FUCHS Rudolf 5.3.1890-17.2.1942

Rudolf FUCHS
Narození	5.3.1890
Místo narození	Poděbrady
Úmrtí	17.2.1942
Místo úmrtí	Londýn (Velká Británie)
Povolání	63- Spisovatel 64- Překladatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56075

FUCHS, Rudolf, * 5. 3. 1890 Poděbrady, † 17. 2. 1942 Londýn (Velká Británie), básník překladatel, redaktor

Pocházel z asimilované židovské rodiny Davida F. a Reginy, roz. Katzové. Němčinu se začal učit až v deseti letech. Otec záhy zemřel a rodinu zanechal ve finančních potížích, F. si na studiích musel přivydělávat kondicemi. Absolvoval pražské německé reálné gymnázium a 1908 kurs na obchodní akademii. Jako obchodník nastoupil v exportní firmě v Berlíně, poté se stal v Praze komerčním úředníkem Škodových závodů. Narukoval na vojnu během první světové války (1916–17), dočasně byl zproštěn služby; 1917–20 působil opět jako úředník Škodových závodů ve Vídni, poté se vrátil do Prahy. 1923–39 pracoval jako překladatel pro pražskou Ústřednu obchodních komor. Byl levicově zaměřený, vystupoval proti sociální nespravedlivosti i nacionálnímu fanatismu, 1921 vstoupil do právě založené KSČ. Ač se sňatkem s Loni Lapper-Strichovou (1923) zřekl vyznání, byl po celý život s židovstvím i nadále pevně svázán.

Od mládí ho zajímala literatura, po první světové válce spolupracoval s pražským německým tiskem Prager Presse, Prager Tagblatt (redaktor) a Prager Abendblatt, do něhož přispíval kulturními recenzemi. Od třicátých let se aktivně angažoval v antifašistickém hnutí odporu. Po německé okupaci ČSR 1939 odešel přes Polsko do emigrace a usadil se s rodinou v Londýně, kde se zapojil do odboje v rámci organizací Freier Deutscher Kulturbund nebo Mladé Československo. Až do konce života zůstal zastáncem myšlenky klidného soužití Čechů a Němců a nevzdával se naděje na smírné řešení vzájemných problémů. 1942 utrpěl během bombardování města vážnou dopravní nehodu, poraněním podlehl. 1956 byly jeho ostatky přeneseny na pražský židovský hřbitov Malvazinky.

F. byl členem kruhu pražských německých spisovatelů, k němuž patřili také např. J. Urzidil, F. Werfel, M. Brod, F. Weltsch a F. Kafka. Mezi jeho přátele se řadili i čeští spisovatelé J. a K. Čapkové nebo O. Březina. Svoji lyrickou prvotinu ovlivněnou expresionismem Meteor vydal F. 1913 v Heidelbergu (v jedné z jejích básní Juden rezonovaly ozvuky existenciální krize současných židů i osobní deziluze); 1919 další sbírku Karawane, která už v titulu asociovala obraz ze života nomádů (na biblickém pozadí v ní autor promítl konflikty identity moderního židovstva). V Londýně uveřejnil svou třetí sbírku Gedichte aus Reigate (1941), posmrtně vyšla kniha Ein wissender Soldat (Vědoucí voják, 1943). S menším úspěchem se pokusil také o dramatickou tvorbu. Podílel se na libretu opery H. Krásy Verlobung im Traum, pro E. Schulhoffa zpracoval 1932 některé pasáže z textu Das kommunistische Manifest do podoby kantátového libreta pro sóla, sbor a dechový orchestr.

Největší umělecký přínos však spočívá ve F. překladech, kterými se zasloužil o zprostředkování české kultury německému publiku. Obdivoval P. Bezruče, jehož básnické dílo přetlumočil do němčiny. Sbírku Slezské písně pod titulem Schlesische Lieder vydalo 1917 nakladatelství Kurt Wolff v Mnichově, později vycházela opakovaně (1937, 1963). Tamtéž 1926 následovala další F. sbírka Lieder eines schlesischen Bergmannes. F. se věnoval i dalším převodům moderní české poezie. Výbor Die jüngste tschechische Lyrik, eine Antologie publikoval 1916 v Berlíně časopis Die Aktion. 1926 vyšly F. překlady v obšírné německé antologii moderní české poezie Ein Erntekranz. Aus hundert Jahren tschechischer Dichtung (Dožínkový věnec ze sta let české poezie). F. byl členem PEN klubu, Schutzverband deutscher Schriftsteller, Reichsgewerkschaft der deutschen Presse a 1937 ho československá vláda vyznamenala Herderovou cenou.

D: překlady: P. Bezruč, Gedichte, 1912; České a německé básnictví v Československu, 1937; drama: Aufruhr im Mansfelder Land (Vzpoura v Mansfeldsku /inspirováno stávkou v Leuna Werke 1921/), Berlin 1928; Kannitverstan, 1929; Vzkaz. Výbor z díla, 1950; Die Prager Aposteluhr. Gedichte, Prosa, Briefe, Halle 1985.

L: OSND 2, s. 761; MSN 2, s. 895; ČsB 1, nestr.; BL 1, s. 400; Lexikon sozialistischer deutscher Literatur, Leipzig 1964, s. 182–184; O. F. Babler, R. F. als Bezruc-Übersetzer, in: Weltfreunde. Konferenz über die Prager deutsche Literatur, E. Goldstücker (ed.), 1967, s. 319–329; V. Hellmuth-Brauner, R. F., 1972; P. Kneidl, Pražská léta německých a rakouských spisovatelů, 1997, s. 180–183; BHDE 2, s. 348; ČBS 1, s. 158; Tomeš 1, s. 351; J. A. Taylor, Stimmen aus Böhmen. Die deutschsprachige literarische Emigration aus der Tschechoslowakei in Grossbritannien nach 1938. R. F., Ernst Sommer und Ludwig Winder, in: Drehscheibe Prag…, P. Becher – P. Heumos (eds.), München 1992, s. 165–180; J. Bek, Erwin Schulhoff, Hamburg 1994, rejstřík; Deutschsprachige Literatur aus Prag und den böhmischen Ländern 1900–1939, J. Born – D. Krywalski (eds.), München 2000, rejstřík; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren 8, München 2000, s. 228–239; J. Serke, Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou, 2001, s. 251–261; https://de.wikipedia.org (stav k 4. 7. 2015).

P: NA, Praha, osobní fond (4 kartony), inventář V. Helmuth-Brauner, 1972.

Marie Makariusová