FOIT Bohuslav 11.3.1870-28.11.1959: Porovnání verzí
(FOIT_Bohuslav_11.3.1870-28.11.1959) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FOIT, Bohuslav''', ''* 11. 3. 1870 Praha, † 28. 11. 1959 Praha, knihkupec, nakladatelský pracovník, odborný spisovatel'' | |||
Otec Jan F. pracoval v různých nakladatelských podnicích | |||
většinou v Praze a svého syna při volbě povolání ovlivnil. | |||
F. absolvoval nižší pražské Akademické gymnázium, ale už | |||
ve čtrnácti letech (1884) nastoupil do učení jako pomocník | |||
v nakladatelství F. A. Urbánka. Tam se spřátelil s L. K. Žižkou, | |||
který v Urbánkově podniku už déle praktikoval a později | |||
získal samostatnou knihkupeckou licenci. Urbánek se mimo | |||
jiné věnoval sestavování české bibliografie, postupoval ovšem | |||
podle F. i Žižky zastarale a povrchně. Kvůli šéfově chování | |||
oba podnik opustili a F. nastoupil do nového knihkupectví | |||
a nakladatelství A. Reinwarta (založeno 1881), které se vedle | |||
české i přeložené beletrie zaměřovalo zejména na oblast domácího | |||
a polního hospodářství. F. měl velký podíl na prosperitě | |||
podniku sídlícího v pražské Vodičkově ulici. Samostatně vedl | |||
jeho knihkupeckou část, pracoval jako nakladatelský redaktor | |||
a od počátku 20. století zastával funkci disponenta. 1911 | |||
ho získal pro své nové Zemědělské knihkupectví A. Neubert. | |||
Reinwartův podnik po odchodu F. upadal a ztrácel ve svém | |||
oboru výlučné postavení na českém knižním trhu. F. se v Neubertově | |||
podniku opět osvědčil a stal se prokuristou firmy. | |||
Kromě obchodní stránky knihkupeckého a nakladatelského | |||
podnikání se spolu s L. K. Žižkou věnoval přípravě a vydávání | |||
české bibliografie, na kterou Urbánek postupně rezignoval. | |||
F. byl také redaktorem časopisu Naše kniha, který informoval | |||
zainteresovanou veřejnost i odborníky o organizačních, odborných | |||
i finančních problémech oboru. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 429; OSND 2/1, s. 605; Dvacet let trvání závodu A. Reinwarta | |||
v Praze, in: Knihkupecký oznamovatel 9, 1901/02, č. 2, s. 1–2; B. F., Antonín | |||
Reinwart, in: Lorenzův adresář českých knihkupců, nakladatelů a oborů | |||
příbuzných 7, 1910, s. 5–6; J. Gotthard, Ze vzpomínek na všestranného | |||
výbora (B. F.), in: Knihkupec a nakladatel 2, 1940, s. 102–103; L. K. Žižka, | |||
paměti a osudy, 1999, rejstřík; A. Zach, Slovník českých nakladatelství, 2007, | |||
www.slovnik-nakladatelstvi.cz (stav k 9. 2. 2015). | |||
'''P:''' LA PNP, Praha, osobní pozůstalost s částí redakčního archivu Naší knihy. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]] | [[Kategorie:70- Knihovník nebo pracovník informatiky]] | ||
Verze z 10. 11. 2017, 09:54
| Bohuslav FOIT | |
 | |
| Narození | 11.3.1870 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 28.11.1959 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
70- Knihovník nebo pracovník informatiky 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55453 |
FOIT, Bohuslav, * 11. 3. 1870 Praha, † 28. 11. 1959 Praha, knihkupec, nakladatelský pracovník, odborný spisovatel
Otec Jan F. pracoval v různých nakladatelských podnicích většinou v Praze a svého syna při volbě povolání ovlivnil. F. absolvoval nižší pražské Akademické gymnázium, ale už ve čtrnácti letech (1884) nastoupil do učení jako pomocník v nakladatelství F. A. Urbánka. Tam se spřátelil s L. K. Žižkou, který v Urbánkově podniku už déle praktikoval a později získal samostatnou knihkupeckou licenci. Urbánek se mimo jiné věnoval sestavování české bibliografie, postupoval ovšem podle F. i Žižky zastarale a povrchně. Kvůli šéfově chování oba podnik opustili a F. nastoupil do nového knihkupectví a nakladatelství A. Reinwarta (založeno 1881), které se vedle české i přeložené beletrie zaměřovalo zejména na oblast domácího a polního hospodářství. F. měl velký podíl na prosperitě podniku sídlícího v pražské Vodičkově ulici. Samostatně vedl jeho knihkupeckou část, pracoval jako nakladatelský redaktor a od počátku 20. století zastával funkci disponenta. 1911 ho získal pro své nové Zemědělské knihkupectví A. Neubert. Reinwartův podnik po odchodu F. upadal a ztrácel ve svém oboru výlučné postavení na českém knižním trhu. F. se v Neubertově podniku opět osvědčil a stal se prokuristou firmy. Kromě obchodní stránky knihkupeckého a nakladatelského podnikání se spolu s L. K. Žižkou věnoval přípravě a vydávání české bibliografie, na kterou Urbánek postupně rezignoval. F. byl také redaktorem časopisu Naše kniha, který informoval zainteresovanou veřejnost i odborníky o organizačních, odborných i finančních problémech oboru.
L: OSN 28, s. 429; OSND 2/1, s. 605; Dvacet let trvání závodu A. Reinwarta v Praze, in: Knihkupecký oznamovatel 9, 1901/02, č. 2, s. 1–2; B. F., Antonín Reinwart, in: Lorenzův adresář českých knihkupců, nakladatelů a oborů příbuzných 7, 1910, s. 5–6; J. Gotthard, Ze vzpomínek na všestranného výbora (B. F.), in: Knihkupec a nakladatel 2, 1940, s. 102–103; L. K. Žižka, paměti a osudy, 1999, rejstřík; A. Zach, Slovník českých nakladatelství, 2007, www.slovnik-nakladatelstvi.cz (stav k 9. 2. 2015).
P: LA PNP, Praha, osobní pozůstalost s částí redakčního archivu Naší knihy.
Pavla Vošahlíková