DVOŘÁK Ladislav 2.6.1866-9.3.1952: Porovnání verzí
(DVOŘÁK_Ladislav_2.6.1866) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.6.1866 | | datum narození = 2.6.1866 | ||
| místo narození = | | místo narození = Bechyně | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 1936 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DVOŘÁK, Ladislav,''' ''* 2. 6. 1866 Bechyně, † 1936 Praha ?, právník'' | |||
Byl synem učitele Josefa D. a Josefy, roz. Peprné, pokřtěn jako Ladislav Karel Josef. Vystudoval práva na české univerzitě | |||
v Praze (JUDr. 1891). Poté se věnoval advokátní a soudní praxi, | |||
1894 pobýval v Berlíně, kde na univerzitě navštěvoval přednášky | |||
z národního hospodářství a státního práva. 1895–99 | |||
působil jako profesor Českoslovanské obchodní akademie | |||
v Praze, učil národní hospodářství a směnečné právo. 1898 si | |||
v Praze otevřel advokátní kancelář. 1900 a 1901 byl zvolen za | |||
mladočechy poslancem zemského sněmu (za města Slaný, | |||
Louny, Rakovník a Velvary), poprvé porazil i pozdějšího ministra | |||
V. Klofáče, 1902 byl zvolen do říšské rady za město Písek. | |||
Oba mandáty si podržel do 1907. Psal o státoprávních | |||
otázkách, např. o vztahu Rakouska a Uher, o národnostní | |||
otázce (zejména u úřednictva), analyzoval důsledky morganatického | |||
sňatku následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este | |||
aj. Za spis ''Co jest národnost?'' (1893) získal cenu ČAVU. Redigoval | |||
''Sborník spisů politických a národohospodářských'', spolupracoval | |||
s ''Ottovým slovníkem naučným'' (zkratka Dř.) i s pařížskou | |||
''Revue de droit public et de la science politique''. | |||
Jeho práce ''Podstata a význam českého práva státního'' (1897) byla | |||
za první světové války přeložena do angličtiny a sloužila jako | |||
informační text rozšiřovaný zahraničním odbojem. Po vzniku | |||
republiky vstoupil do služeb nového státu a pracoval jako zpravodaj | |||
ministerstva obchodu v USA (1919–23), kde přednesl | |||
množství přednášek o ČSR. Po návratu do vlasti hojně publikoval | |||
a stal se jedním z předních amerikanofilů v ČSR. Měl | |||
vilu v Praze na Ořechovce. | |||
Datum úmrtí uvádí z neznámého zdroje pouze německá wikipedie, | |||
jinak zůstalo nepodchyceno. | |||
'''D:''' Sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a první důsledky jeho | |||
prohlášení z 28. 6. 1900, 1900; Nová válka světová, 1921; Alliance Rusko- | |||
-Německá: ke konferenci janovské, 1922; Vzpomínky na Ameriku a tužby | |||
ve vlasti, 1923; O vůdčích zásadách hospodářských ve Spojených státech, | |||
1927; O účelnosti ideí a metod Spojených států pro národní hospodářství | |||
československé, 1928. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 311; OSND 2/1, s. 312–313; KSN 3, s. 573; Kulturní adresář | |||
ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 82. | |||
'''P:''' SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Bechyně, Tom XIV, 1859 | |||
až 1872, s. 210. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
[[Kategorie:Bechyně]] | |||
[[Kategorie:1936]] | |||
[[Kategorie:Praha] |
Verze z 17. 3. 2017, 18:58
Ladislav DVOŘÁK | |
Narození | 2.6.1866 |
---|---|
Místo narození | Bechyně |
Úmrtí | 1936 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=52119 |
DVOŘÁK, Ladislav, * 2. 6. 1866 Bechyně, † 1936 Praha ?, právník
Byl synem učitele Josefa D. a Josefy, roz. Peprné, pokřtěn jako Ladislav Karel Josef. Vystudoval práva na české univerzitě v Praze (JUDr. 1891). Poté se věnoval advokátní a soudní praxi, 1894 pobýval v Berlíně, kde na univerzitě navštěvoval přednášky z národního hospodářství a státního práva. 1895–99 působil jako profesor Českoslovanské obchodní akademie v Praze, učil národní hospodářství a směnečné právo. 1898 si v Praze otevřel advokátní kancelář. 1900 a 1901 byl zvolen za mladočechy poslancem zemského sněmu (za města Slaný, Louny, Rakovník a Velvary), poprvé porazil i pozdějšího ministra V. Klofáče, 1902 byl zvolen do říšské rady za město Písek. Oba mandáty si podržel do 1907. Psal o státoprávních otázkách, např. o vztahu Rakouska a Uher, o národnostní otázce (zejména u úřednictva), analyzoval důsledky morganatického sňatku následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este aj. Za spis Co jest národnost? (1893) získal cenu ČAVU. Redigoval Sborník spisů politických a národohospodářských, spolupracoval s Ottovým slovníkem naučným (zkratka Dř.) i s pařížskou Revue de droit public et de la science politique.
Jeho práce Podstata a význam českého práva státního (1897) byla za první světové války přeložena do angličtiny a sloužila jako informační text rozšiřovaný zahraničním odbojem. Po vzniku republiky vstoupil do služeb nového státu a pracoval jako zpravodaj ministerstva obchodu v USA (1919–23), kde přednesl množství přednášek o ČSR. Po návratu do vlasti hojně publikoval a stal se jedním z předních amerikanofilů v ČSR. Měl vilu v Praze na Ořechovce.
Datum úmrtí uvádí z neznámého zdroje pouze německá wikipedie, jinak zůstalo nepodchyceno.
D: Sňatek arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a první důsledky jeho prohlášení z 28. 6. 1900, 1900; Nová válka světová, 1921; Alliance Rusko- -Německá: ke konferenci janovské, 1922; Vzpomínky na Ameriku a tužby ve vlasti, 1923; O vůdčích zásadách hospodářských ve Spojených státech, 1927; O účelnosti ideí a metod Spojených států pro národní hospodářství československé, 1928.
L: OSN 28, s. 311; OSND 2/1, s. 312–313; KSN 3, s. 573; Kulturní adresář ČSR 1, 1934, A. Dolenský (ed.), s. 82.
P: SOA Třeboň, matrika narozených řkt. f. ú. Bechyně, Tom XIV, 1859 až 1872, s. 210.
Jiří Martínek [[Kategorie:Praha]