FAFL Zdenko 13.2.1881-21.4.1961: Porovnání verzí
(FAFL_Zdenko_13.2.1881-21.4.1961) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.2.1881 | | datum narození = 13.2.1881 | ||
| místo narození = | | místo narození = Rokycany | ||
| datum úmrtí = 21.4.1961 | | datum úmrtí = 21.4.1961 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik | | povolání = 19- Ekonom nebo statistik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
FAFL, Zdenko (vl. jm. Zdeněk Josef Antonín), * 13. 2. 1881 Rokycany, † 21. 4. 1961 Praha, právník, národohospodář | |||
Narodil se v rodině řídícího učitele, později školního inspektora | |||
Antonína F. a Augusty, roz. Steppanové, dcery lékaře | |||
z Kolína. 1899 maturoval na gymnáziu v Plzni, poté studoval | |||
práva v Praze a ve Vídni. V Praze byl 1904 promován JUDr. | |||
na české právnické fakultě pražské univerzity. Postupně prošel | |||
státní službou a soudní i advokátní praxí. 1907 vstoupil | |||
do služeb pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK). | |||
Jako zdatný právník a vzdělaný národohospodář ji zastupoval | |||
na mezinárodních kongresech obchodních komor v Londýně, | |||
Bostonu a Paříži. Po 1918 se uplatnil při budování nové | |||
československé zahraničně obchodní služby, a to jako přednosta | |||
exportní kanceláře pražské OŽK. 1919–23 pracoval na Ministerstvu obchodu jako přednosta Kontrolního a kompenzačního | |||
úřadu pro mezinárodní obchod a jako zástupce | |||
sekčního šéfa a v Úřadu pro zahraniční obchod, od 1921 | |||
vedl oddělení pro románské země. Komoru zastupoval také ve | |||
Společnosti národů jako odborník na celní a politické otázky. | |||
Významně se podílel na přípravě návrhu jednotného celního | |||
názvosloví. 1932 byl jmenován generálním tajemníkem | |||
pražské OŽK. 1934 se zasloužil o vznik Exportního ústavu | |||
československého a 1937 se stal jeho generálním ředitelem. | |||
Současně působil ve správních radách významných podniků: | |||
předseda správní rady Spojených továren hospodářských | |||
strojů Fr. Melichar – Umrath a spol., a. s., v Brandýse nad | |||
Labem, člen správních rad firem Křižík – Chaudoir, měďárna, | |||
kabelovna a elektrotechnické závody, a. s., Pražská akumulátorka, | |||
a. s., Telefonní automatová společnost pro území ČSR | |||
v Praze, V. J. Rott, a. s., ředitelský rada Jihokarpatské rafinerie | |||
minerálních olejů a obchodní, a. s., v Mukačevě. | |||
Často přednášel pro Českou společnost národohospodářskou, | |||
tam také publikoval většinu odborných textů. Trvalou | |||
historickou hodnotu neztratily F. analýzy vývoje zahraničního | |||
obchodu a obchodní politiky meziválečného i poválečného | |||
Československa. Řadil se k zastáncům volného obchodu | |||
s minimem omezení. Příčinu státních zásahů spatřoval v nárůstu | |||
sociálních hnutí, která jsou na jedné straně vyvolána | |||
hospodářskými potížemi a na straně druhé umožněna prosazováním | |||
demokratických principů ve společnosti. V dobovém | |||
kontextu se zařadil ke kritikům Rašínovy deflační politiky, | |||
která znamenala tvrdou restrikci vývozu. Řešení viděl | |||
v podpoře vývozu a v uvolnění zahraničního obchodu. Jako | |||
dobrý znalec soudobé ekonomické teorie kritizoval Englišovu | |||
noetiku. | |||
Jeho manželkou se 1919 stala Berta Donátová, s níž měl tři | |||
děti: Zdeňku (* 1920), Helenu (* 1921) a Arnošta (* 1921). | |||
'''D:''' Vývoj a úkoly československé obchodní politiky, 1925; Provádění obchodně- | |||
politických usnesení mezinárodních konferencí, 1929; Exportní ústavy | |||
v cizině a u nás, 1934; Struktura čsl. zahraničního obchodu, 1934; Zásahy | |||
státu do hospodářství, in: Obzor národohospodářský 40, 1935, s. 407–418; | |||
Československá obchodní politika, 1936; Podpora vývozu, in: Obzor národohospodářský | |||
41, 1936, s. 474–479; Věstník Orientálního ústavu v Praze | |||
za desítiletí 1928–1938 (s V. Lesným), sv. 2, 1938; O obchodní politice v nových | |||
poměrech, 1939; Organizace hospodářské samosprávy v protektorátě, | |||
in: Obzor národohospodářský 44, 1939, s. 341–348; Industrialisace slovanských | |||
zemí, 1940; Znárodnění průmyslu bank a pojišťoven, 1946. | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 498; MSN 2, s. 677; Köpfe, s. 57; AČ P, s. 94; ČsB 1, nestr.; | |||
BL 1, s. 324–325; B. Brom, Historie obchodních a živnostenských komor na | |||
území českých zemí, 2001, s. 30–54. | |||
Antonie Doležalová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | [[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | ||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
[[Kategorie:Rokycany]] | |||
[[Kategorie:1961]] | [[Kategorie:1961]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 14. 10. 2017, 08:01
Zdenko FAFL | |
![]() | |
Narození | 13.2.1881 |
---|---|
Místo narození | Rokycany |
Úmrtí | 21.4.1961 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 19- Ekonom nebo statistik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54579 |
FAFL, Zdenko (vl. jm. Zdeněk Josef Antonín), * 13. 2. 1881 Rokycany, † 21. 4. 1961 Praha, právník, národohospodář
Narodil se v rodině řídícího učitele, později školního inspektora Antonína F. a Augusty, roz. Steppanové, dcery lékaře z Kolína. 1899 maturoval na gymnáziu v Plzni, poté studoval práva v Praze a ve Vídni. V Praze byl 1904 promován JUDr. na české právnické fakultě pražské univerzity. Postupně prošel státní službou a soudní i advokátní praxí. 1907 vstoupil do služeb pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK). Jako zdatný právník a vzdělaný národohospodář ji zastupoval na mezinárodních kongresech obchodních komor v Londýně, Bostonu a Paříži. Po 1918 se uplatnil při budování nové československé zahraničně obchodní služby, a to jako přednosta exportní kanceláře pražské OŽK. 1919–23 pracoval na Ministerstvu obchodu jako přednosta Kontrolního a kompenzačního úřadu pro mezinárodní obchod a jako zástupce sekčního šéfa a v Úřadu pro zahraniční obchod, od 1921 vedl oddělení pro románské země. Komoru zastupoval také ve Společnosti národů jako odborník na celní a politické otázky. Významně se podílel na přípravě návrhu jednotného celního názvosloví. 1932 byl jmenován generálním tajemníkem pražské OŽK. 1934 se zasloužil o vznik Exportního ústavu československého a 1937 se stal jeho generálním ředitelem.
Současně působil ve správních radách významných podniků: předseda správní rady Spojených továren hospodářských strojů Fr. Melichar – Umrath a spol., a. s., v Brandýse nad Labem, člen správních rad firem Křižík – Chaudoir, měďárna, kabelovna a elektrotechnické závody, a. s., Pražská akumulátorka, a. s., Telefonní automatová společnost pro území ČSR v Praze, V. J. Rott, a. s., ředitelský rada Jihokarpatské rafinerie minerálních olejů a obchodní, a. s., v Mukačevě.
Často přednášel pro Českou společnost národohospodářskou, tam také publikoval většinu odborných textů. Trvalou historickou hodnotu neztratily F. analýzy vývoje zahraničního obchodu a obchodní politiky meziválečného i poválečného Československa. Řadil se k zastáncům volného obchodu s minimem omezení. Příčinu státních zásahů spatřoval v nárůstu sociálních hnutí, která jsou na jedné straně vyvolána hospodářskými potížemi a na straně druhé umožněna prosazováním demokratických principů ve společnosti. V dobovém kontextu se zařadil ke kritikům Rašínovy deflační politiky, která znamenala tvrdou restrikci vývozu. Řešení viděl v podpoře vývozu a v uvolnění zahraničního obchodu. Jako dobrý znalec soudobé ekonomické teorie kritizoval Englišovu noetiku.
Jeho manželkou se 1919 stala Berta Donátová, s níž měl tři děti: Zdeňku (* 1920), Helenu (* 1921) a Arnošta (* 1921).
D: Vývoj a úkoly československé obchodní politiky, 1925; Provádění obchodně- politických usnesení mezinárodních konferencí, 1929; Exportní ústavy v cizině a u nás, 1934; Struktura čsl. zahraničního obchodu, 1934; Zásahy státu do hospodářství, in: Obzor národohospodářský 40, 1935, s. 407–418; Československá obchodní politika, 1936; Podpora vývozu, in: Obzor národohospodářský 41, 1936, s. 474–479; Věstník Orientálního ústavu v Praze za desítiletí 1928–1938 (s V. Lesným), sv. 2, 1938; O obchodní politice v nových poměrech, 1939; Organizace hospodářské samosprávy v protektorátě, in: Obzor národohospodářský 44, 1939, s. 341–348; Industrialisace slovanských zemí, 1940; Znárodnění průmyslu bank a pojišťoven, 1946.
L: OSND 2/1, s. 498; MSN 2, s. 677; Köpfe, s. 57; AČ P, s. 94; ČsB 1, nestr.; BL 1, s. 324–325; B. Brom, Historie obchodních a živnostenských komor na území českých zemí, 2001, s. 30–54.
Antonie Doležalová