1990: Porovnání verzí
(HANTÁK_František_19.6.1910-23.9.1990) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.6.1910 | | datum narození = 19.6.1910 | ||
| místo narození = Planá nad Lužnicí | | místo narození = Planá nad Lužnicí | ||
| datum úmrtí = 23.9.1990 | | datum úmrtí = 23.9.1990 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 200 | |||
}}<br/> | |||
'''HANTÁK, František''', ''* 19. 6. 1910 Planá nad Lužnicí, † 23. 9. 1990 Praha, hobojista, hudební pedagog'' | |||
Hře na hoboj se začal věnovat jako žák Vojenské hudební školy | |||
v Praze (1924–27), poté působil do 1931 ve vojenské hudbě | |||
ve Valašském Meziříčí. Hru na hoboj studoval dále 1931–36 | |||
na pražské konzervatoři u Ladislava Skuhrovského. Již od | |||
1932 byl prvním hobojistou České filharmonie, 1943–56 | |||
sólistou Symfonického orchestru Československého rozhlasu | |||
a 1956–59 sólistou Státní filharmonie Brno. Zároveň působil jako člen komorních souborů: České noneto (1936–56), | |||
Ars rediviva (1951–59), České dechové kvinteto filharmoniků (1959–1966, kdy soubor ukončil činnost), České komorní | |||
duo – s harfistkou Libuší Váchalovou (1959–69, byl to první český soubor s tímto obsazením). Účinkoval v Pražském | |||
komorním sdružení profesorů AMU, Pražském dechovém | |||
triu a jinde. Jako sólista poprvé veřejně vystoupil na koncertu | |||
1927. Zpočátku se věnoval především klasickému repertoáru, | |||
ale jeho umění (mj. nalezl nový způsob tvoření tónu použitím bráničního dýchání) podnítilo řadu soudobých skladatelů (M. Krejčí, J. Kvapil, S. Vorlová, M. Kabeláč, K. Slavický, | |||
J. Hanuš, J. Novák, I. Hurník, V. Kalabis, P. Eben ad.) k tvorbě skladeb pro hoboj s orchestrem, s klavírem nebo s harfou. | |||
Nahrál na vinylové desky (reedice většiny klasických děl byly | |||
vydány na CD) díla J. S. Bacha, G. F. Händela, G. P. Telemanna, J. Haydna, W. A. Mozarta, V. Jírovce, R. Strausse, B. Martinů a dalších, zejména současných českých skladatelů, jejichž | |||
vznik mnohdy inspiroval. 1956 podnikl úspěšné turné do | |||
Číny, Koreje a Mongolska. 1946–79 vyučoval hru na hoboj | |||
na pražské AMU, 1966 byl jmenován profesorem. Stal se nositelem titulu zasloužilý umělec a pařížské ceny Grand Prix du | |||
Disque de l’Académie Charles Cros. | |||
'''L:''' HS 1, s. 399; ČBS, s. 190; Tomeš 1, s. 414; J. Martin, Mistr vzácného nástroje, in: Květy 6, 1956, č. 23, s. 22; (jkr), Padesátka F. H., in: Hudební rozhledy 13, 1960, č. 15, s. 612; J. Kozák a kol., Českoslovenští koncertní umělci | |||
a komorní soubory, 1964, s. 195–197, 410, 416–417, 423, 427–428, 457; | |||
M. Etlík, Za prof. F. H., in: Hudební nástroje 27, 1990, č. 6, s. 233–234; | |||
http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 3. 2018). | |||
Mojmír Sobotka | |||
<br/> | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 49: | ||
[[Kategorie:Planá_nad_Lužnicí]] | [[Kategorie:Planá_nad_Lužnicí]] | ||
[[Kategorie:1990]] | [[Kategorie:1990]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 19. 2. 2021, 13:56
| František HANTÁK | |
 | |
| Narození | 19.6.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Planá nad Lužnicí |
| Úmrtí | 23.9.1990 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 200 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48559 |
HANTÁK, František, * 19. 6. 1910 Planá nad Lužnicí, † 23. 9. 1990 Praha, hobojista, hudební pedagog
Hře na hoboj se začal věnovat jako žák Vojenské hudební školy v Praze (1924–27), poté působil do 1931 ve vojenské hudbě ve Valašském Meziříčí. Hru na hoboj studoval dále 1931–36 na pražské konzervatoři u Ladislava Skuhrovského. Již od 1932 byl prvním hobojistou České filharmonie, 1943–56 sólistou Symfonického orchestru Československého rozhlasu a 1956–59 sólistou Státní filharmonie Brno. Zároveň působil jako člen komorních souborů: České noneto (1936–56), Ars rediviva (1951–59), České dechové kvinteto filharmoniků (1959–1966, kdy soubor ukončil činnost), České komorní duo – s harfistkou Libuší Váchalovou (1959–69, byl to první český soubor s tímto obsazením). Účinkoval v Pražském komorním sdružení profesorů AMU, Pražském dechovém triu a jinde. Jako sólista poprvé veřejně vystoupil na koncertu 1927. Zpočátku se věnoval především klasickému repertoáru, ale jeho umění (mj. nalezl nový způsob tvoření tónu použitím bráničního dýchání) podnítilo řadu soudobých skladatelů (M. Krejčí, J. Kvapil, S. Vorlová, M. Kabeláč, K. Slavický, J. Hanuš, J. Novák, I. Hurník, V. Kalabis, P. Eben ad.) k tvorbě skladeb pro hoboj s orchestrem, s klavírem nebo s harfou. Nahrál na vinylové desky (reedice většiny klasických děl byly vydány na CD) díla J. S. Bacha, G. F. Händela, G. P. Telemanna, J. Haydna, W. A. Mozarta, V. Jírovce, R. Strausse, B. Martinů a dalších, zejména současných českých skladatelů, jejichž vznik mnohdy inspiroval. 1956 podnikl úspěšné turné do Číny, Koreje a Mongolska. 1946–79 vyučoval hru na hoboj na pražské AMU, 1966 byl jmenován profesorem. Stal se nositelem titulu zasloužilý umělec a pařížské ceny Grand Prix du Disque de l’Académie Charles Cros.
L: HS 1, s. 399; ČBS, s. 190; Tomeš 1, s. 414; J. Martin, Mistr vzácného nástroje, in: Květy 6, 1956, č. 23, s. 22; (jkr), Padesátka F. H., in: Hudební rozhledy 13, 1960, č. 15, s. 612; J. Kozák a kol., Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 195–197, 410, 416–417, 423, 427–428, 457; M. Etlík, Za prof. F. H., in: Hudební nástroje 27, 1990, č. 6, s. 233–234; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 19. 3. 2018).
Mojmír Sobotka