DEMEL Jan Nepomucký Rudolf 7.4.1833-1.10.1905: Porovnání verzí
(DEMEL_Jan_Rudolf_7.4.1833-1.10.1905) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Rudolf DEMEL | | jméno = Jan Nepomucký Rudolf DEMEL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.4.1833 | | datum narození = 7.4.1833 | ||
| místo narození = | | místo narození = Prostějov | ||
| datum úmrtí = 1.10.1905 | | datum úmrtí = 1.10.1905 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | ||
22- Odborník živočišné výroby | 22- Odborník živočišné výroby | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DEMEL, Jan Nepomucký Rudolf''' ''(též DEML), * 7. 4. 1833 Prostějov, † 1. 10. 1905 Praha, pedagog, redaktor, novinář, poslanec'' | |||
Pocházel ze zámožné katolické rodiny měšťana a krejčího. | |||
V rodišti navštěvoval německou hlavní školu a 1845–49 německé | |||
gymnázium v Olomouci. Studoval na polytechnice | |||
v Praze, odkud přestoupil 1851 do Vídně, kde se zaměřil na | |||
chemii a přírodní vědy. Po ukončení studia absolvoval zkušební | |||
rok 1855/56 na vídeňské reálce, 1857 se stal suplentem | |||
německé reálky v Olomouci a tam byl v říjnu jmenován | |||
skutečným učitelem. Na reálce působil především jako učitel | |||
chemie a přírodopisu do svého penzionování 1888. | |||
Hlavní D. význam tkvěl v jeho mimoškolní činnosti: věnoval | |||
se soustavně rozvoji moravského venkova, ekonomicko-politickému prosazení selského stavu a zvýšení jeho společenské prestiže. Propagoval přechod k masovému družstevnictví, | |||
jehož úvěrová politika měla být podložena vlastním peněžnictvím | |||
v podobě četných rolnických záložen, dále soustavné | |||
vzdělávání rolnictva prostřednictvím specializovaných škol, | |||
všeobecné osvěty a vlastního periodika, a konečně politizaci | |||
rolnictva, tj. změnu od pouhé participace na všeobecných politických | |||
cílech národa k vlastní silné stavovské straně, která | |||
měla politiku sama utvářet. | |||
Projevy D. agrarismu spadají zejména do 60. a 70. let 19. století. | |||
Zprvu se snažil o zakládání rolnických spolků. Přispěl | |||
k založení Hospodářské jednoty záhlinicko-kvasické (1861) | |||
a Hospodářské jednoty olomoucké (1861), jejímž předsedou | |||
byl až do 1901. Zásadní podíl měl na vzniku rolnických | |||
škol v Přerově (1865) a v Olomouci – Klášterním Hradisku | |||
(1876). Navrhoval též zřízení hospodyňské školy pro dívky. | |||
Souběžně inicioval vznik rolnických (občanských) záložen | |||
na několika místech střední Moravy: mj. Tovačov (1864), | |||
Těšetice (1866), Blatec, Hnojice, Křelov, Olšany, Příkazy, | |||
Slatinice (1868). Jejich centrem se 1870 stala Ústřední záložna | |||
rolnická v Olomouci. Podobně se zasloužil o vznik průmyslových | |||
akciových podniků: rolnických cukrovarů ve Vrbátkách, | |||
Holici a v Litovli nebo rolnických sladoven v Prostějově | |||
a v Příkazech. Založil a redigoval časopis ''Hospodář moravský'' | |||
(1863), který 1871 proměnil na hospodářsko-politické | |||
periodikum s názvem ''Pozor''. 1867 vstoupil přímo do politiky, | |||
když byl za národní stranu zvolen poslancem moravského | |||
zemského sněmu v Brně za venkovský okres olomoucký | |||
a prostějovský. Okresy prostějovský a plumlovský zastupoval | |||
ve sněmu i ve volbách 1871 a 1874. Byl znám jako výborný | |||
řečník při táborech lidu (např. Ostrá Hůrka u Chabičova | |||
ve Slezsku) a při jiných příležitostech. 1880 a 1881 inicioval | |||
sjezdy rolníků v Olomouci, jejichž prostřednictvím prosazoval | |||
myšlenku samostatné politické strany venkova. Vrcholem D. | |||
politické angažovanosti byl určující podíl při založení Česko-moravského spolku selského (1883), jádra stavovské rolnické strany. D. jako politik dlouhodobě příliš neuspěl. Byl autoritativní, | |||
impulzivní, útočný a nekonciliantní. Vedení spolku, | |||
jehož byl zprvu místopředsedou, záhy opustil, když většina | |||
výboru neakceptovala ''Pozor'' jako tiskový orgán spolku a rozhodla | |||
se vydávat samostatné ''Selské listy'' (od 1884). Nakonec | |||
byl 1887 ze spolku vyloučen. Postupně rovněž klesal jeho vliv | |||
na moravské rolnictvo. Brzy po svém penzionování odešel | |||
(snad 1891) k rodině do Prahy. V posledních letech se věnoval | |||
propagaci a šíření ovocnářství. | |||
Byl pohřben na ústředním hřbitově v Olomouci, 1936 odhalen | |||
jeho pomník (autor J. Pelikán) na Klášterním Hradisku | |||
a pamětní deska (autor K. Lenhart) na domě, kde v Olomouci | |||
bydlel. Jeho jméno nese jedna z tamních ulic. | |||
'''D:''' Kroměřížská hospodářská výstava 17.–18. října 1865, 1865; Zpráva výroční | |||
o činnosti rolnické školy přerovské ve školním roce 1865–1866, 1867; | |||
Desatero přikázání pro hospodáře, 1878; Úvahy o pojišťování hovězího dobytka | |||
jako návod k jeho zařizování, 1896; Rolníci a rolnice, dávejte syny své | |||
do rolnických a dcery do hospodyňských škol, 1900 (leták); Ovoce v ohledu | |||
zdravotním a potravním, 1904. | |||
'''L:''' OSN 7, s. 278; F. Obrtel, J. R. D., in: Moravští sedláci v letech 1848– | |||
1904, 1919, s. 235–239; týž, Moravští sedláci v druhé polovici 19. století, | |||
1931, passim (s F. Wenzlem); F. Wenzl, Profesor J. R. D. 1833–1905, první | |||
průkopník zemědělského družstevnictví na Moravě, 1935; týž, Význam profesora | |||
J. R. D. v dějinách zemědělského družstevnictví, in: VČAZ 12, 1936, | |||
č. 1–2, s. 1–11; týž, Dějiny záložen a ostatního družstevního podnikání na | |||
Moravě do roku 1885, 1937, zvl. s. 91n.; E. Reich, Prof. J. R. D., průkopník | |||
zemědělského pokroku na Moravě, in: VČAZ 12, 1936, č. 1–2, s. 12–23; | |||
týž, J. R. D., in: M. Michálek (ed.), Zemědělští buditelé, 1937, s. 275–300; | |||
R. Fischer, Olomoucký památník, 1938, s. 43–46; A. Verbík, Formování | |||
agrární ideologie na Moravě v 60. letech 19. století, in: ČMM 96, 1977, | |||
s. 116–128; P. Pospěch, Výročí J. R. D., in: Zprávy Krajského vlastivědného | |||
muzea v Olomouci, 1980, č. 208, s. 26–27; týž, Příspěvek k politické | |||
činnosti J. R. D., in: tamtéž, 1981, č. 214, s. 6–12; Z. Fišer, Korespondence | |||
J. R. D. v pozůstalosti Františka Skopalíka. Dva buditelé hospodářského | |||
života Hané, in: tamtéž, 1992, č. 268, s. 13–23; týž, Hospodářská jednota | |||
záhlinicko-kvasická (1861–1912), 1997, passim; F. Kraváček, Specifika podnikatelské | |||
aktivity hanáckého rolnictva ve 2. polovině 19. století, in: Podnikatelstvo | |||
jako předmět historického výzkumu, 1994, s. 97–104; V. Rouča, | |||
Dějiny rolnického podniku na příkladu cukrovaru v Holici u Olomouce, | |||
2007 (bakalářská práce Filozofické fakulty MU Brno). | |||
'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 9 509, římskokatolický | |||
farní úřad Prostějov, matrika narozených sv. XV, fol. 12. | |||
Zdeněk Fišer | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
Řádek 20: | Řádek 116: | ||
[[Kategorie:1833]] | [[Kategorie:1833]] | ||
[[Kategorie:Prostějov]] | |||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 30. 12. 2016, 16:43
Jan Nepomucký Rudolf DEMEL | |
Narození | 7.4.1833 |
---|---|
Místo narození | Prostějov |
Úmrtí | 1.10.1905 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby 3- Chemik nebo alchymista 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=51951 |
DEMEL, Jan Nepomucký Rudolf (též DEML), * 7. 4. 1833 Prostějov, † 1. 10. 1905 Praha, pedagog, redaktor, novinář, poslanec
Pocházel ze zámožné katolické rodiny měšťana a krejčího. V rodišti navštěvoval německou hlavní školu a 1845–49 německé gymnázium v Olomouci. Studoval na polytechnice v Praze, odkud přestoupil 1851 do Vídně, kde se zaměřil na chemii a přírodní vědy. Po ukončení studia absolvoval zkušební rok 1855/56 na vídeňské reálce, 1857 se stal suplentem německé reálky v Olomouci a tam byl v říjnu jmenován skutečným učitelem. Na reálce působil především jako učitel chemie a přírodopisu do svého penzionování 1888.
Hlavní D. význam tkvěl v jeho mimoškolní činnosti: věnoval se soustavně rozvoji moravského venkova, ekonomicko-politickému prosazení selského stavu a zvýšení jeho společenské prestiže. Propagoval přechod k masovému družstevnictví, jehož úvěrová politika měla být podložena vlastním peněžnictvím v podobě četných rolnických záložen, dále soustavné vzdělávání rolnictva prostřednictvím specializovaných škol, všeobecné osvěty a vlastního periodika, a konečně politizaci rolnictva, tj. změnu od pouhé participace na všeobecných politických cílech národa k vlastní silné stavovské straně, která měla politiku sama utvářet.
Projevy D. agrarismu spadají zejména do 60. a 70. let 19. století. Zprvu se snažil o zakládání rolnických spolků. Přispěl k založení Hospodářské jednoty záhlinicko-kvasické (1861) a Hospodářské jednoty olomoucké (1861), jejímž předsedou byl až do 1901. Zásadní podíl měl na vzniku rolnických škol v Přerově (1865) a v Olomouci – Klášterním Hradisku (1876). Navrhoval též zřízení hospodyňské školy pro dívky. Souběžně inicioval vznik rolnických (občanských) záložen na několika místech střední Moravy: mj. Tovačov (1864), Těšetice (1866), Blatec, Hnojice, Křelov, Olšany, Příkazy, Slatinice (1868). Jejich centrem se 1870 stala Ústřední záložna rolnická v Olomouci. Podobně se zasloužil o vznik průmyslových akciových podniků: rolnických cukrovarů ve Vrbátkách, Holici a v Litovli nebo rolnických sladoven v Prostějově a v Příkazech. Založil a redigoval časopis Hospodář moravský (1863), který 1871 proměnil na hospodářsko-politické periodikum s názvem Pozor. 1867 vstoupil přímo do politiky, když byl za národní stranu zvolen poslancem moravského zemského sněmu v Brně za venkovský okres olomoucký a prostějovský. Okresy prostějovský a plumlovský zastupoval ve sněmu i ve volbách 1871 a 1874. Byl znám jako výborný řečník při táborech lidu (např. Ostrá Hůrka u Chabičova ve Slezsku) a při jiných příležitostech. 1880 a 1881 inicioval sjezdy rolníků v Olomouci, jejichž prostřednictvím prosazoval myšlenku samostatné politické strany venkova. Vrcholem D. politické angažovanosti byl určující podíl při založení Česko-moravského spolku selského (1883), jádra stavovské rolnické strany. D. jako politik dlouhodobě příliš neuspěl. Byl autoritativní, impulzivní, útočný a nekonciliantní. Vedení spolku, jehož byl zprvu místopředsedou, záhy opustil, když většina výboru neakceptovala Pozor jako tiskový orgán spolku a rozhodla se vydávat samostatné Selské listy (od 1884). Nakonec byl 1887 ze spolku vyloučen. Postupně rovněž klesal jeho vliv na moravské rolnictvo. Brzy po svém penzionování odešel (snad 1891) k rodině do Prahy. V posledních letech se věnoval propagaci a šíření ovocnářství.
Byl pohřben na ústředním hřbitově v Olomouci, 1936 odhalen jeho pomník (autor J. Pelikán) na Klášterním Hradisku a pamětní deska (autor K. Lenhart) na domě, kde v Olomouci bydlel. Jeho jméno nese jedna z tamních ulic.
D: Kroměřížská hospodářská výstava 17.–18. října 1865, 1865; Zpráva výroční o činnosti rolnické školy přerovské ve školním roce 1865–1866, 1867; Desatero přikázání pro hospodáře, 1878; Úvahy o pojišťování hovězího dobytka jako návod k jeho zařizování, 1896; Rolníci a rolnice, dávejte syny své do rolnických a dcery do hospodyňských škol, 1900 (leták); Ovoce v ohledu zdravotním a potravním, 1904.
L: OSN 7, s. 278; F. Obrtel, J. R. D., in: Moravští sedláci v letech 1848– 1904, 1919, s. 235–239; týž, Moravští sedláci v druhé polovici 19. století, 1931, passim (s F. Wenzlem); F. Wenzl, Profesor J. R. D. 1833–1905, první průkopník zemědělského družstevnictví na Moravě, 1935; týž, Význam profesora J. R. D. v dějinách zemědělského družstevnictví, in: VČAZ 12, 1936, č. 1–2, s. 1–11; týž, Dějiny záložen a ostatního družstevního podnikání na Moravě do roku 1885, 1937, zvl. s. 91n.; E. Reich, Prof. J. R. D., průkopník zemědělského pokroku na Moravě, in: VČAZ 12, 1936, č. 1–2, s. 12–23; týž, J. R. D., in: M. Michálek (ed.), Zemědělští buditelé, 1937, s. 275–300; R. Fischer, Olomoucký památník, 1938, s. 43–46; A. Verbík, Formování agrární ideologie na Moravě v 60. letech 19. století, in: ČMM 96, 1977, s. 116–128; P. Pospěch, Výročí J. R. D., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1980, č. 208, s. 26–27; týž, Příspěvek k politické činnosti J. R. D., in: tamtéž, 1981, č. 214, s. 6–12; Z. Fišer, Korespondence J. R. D. v pozůstalosti Františka Skopalíka. Dva buditelé hospodářského života Hané, in: tamtéž, 1992, č. 268, s. 13–23; týž, Hospodářská jednota záhlinicko-kvasická (1861–1912), 1997, passim; F. Kraváček, Specifika podnikatelské aktivity hanáckého rolnictva ve 2. polovině 19. století, in: Podnikatelstvo jako předmět historického výzkumu, 1994, s. 97–104; V. Rouča, Dějiny rolnického podniku na příkladu cukrovaru v Holici u Olomouce, 2007 (bakalářská práce Filozofické fakulty MU Brno).
P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 9 509, římskokatolický farní úřad Prostějov, matrika narozených sv. XV, fol. 12.
Zdeněk Fišer