FLEGL Václav 22.1.1876-28.3.1951: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FLÉGL_Václav_22.1.1876-28.3.1951)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Václav FLÉGL
| jméno = Václav FLEGL
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 22.1.1876
| datum narození = 22.1.1876
| místo narození =  
| místo narození = Hořice (v Podkrkonoší)
| datum úmrtí = 28.3.1951
| datum úmrtí = 28.3.1951
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Domažlice
| povolání = 77- Hudební skladatel
| povolání = 77- Hudební skladatel
61- Pedagog
61- Pedagog


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav FLÉGL
}}
 
'''FLEGL, Václav''' ''(též FLÉGL), * 22. 1. 1876 Hořice (v Podkrkonoší), † 28. 3. 1951 Domažlice, hudební pedagog, sbormistr, hudební skladatel, publicista''
 
Bratr hudebníka Josefa F. (1881–1962). Po studiu na konzervatoři
v Praze (1896–98) a státní zkoušce ze zpěvu byl postupně
soukromým učitelem hudby v Hořicích, sbormistrem pěveckého
spolku Škroup v Praze, ředitelem kůru a učitelem hudby
v Blatné. Od 1900 žil a působil v Domažlicích jako ředitel kůru
v arciděkanském kostele Narození Panny Marie (1900–36).
Podnítil tam vznik pěveckého spolku Čerchovan a stal se jeho
sbormistrem. 1901–40 s ním nastudoval a řídil bohatý repertoár,
včetně skladeb A. Dvořáka, K. Bendla a V. Blodka. Jeho
dcera Ludmila Martinovská-Fleglová (1899–1974) byla stálou
klavírní doprovazečkou sboru.
 
Učil hudbě jak soukromě, tak ve vlastní hudební škole, na gymnáziu,
v hospodářské a hospodyňské škole a od 1924 v Městské
škole sborového zpěvu. Zanechal pedagogické práce ''Elementární škola hry houslové'' (1903),
''Elementární škola hry klavírní na podkladě národních písní'' (1931–32) a ''Průvodce mladého pianisty''
(1932). Tiskem vyšly i další nástrojové instruktivní skladby, některé
sborové úpravy různých písní jako přílohy hudebních časopisů
''Věstník pěvecký a hudební'', ''Česká hudba'', ''Cyril'' aj. Napsal
též několik mší a menší chrámové skladby, sbory, klavírní fantazii
''Bývali Čechové'' (1903) a ''Slavnostní předehru'' pro orchestr
(1908). Četné F. studie z oboru hudební pedagogiky vycházely
mezi 1920–41 v časopisu ''Hudební výchova'' (např. ''O úkolech hudební výchovy a kterak jich dosíci'') i v jiných periodikách.
 
'''L:''' J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 241; Kulturní adresář
ČSR, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 113, Pazdírek 1, s. 270; HS 1, s. 329; Průvodce
po pramenech k dějinám hudby 1969, J. Kouba (ed.), s. 62–63;
A. Špelda, Hudební místopis Domažlicka, 1977, passim; O. Hana, V. F. dirigoval
Čerchovan, in: Domažlický deník 21. 1. 2006, s. 11.
 
'''P:''' Muzeum Chodska, Domažlice, písemná pozůstalost (tištěné skladby, korespondence
aj., 15 kartonů).
 
Mojmír Sobotka
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
Řádek 16: Řádek 54:


[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:Hořice]]
[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:Domažlice]]

Verze z 3. 2. 2018, 09:20

Václav FLEGL
Narození 22.1.1876
Místo narození Hořice (v Podkrkonoší)
Úmrtí 28.3.1951
Místo úmrtí Domažlice
Povolání

77- Hudební skladatel

61- Pedagog
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55382

FLEGL, Václav (též FLÉGL), * 22. 1. 1876 Hořice (v Podkrkonoší), † 28. 3. 1951 Domažlice, hudební pedagog, sbormistr, hudební skladatel, publicista

Bratr hudebníka Josefa F. (1881–1962). Po studiu na konzervatoři v Praze (1896–98) a státní zkoušce ze zpěvu byl postupně soukromým učitelem hudby v Hořicích, sbormistrem pěveckého spolku Škroup v Praze, ředitelem kůru a učitelem hudby v Blatné. Od 1900 žil a působil v Domažlicích jako ředitel kůru v arciděkanském kostele Narození Panny Marie (1900–36). Podnítil tam vznik pěveckého spolku Čerchovan a stal se jeho sbormistrem. 1901–40 s ním nastudoval a řídil bohatý repertoár, včetně skladeb A. Dvořáka, K. Bendla a V. Blodka. Jeho dcera Ludmila Martinovská-Fleglová (1899–1974) byla stálou klavírní doprovazečkou sboru.

Učil hudbě jak soukromě, tak ve vlastní hudební škole, na gymnáziu, v hospodářské a hospodyňské škole a od 1924 v Městské škole sborového zpěvu. Zanechal pedagogické práce Elementární škola hry houslové (1903), Elementární škola hry klavírní na podkladě národních písní (1931–32) a Průvodce mladého pianisty (1932). Tiskem vyšly i další nástrojové instruktivní skladby, některé sborové úpravy různých písní jako přílohy hudebních časopisů Věstník pěvecký a hudební, Česká hudba, Cyril aj. Napsal též několik mší a menší chrámové skladby, sbory, klavírní fantazii Bývali Čechové (1903) a Slavnostní předehru pro orchestr (1908). Četné F. studie z oboru hudební pedagogiky vycházely mezi 1920–41 v časopisu Hudební výchova (např. O úkolech hudební výchovy a kterak jich dosíci) i v jiných periodikách.

L: J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, s. 241; Kulturní adresář ČSR, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 113, Pazdírek 1, s. 270; HS 1, s. 329; Průvodce po pramenech k dějinám hudby 1969, J. Kouba (ed.), s. 62–63; A. Špelda, Hudební místopis Domažlicka, 1977, passim; O. Hana, V. F. dirigoval Čerchovan, in: Domažlický deník 21. 1. 2006, s. 11.

P: Muzeum Chodska, Domažlice, písemná pozůstalost (tištěné skladby, korespondence aj., 15 kartonů).

Mojmír Sobotka