FABIÁNEK František 14.10.1884-3.12.1967: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FABIÁNEK_František_14.10.1884-3.12.1967)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.10.1884
| datum narození = 14.10.1884
| místo narození =  
| místo narození = Boskovice
| datum úmrtí = 3.12.1967
| datum úmrtí = 3.12.1967
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
| povolání = 75- Sochař nebo medailér


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František FABIÁNEK
}}
 
'''FABIÁNEK, František,''' ''* 14. 10. 1884 Boskovice, † 3. 12. 1967 Brno, sochař''
 
Byl synem kožešníka Maxmiliána F. a Marie, roz. Janků, dcery
kameníka. V rodišti se vyučil řemeslu, vystudoval Střední
průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích
a krátce pracoval v kamenosochařských dílnách v Berlíně.
1905–10 byl žákem speciální školy J. V. Myslbeka na AV U
v Praze. 1910–11 soukromě pobýval v pařížském ateliéru
A. Rodina, v Římě a Florencii. 1911–14 žil v Hradci Králové,
po válečné vojenské službě v Bílovicích nad Svitavou, Jevíčku
a až do konce života v Brně. Oženil se 1920.
 
F. realistický sochařský výraz s nápadným smyslem pro objem
se uplatňoval v monumentální pomníkové a náhrobní plastice
i v portrétu, v drobných sochařských žánrech převažoval lyrismus.
Ve dvacátých letech koupil boskovické lomy, z jejichž
kamene tesal převážnou většinu svých soch. Byl např. autorem
portrétů L. Klumpara, stavitelů J. Němce a J. Hlávky, pomníků
V. Kosmáka pro Tvarožnou (1923), P. Křížkovského
pro Brno (1925), T. G. Masaryka pro Karvinou a Šumperk
(30. léta), sv. Václava pro Štramberk (1932), pomníku obětí
první světové války v Ivanovicích, ''Světlonošky'' v Boskovicích,
výzdoby západní fronty Ministerstva obchodu v Praze, dětského
pavilonu Zemského sanatoria v Jevíčku, hospodářských
škol v Olomouci, Židlochovicích a Valašských Kloboukách,
bronzových reliéfů kazatelny kostela sv. Augustina v Brně
(1934), tří náhrobních plaket na brněnském Ústředním hřbitově
(J. Máša, 1930, J. Auerswald, 1931, J. Kratochvíl, 1940).
Ve čtyřicátých letech vytvořil cyklus padesáti symbolistních,
Rodinem ovlivněných, plastik ''Hymnus všelidskosti'', který se
stal vrcholem jeho díla. Po druhé světové válce se podílel na
pomníku B. Šmerala pro areál brněnských Šmeralových závodů
(1955). Dílo je zastoupeno mj. ve sbírkách Muzea města
Brna.
 
'''L:''' OSND 2/1, s. 496; Toman 1, s. 206–207; NEČVU 1, s. 169; SČSVU 3,
s. 202; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti
&load=1741.
 
'''P:''' MZA, Brno, fond sbírka matrik E 67, kniha 177, matrika nar. řkt. f. ú.
Boskovice 1872–93, kniha 514; Archiv brněnského krematoria, kremační
č. 46 527.
 
Martin Kučera, Hana Karkanová, Gustav Novotný
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]


[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:1884]]
[[Kategorie:Boskovice]]
[[Kategorie:1967]]
[[Kategorie:1967]]
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 11. 10. 2017, 16:37

František FABIÁNEK
Narození 14.10.1884
Místo narození Boskovice
Úmrtí 3.12.1967
Místo úmrtí Brno
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54546

FABIÁNEK, František, * 14. 10. 1884 Boskovice, † 3. 12. 1967 Brno, sochař

Byl synem kožešníka Maxmiliána F. a Marie, roz. Janků, dcery kameníka. V rodišti se vyučil řemeslu, vystudoval Střední průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích a krátce pracoval v kamenosochařských dílnách v Berlíně. 1905–10 byl žákem speciální školy J. V. Myslbeka na AV U v Praze. 1910–11 soukromě pobýval v pařížském ateliéru A. Rodina, v Římě a Florencii. 1911–14 žil v Hradci Králové, po válečné vojenské službě v Bílovicích nad Svitavou, Jevíčku a až do konce života v Brně. Oženil se 1920.

F. realistický sochařský výraz s nápadným smyslem pro objem se uplatňoval v monumentální pomníkové a náhrobní plastice i v portrétu, v drobných sochařských žánrech převažoval lyrismus. Ve dvacátých letech koupil boskovické lomy, z jejichž kamene tesal převážnou většinu svých soch. Byl např. autorem portrétů L. Klumpara, stavitelů J. Němce a J. Hlávky, pomníků V. Kosmáka pro Tvarožnou (1923), P. Křížkovského pro Brno (1925), T. G. Masaryka pro Karvinou a Šumperk (30. léta), sv. Václava pro Štramberk (1932), pomníku obětí první světové války v Ivanovicích, Světlonošky v Boskovicích, výzdoby západní fronty Ministerstva obchodu v Praze, dětského pavilonu Zemského sanatoria v Jevíčku, hospodářských škol v Olomouci, Židlochovicích a Valašských Kloboukách, bronzových reliéfů kazatelny kostela sv. Augustina v Brně (1934), tří náhrobních plaket na brněnském Ústředním hřbitově (J. Máša, 1930, J. Auerswald, 1931, J. Kratochvíl, 1940). Ve čtyřicátých letech vytvořil cyklus padesáti symbolistních, Rodinem ovlivněných, plastik Hymnus všelidskosti, který se stal vrcholem jeho díla. Po druhé světové válce se podílel na pomníku B. Šmerala pro areál brněnských Šmeralových závodů (1955). Dílo je zastoupeno mj. ve sbírkách Muzea města Brna.

L: OSND 2/1, s. 496; Toman 1, s. 206–207; NEČVU 1, s. 169; SČSVU 3, s. 202; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti &load=1741.

P: MZA, Brno, fond sbírka matrik E 67, kniha 177, matrika nar. řkt. f. ú. Boskovice 1872–93, kniha 514; Archiv brněnského krematoria, kremační č. 46 527.

Martin Kučera, Hana Karkanová, Gustav Novotný