FORTNER Ludwig 15.5.1797-13.8.1872: Porovnání verzí
(FORTNER_Ludwig_15.5.1797-13.8.1872) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.5.1797 | | datum narození = 15.5.1797 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 13.8.1872 | | datum úmrtí = 13.8.1872 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
FORTNER, Ludwig, * 15. 5. 1797 (datum křtu) Praha, † 13. 8. 1872 Vídeň (Rakousko), stříbrník, cizelér | |||
Byl synem významného stříbrníka Josefa F., který měl dílnu | |||
ve Spálené ulici na Novém Městě pražském. Uměleckému řemeslu | |||
se vyučil u otce, 1819 se stal mistrem. Zprvu podnikal | |||
společně s ním, později si otevřel vlastní dílnu na Malé Straně | |||
a 1856 ji přenesl do Vídně, kde získal značné množství zakázek. | |||
1810–14 studoval malbu na pražské akademii. Brzy začal | |||
získávat ceny za stříbrné dekorativní plastiky v historickém stylu | |||
podle P. P. Rubense ''(Jezdec)'', B. Thorvaldsena ''(Křest Kristův)'' | |||
nebo P. Fiamminga ''(Matka s dítětem, Dvě spící děti)''. Thorvaldsenovým | |||
dílem se inspiroval při výzdobě předmětů denní | |||
i liturgické potřeby. 1828–36 pravidelně s úspěchem obesílal | |||
průmyslové výstavy. Z jeho signovaných prací se v Praze dochovaly | |||
např. dvě cukřenky, v ohni zlacený kalich, novogotický | |||
tepaný pohár, monstrance v kostelech sv. Voršily a Panny Marie | |||
Vítězné, mešní kalich v kostele sv. Josefa aj. | |||
Vynikajícím stříbrníkem, zlatníkem a cizelérem byl i jeho | |||
mladší bratr '''Andreas Josef F.''' (* 16. 6. 1809 Praha, † 14. 3. | |||
1862 Mnichov /Německo/), rovněž vyučený u otce, jehož novoměstskou | |||
dílnu 1827 po jeho smrti převzal. I on studoval | |||
1828–32 na pražské akademii malbu a zprvu se uplatnil jako | |||
litograf ''(Kristus mezi učenci, Svatá Rozálie)''. Maloval i náboženské | |||
náměty ''(Vyzvání k útěku do Egypta, Scéna z osvobozeného'' | |||
''Jeruzaléma, Bořivojův křest, Smrt Aronova)''. Mnohem většího | |||
ohlasu však dosáhl pracemi ve stříbře a zlatě, výjimečně v mědi. | |||
Získal několik cen, 1832 první cenu za kopii ''Venuše medicejské''. | |||
Od léta 1840 se usadil v Mnichově, kde se zasloužil o rozvoj | |||
uměleckého řemesla, 1850 podnikl studijní cestu do Francie | |||
a Anglie. Proslavil se zejména jako autor šperků a ozdobných | |||
předmětů, např. výzbroje a loveckého náčiní svob. pána Frankensteina, | |||
poháru pro Františka ml. hraběte Thuna, váz, lamp | |||
apod. Pracoval i na dvorních zakázkách pro bavorského krále | |||
Ludvíka I. a korunního prince Maxmiliána. | |||
'''L:''' Wurzbach 26, s. 380; ADB 7, s. 193–194; OSN 9, s. 395; Thieme-Becker | |||
11, s. 229–230; MSN 2, s. 806; Toman 1, s. 232; NEČVU 1, s. 185; BL | |||
1, s. 372. | |||
'''P:''' Pfarre St. Augustin (Wien 1.), Sterbebuch 1863–1886, fol. 97. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
[[Kategorie:1797]] | [[Kategorie:1797]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] |
Verze z 12. 11. 2017, 18:26
Ludwig FORTNER | |
Narození | 15.5.1797 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 13.8.1872 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55550 |
FORTNER, Ludwig, * 15. 5. 1797 (datum křtu) Praha, † 13. 8. 1872 Vídeň (Rakousko), stříbrník, cizelér
Byl synem významného stříbrníka Josefa F., který měl dílnu ve Spálené ulici na Novém Městě pražském. Uměleckému řemeslu se vyučil u otce, 1819 se stal mistrem. Zprvu podnikal společně s ním, později si otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a 1856 ji přenesl do Vídně, kde získal značné množství zakázek. 1810–14 studoval malbu na pražské akademii. Brzy začal získávat ceny za stříbrné dekorativní plastiky v historickém stylu podle P. P. Rubense (Jezdec), B. Thorvaldsena (Křest Kristův) nebo P. Fiamminga (Matka s dítětem, Dvě spící děti). Thorvaldsenovým dílem se inspiroval při výzdobě předmětů denní i liturgické potřeby. 1828–36 pravidelně s úspěchem obesílal průmyslové výstavy. Z jeho signovaných prací se v Praze dochovaly např. dvě cukřenky, v ohni zlacený kalich, novogotický tepaný pohár, monstrance v kostelech sv. Voršily a Panny Marie Vítězné, mešní kalich v kostele sv. Josefa aj.
Vynikajícím stříbrníkem, zlatníkem a cizelérem byl i jeho mladší bratr Andreas Josef F. (* 16. 6. 1809 Praha, † 14. 3. 1862 Mnichov /Německo/), rovněž vyučený u otce, jehož novoměstskou dílnu 1827 po jeho smrti převzal. I on studoval 1828–32 na pražské akademii malbu a zprvu se uplatnil jako litograf (Kristus mezi učenci, Svatá Rozálie). Maloval i náboženské náměty (Vyzvání k útěku do Egypta, Scéna z osvobozeného Jeruzaléma, Bořivojův křest, Smrt Aronova). Mnohem většího ohlasu však dosáhl pracemi ve stříbře a zlatě, výjimečně v mědi. Získal několik cen, 1832 první cenu za kopii Venuše medicejské. Od léta 1840 se usadil v Mnichově, kde se zasloužil o rozvoj uměleckého řemesla, 1850 podnikl studijní cestu do Francie a Anglie. Proslavil se zejména jako autor šperků a ozdobných předmětů, např. výzbroje a loveckého náčiní svob. pána Frankensteina, poháru pro Františka ml. hraběte Thuna, váz, lamp apod. Pracoval i na dvorních zakázkách pro bavorského krále Ludvíka I. a korunního prince Maxmiliána.
L: Wurzbach 26, s. 380; ADB 7, s. 193–194; OSN 9, s. 395; Thieme-Becker 11, s. 229–230; MSN 2, s. 806; Toman 1, s. 232; NEČVU 1, s. 185; BL 1, s. 372.
P: Pfarre St. Augustin (Wien 1.), Sterbebuch 1863–1886, fol. 97.
Martin Kučera