FRANKENBERGER Otakar 19.2.1852-16.4.1915: Porovnání verzí
(FRANKENBERGER_Otakar_19.2.1852-16.4.1915) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.2.1852 | | datum narození = 19.2.1852 | ||
| místo narození = | | místo narození = Vysočany (dnes Praha) | ||
| datum úmrtí = 16.4.1915 | | datum úmrtí = 16.4.1915 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRANKENBERGER, Otakar''', ''* 19. 2. 1852 Vysočany (dnes Praha), † 16. 4. 1915 Praha, lékař rhinolaryngolog, pedagog'' | |||
Byl synem lékaře Jana F. a jeho ženy Albiny. Po promoci na ještě | |||
nerozdělené pražské lékařské fakultě (1876) F. pracoval | |||
jako asistent Patologicko-anatomického ústavu prof. E. Klebse. | |||
1878–79 byl během okupace Bosny vojenským lékařem, | |||
1880–86 hutním lékařem v Kladně a 1886–91 panským lékařem | |||
v Měšicích (u Prahy). 1891 se vrátil do Prahy k odbornému | |||
studiu ve Všeobecné nemocnici a k vlastní odborné | |||
praxi, 1891 a 1893 studoval též ve Vídni a v Berlíně. 1895 | |||
se habilitoval z laryngo-faryngo-rhinologie na české lékařské | |||
fakultě a stal se vedoucím rhinolaryngologického ambulatoria | |||
na II. lékařské klinice u prof. E. Maixnera (od 1902 ve stejné | |||
pozici na I. lékařské klinice). 1903 byl jmenován mimořádným | |||
profesorem, 1913 řádným profesorem rhinologie a laryngologie. | |||
Od 1905 byl přednostou rhinolaryngologického oddělení | |||
České dětské nemocnice, od 1906 přednostou nově založeného | |||
Ústavu pro choroby nosní a hrtanové české lékařské fakulty. | |||
Byl zakladatelem české rhinolaryngologie (nosního a krčního | |||
lékařství) jako samostatného klinického oboru, který se | |||
vydělil z interní medicíny. Jako první se v oboru habilitoval, | |||
prosadil jej jako povinný učební předmět (1903), založil a vedl | |||
samostatný ústav (1906), jeho proměny v kliniku se ale nedožil. | |||
Publikované práce (převážně časopisecky) vycházely | |||
z F. všestranné erudice patologickoanatomické, histologické, | |||
bakteriologické i klinické (interní i chirurgické). Zabýval se | |||
mj. diagnostikou a terapií hrtanové tuberkulózy, imunologickou | |||
léčbou ozaeny (forma chronické rýmy), rentgenoterapií | |||
nádorů horních cest dýchacích, byl vynikajícím operatérem. | |||
Významné jsou jeho sociálně-lékařské aktivity, mj. statistika | |||
úmrtí horníků na Kladensku, sledování výskytu skleromu, | |||
péče o dětské pacienty nebo odborná lékařská i pedagogická | |||
péče o hluchoněmé. 1906 inicioval též založení odborné | |||
otorhinolaryngologické společnosti; 1901–04 byl předsedou | |||
české sekce Lékařské komory pro Čechy. | |||
Jeho syn, rovněž Otakar (1884–1941), z manželství s Marií | |||
Danešovou, byl politikem a historikem, syn z druhého manželství | |||
s Barborou Danešovou (1867–1971, sestrou první ženy), | |||
Zdeněk (1892–1966), lékařem histologem. Dcera Marie (1888 | |||
až 1972) se provdala za lékaře Jiřího Brdlíka (1883–1965). | |||
F. byl pohřben v rodinné hrobce Danešů v Hostouni (u Kladna). | |||
'''D:''' Pachydermia laryngis, in: Thomayerova sbírka přednášek a rozprav | |||
z oboru lékařského, serie V, č. 46, 1895, s. 113–139; O významu laryngologie | |||
a poměru jejím k povšechné medicíně, in: ČLČ 45, 1906, s. 547–551. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 446; OSND 2, s. 729; BSPLF 1, s. 196–197; AČL, | |||
s. 66–67 (s bibliografií); Zpráva o studijním roku 1914–15, 1915, s. 28–31 (bibliografie); ČLČ 54, 1915, s. 481, 518–520 (bibliografie); tamtéž 79, 1940, | |||
s. 522–527 (bibliografie); tamtéž 91, 1952, s. 344; Rozhledy v tuberkulose 2, | |||
1940, s. 44–46. | |||
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie); | |||
Archiv hl. m. Prahy, matrika nar. řkt. f. ú. Prosek, N 15 (1847–55), pag. 142. | |||
Petr Svobodný | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1852]] | [[Kategorie:1852]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1915]] | [[Kategorie:1915]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 16. 11. 2017, 07:55
Otakar FRANKENBERGER | |
![]() | |
Narození | 19.2.1852 |
---|---|
Místo narození | Vysočany (dnes Praha) |
Úmrtí | 16.4.1915 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55634 |
FRANKENBERGER, Otakar, * 19. 2. 1852 Vysočany (dnes Praha), † 16. 4. 1915 Praha, lékař rhinolaryngolog, pedagog
Byl synem lékaře Jana F. a jeho ženy Albiny. Po promoci na ještě nerozdělené pražské lékařské fakultě (1876) F. pracoval jako asistent Patologicko-anatomického ústavu prof. E. Klebse. 1878–79 byl během okupace Bosny vojenským lékařem, 1880–86 hutním lékařem v Kladně a 1886–91 panským lékařem v Měšicích (u Prahy). 1891 se vrátil do Prahy k odbornému studiu ve Všeobecné nemocnici a k vlastní odborné praxi, 1891 a 1893 studoval též ve Vídni a v Berlíně. 1895 se habilitoval z laryngo-faryngo-rhinologie na české lékařské fakultě a stal se vedoucím rhinolaryngologického ambulatoria na II. lékařské klinice u prof. E. Maixnera (od 1902 ve stejné pozici na I. lékařské klinice). 1903 byl jmenován mimořádným profesorem, 1913 řádným profesorem rhinologie a laryngologie. Od 1905 byl přednostou rhinolaryngologického oddělení České dětské nemocnice, od 1906 přednostou nově založeného Ústavu pro choroby nosní a hrtanové české lékařské fakulty. Byl zakladatelem české rhinolaryngologie (nosního a krčního lékařství) jako samostatného klinického oboru, který se vydělil z interní medicíny. Jako první se v oboru habilitoval, prosadil jej jako povinný učební předmět (1903), založil a vedl samostatný ústav (1906), jeho proměny v kliniku se ale nedožil. Publikované práce (převážně časopisecky) vycházely z F. všestranné erudice patologickoanatomické, histologické, bakteriologické i klinické (interní i chirurgické). Zabýval se mj. diagnostikou a terapií hrtanové tuberkulózy, imunologickou léčbou ozaeny (forma chronické rýmy), rentgenoterapií nádorů horních cest dýchacích, byl vynikajícím operatérem. Významné jsou jeho sociálně-lékařské aktivity, mj. statistika úmrtí horníků na Kladensku, sledování výskytu skleromu, péče o dětské pacienty nebo odborná lékařská i pedagogická péče o hluchoněmé. 1906 inicioval též založení odborné otorhinolaryngologické společnosti; 1901–04 byl předsedou české sekce Lékařské komory pro Čechy.
Jeho syn, rovněž Otakar (1884–1941), z manželství s Marií Danešovou, byl politikem a historikem, syn z druhého manželství s Barborou Danešovou (1867–1971, sestrou první ženy), Zdeněk (1892–1966), lékařem histologem. Dcera Marie (1888 až 1972) se provdala za lékaře Jiřího Brdlíka (1883–1965). F. byl pohřben v rodinné hrobce Danešů v Hostouni (u Kladna).
D: Pachydermia laryngis, in: Thomayerova sbírka přednášek a rozprav z oboru lékařského, serie V, č. 46, 1895, s. 113–139; O významu laryngologie a poměru jejím k povšechné medicíně, in: ČLČ 45, 1906, s. 547–551.
L: OSN 28, s. 446; OSND 2, s. 729; BSPLF 1, s. 196–197; AČL, s. 66–67 (s bibliografií); Zpráva o studijním roku 1914–15, 1915, s. 28–31 (bibliografie); ČLČ 54, 1915, s. 481, 518–520 (bibliografie); tamtéž 79, 1940, s. 522–527 (bibliografie); tamtéž 91, 1952, s. 344; Rozhledy v tuberkulose 2, 1940, s. 44–46.
P: Archiv UK, Praha, fond LF UK 1883–1953, osobní spis (bibliografie); Archiv hl. m. Prahy, matrika nar. řkt. f. ú. Prosek, N 15 (1847–55), pag. 142.
Petr Svobodný