FAJNOR Vladimír 23.10.1875-5.1.1952: Porovnání verzí
(FAJNOR_Vladimír_23.10.1875-5.1.1952) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.10.1875 | | datum narození = 23.10.1875 | ||
| místo narození = Senica | | místo narození = Senica (Slovensko) | ||
| datum úmrtí = 5.1.1952 | | datum úmrtí = 5.1.1952 | ||
| místo úmrtí = Bratislava | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) | ||
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FAJNOR, Vladimír,''' ''* 23. 10. 1875 Senica (Slovensko), † 5. 1. 1952 Bratislava (Slovensko), právník, politik, státník'' | |||
Narodil se v rodině slovenského buditele Štefana F. (1844– | |||
1909). Studoval postupně na gymnáziích v Hradci Králové, | |||
Uherském Hradišti, Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Šoproni. | |||
Právnické vzdělání získal na univerzitách v Berlíně a Budapešti | |||
(1900 JUDr.). 1901–18 působil jako advokát, kulturní | |||
a politický činitel ve Zvolenu. Během první světové války se | |||
podílel na národním hnutí (člen Zochovy odbojové skupiny, | |||
kontakty s V. Šrobárem a M. Hodžou). Po vzniku ČSR byl | |||
jmenován zvolenským županem (se sídlem v Banské Bystrici), | |||
1919–30 prezidentem Vrchního soudu v Bratislavě. Mezitím | |||
1920–21 vykonával úřad ministra pro sjednocení zákonů | |||
a organizace správy v úřednické vládě Jana Černého. 1931–39 | |||
působil jako první prezident Nejvyššího soudu ČSR v Brně. | |||
V první Syrového úřednické vládě (22. 9.–4. 10. 1938) byl | |||
ministrem spravedlnosti, v druhé (4. 10.–14. 10. 1938) ministrem | |||
spravedlnosti a správcem Ministerstva pro sjednocení | |||
zákonů a organizace správy. Řadu let stál také v čele Nejvyššího | |||
důchodového soudu. Přednášel na Komenského univerzitě | |||
v Bratislavě (1922 docent, 1936 profesor občanského práva). | |||
Publikoval odborná právnická díla a řadu dílčích studií a článků. | |||
Přijal členství v profesních právnických organizacích, stal | |||
se spoluzakladatelem a starostou Právnické jednoty na Slovensku | |||
a v Podkarpatské Rusi, redaktorem ''Právního obzoru''. | |||
Ve dvacátých letech se podílel na upevnění československého | |||
právního řádu a na kodifikaci slovenské právnické terminologie. | |||
Patřil k přesvědčeným zastáncům ideje jednotného československého | |||
národa, názorově měl blízko k představitelům | |||
finančního kapitálu. Pracoval v Československé národní demokracii, | |||
od 1922 předsedal její slovenské organizaci, byl členem | |||
Učené společnosti Šafárikovy, Matice slovenské, Muzejní | |||
společnosti slovenské aj. Od 1939 žil v Brně, za okupace byl | |||
vězněn. Po druhé světové válce zastupoval krátce ČSR u Stálého | |||
mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu. | |||
'''D:''' Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organizace správy, 1921; | |||
Právnický terminologický slovník 1–2. Časť maďarsko-slovenská. Časť slovensko- | |||
maďarská, Bratislava 1921, 1923 (s A. Zátureckým); Nástin súkromného | |||
práva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, 1924, 1935 (s týmž). | |||
'''L:''' MSN 2, s. 680; OSND 2/1, s. 500; SBS 2, s. 50; BLS 2, s. 486; ČBS, | |||
s. 135; ISN 7, s. 154; ČsB 1, nestr.; Všehrd. Časopis pro právní a státní | |||
vědu 16–17, 1935–1936, s. 76; Slovník prvního československého odboje | |||
1914–18, 1993, s. 39; Kolář Elity, s. 52; Köpfe, s. 57; Tomeš 1, s. 298. | |||
Josef Harna | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie:Senica]] | [[Kategorie:Senica]] | ||
[[Kategorie:1952]] | [[Kategorie:1952]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
Verze z 21. 10. 2017, 07:37
| Vladimír FAJNOR | |
 | |
| Narození | 23.10.1875 |
|---|---|
| Místo narození | Senica (Slovensko) |
| Úmrtí | 5.1.1952 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání |
44- Právník 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54749 |
FAJNOR, Vladimír, * 23. 10. 1875 Senica (Slovensko), † 5. 1. 1952 Bratislava (Slovensko), právník, politik, státník
Narodil se v rodině slovenského buditele Štefana F. (1844– 1909). Studoval postupně na gymnáziích v Hradci Králové, Uherském Hradišti, Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Šoproni. Právnické vzdělání získal na univerzitách v Berlíně a Budapešti (1900 JUDr.). 1901–18 působil jako advokát, kulturní a politický činitel ve Zvolenu. Během první světové války se podílel na národním hnutí (člen Zochovy odbojové skupiny, kontakty s V. Šrobárem a M. Hodžou). Po vzniku ČSR byl jmenován zvolenským županem (se sídlem v Banské Bystrici), 1919–30 prezidentem Vrchního soudu v Bratislavě. Mezitím 1920–21 vykonával úřad ministra pro sjednocení zákonů a organizace správy v úřednické vládě Jana Černého. 1931–39 působil jako první prezident Nejvyššího soudu ČSR v Brně. V první Syrového úřednické vládě (22. 9.–4. 10. 1938) byl ministrem spravedlnosti, v druhé (4. 10.–14. 10. 1938) ministrem spravedlnosti a správcem Ministerstva pro sjednocení zákonů a organizace správy. Řadu let stál také v čele Nejvyššího důchodového soudu. Přednášel na Komenského univerzitě v Bratislavě (1922 docent, 1936 profesor občanského práva). Publikoval odborná právnická díla a řadu dílčích studií a článků. Přijal členství v profesních právnických organizacích, stal se spoluzakladatelem a starostou Právnické jednoty na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, redaktorem Právního obzoru. Ve dvacátých letech se podílel na upevnění československého právního řádu a na kodifikaci slovenské právnické terminologie. Patřil k přesvědčeným zastáncům ideje jednotného československého národa, názorově měl blízko k představitelům finančního kapitálu. Pracoval v Československé národní demokracii, od 1922 předsedal její slovenské organizaci, byl členem Učené společnosti Šafárikovy, Matice slovenské, Muzejní společnosti slovenské aj. Od 1939 žil v Brně, za okupace byl vězněn. Po druhé světové válce zastupoval krátce ČSR u Stálého mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu.
D: Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organizace správy, 1921; Právnický terminologický slovník 1–2. Časť maďarsko-slovenská. Časť slovensko- maďarská, Bratislava 1921, 1923 (s A. Zátureckým); Nástin súkromného práva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, 1924, 1935 (s týmž).
L: MSN 2, s. 680; OSND 2/1, s. 500; SBS 2, s. 50; BLS 2, s. 486; ČBS, s. 135; ISN 7, s. 154; ČsB 1, nestr.; Všehrd. Časopis pro právní a státní vědu 16–17, 1935–1936, s. 76; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 39; Kolář Elity, s. 52; Köpfe, s. 57; Tomeš 1, s. 298.
Josef Harna