ČERNÍN z Chudenic Jan Rudolf 9.6.1757-23.4.1845: Porovnání verzí
(ČERNÍN_Jan_Rudolf_9.6.1757-23.4.1845) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Jan Rudolf ČERNÍN | + | | jméno = Jan Rudolf ČERNÍN z Chudenic |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.6.1757 | | datum narození = 9.6.1757 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 23.4.1845 | | datum úmrtí = 23.4.1845 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
84- Mecenáš div. umění | 84- Mecenáš div. umění | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČERNÍN z Chudenic, Jan Rudolf''', ''* 9. 6. 1757 Vídeň (Rakousko), † 23. 4. 1845 Vídeň (Rakousko), zemský a dvorský úředník, mecenáš'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z nedrahovické linie rodu Č. z Chudenic, založil její | ||
+ | jindřichohradeckou větev. Byl synem hraběte Prokopa Vojtěcha | ||
+ | Č. (1726/29–1777), zemského patriota, mecenáše a patrona | ||
+ | pražského divadla v Kotcích, a Gundakary Antonie Colloredové | ||
+ | (1728–1757). Studoval práva v Salcburku (pod dohledem | ||
+ | knížete-arcibiskupa Hieronyma Colloreda), současně se věnoval | ||
+ | dějinám umění. Procestoval Itálii, Švýcarsko, Francii, | ||
+ | Severní i Rakouské Nizozemí, Velkou Británii a Německo. | ||
+ | 1781 se oženil s hraběnkou Marií Terezií Josefou Schönborn- | ||
+ | Heussenstammovou (1758–1838), s níž měl pět dětí. | ||
+ | |||
+ | Po smrti otce se Č. ujal správy rodových statků. Dal přestavět | ||
+ | zámky Jemčina u Třeboně (založil tradici tamních honů) | ||
+ | a Krásný Dvůr na Žatecku, u nějž zbudoval rozsáhlý anglický | ||
+ | park. Ekonomická prosperita dominia mu umožnila velkorysé | ||
+ | nákupy vynikajících uměleckých děl a během dvou desetiletí | ||
+ | se jeho sbírka zařadila mezi nejrozsáhlejší a nejhodnotnější | ||
+ | v celé habsbursko-lotrinské monarchii. Nechal provést | ||
+ | novou vnitřní výzdobu Černínského paláce na Hradčanech | ||
+ | (I. F. Platzer, A. Schmidt ad.). Stal se zakladatelem, spoluzakladatelem, | ||
+ | členem a štědrým donátorem řady vlasteneckých | ||
+ | vzdělávacích, vědeckých a dobročinných zemských institucí | ||
+ | v Království českém. Podporoval stavovskou malířskou školu, | ||
+ | polytechniku, společnost přátel hudby aj. Jako zemský patriot | ||
+ | a mecenáš se podílel na organizaci českých královských korunovací | ||
+ | Leopolda II. (1791) a Františka II. (1792). Za napoleonských | ||
+ | válek poskytl třikrát svůj pražský palác jako lazaret. | ||
+ | 1818 patřil mezi spoluzakladatele Vlasteneckého (Národního) | ||
+ | muzea. Nedaleko chudenického zámku dal vystavět jednopatrovou | ||
+ | lázeňskou budovu. V ní on a jeho nástupci hostili | ||
+ | významné osobnosti vědy a kultury (J. Dobrovský aj.). | ||
+ | 1823–27 byl prezidentem vídeňské akademie výtvarných | ||
+ | umění. 1823 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, 1824 dosáhl | ||
+ | hodnosti tajného rady, od téhož roku byl nejvyšším komořím | ||
+ | a 1828–34 vykonával úřad nejvyššího hofmistra. Jako komoří | ||
+ | pečoval o císařský kabinet přírodnin, sbírku umění a galerii | ||
+ | obrazů a držel patronát nad vídeňským dvorským divadlem, | ||
+ | které se pod vedením dramatika Josefa Schreyvogela povzneslo | ||
+ | na světovou úroveň. Panství a statky zdědil jeho jediný syn | ||
+ | Evžen Karel Č. (1796–1868). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ÖBL 1, s. 161; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 53; Wurzbach 3, s. 101; | ||
+ | OSN 4, s. 696; MSN 1, s. 999; Gothaisches Genealogisches Taschenbuch | ||
+ | der Gräflichen Häuser, Gotha 1913, s. 218; J. Kuthan, Aristokratická sídla | ||
+ | období klasicismu, 2003, s. 24, 123; P. Koblasa, Czerninové z Chudenic. | ||
+ | Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství, 2000, s. 6, 8; J. Wenig, | ||
+ | Prahou za hudbou, 2. vyd., 1974, s. 38; J. Halada, Lexikon české šlechty, | ||
+ | 1999, s. 117; http://genealogy.euweb.cz/bohemia/czernin1.html. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, fond Rodinný archiv Černínové; | ||
+ | fond Velkostatek Jindřichův Hradec. | ||
+ | |||
+ | Roman Vondra | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
Řádka 16: | Řádka 72: | ||
[[Kategorie:1757]] | [[Kategorie:1757]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1845]] | [[Kategorie:1845]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] |
Verze z 2. 12. 2016, 17:44
Jan Rudolf ČERNÍN z Chudenic | |
Narození | 9.6.1757 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 23.4.1845 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání |
41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu 84- Mecenáš div. umění |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58086 |
ČERNÍN z Chudenic, Jan Rudolf, * 9. 6. 1757 Vídeň (Rakousko), † 23. 4. 1845 Vídeň (Rakousko), zemský a dvorský úředník, mecenáš
Pocházel z nedrahovické linie rodu Č. z Chudenic, založil její jindřichohradeckou větev. Byl synem hraběte Prokopa Vojtěcha Č. (1726/29–1777), zemského patriota, mecenáše a patrona pražského divadla v Kotcích, a Gundakary Antonie Colloredové (1728–1757). Studoval práva v Salcburku (pod dohledem knížete-arcibiskupa Hieronyma Colloreda), současně se věnoval dějinám umění. Procestoval Itálii, Švýcarsko, Francii, Severní i Rakouské Nizozemí, Velkou Británii a Německo. 1781 se oženil s hraběnkou Marií Terezií Josefou Schönborn- Heussenstammovou (1758–1838), s níž měl pět dětí.
Po smrti otce se Č. ujal správy rodových statků. Dal přestavět zámky Jemčina u Třeboně (založil tradici tamních honů) a Krásný Dvůr na Žatecku, u nějž zbudoval rozsáhlý anglický park. Ekonomická prosperita dominia mu umožnila velkorysé nákupy vynikajících uměleckých děl a během dvou desetiletí se jeho sbírka zařadila mezi nejrozsáhlejší a nejhodnotnější v celé habsbursko-lotrinské monarchii. Nechal provést novou vnitřní výzdobu Černínského paláce na Hradčanech (I. F. Platzer, A. Schmidt ad.). Stal se zakladatelem, spoluzakladatelem, členem a štědrým donátorem řady vlasteneckých vzdělávacích, vědeckých a dobročinných zemských institucí v Království českém. Podporoval stavovskou malířskou školu, polytechniku, společnost přátel hudby aj. Jako zemský patriot a mecenáš se podílel na organizaci českých královských korunovací Leopolda II. (1791) a Františka II. (1792). Za napoleonských válek poskytl třikrát svůj pražský palác jako lazaret. 1818 patřil mezi spoluzakladatele Vlasteneckého (Národního) muzea. Nedaleko chudenického zámku dal vystavět jednopatrovou lázeňskou budovu. V ní on a jeho nástupci hostili významné osobnosti vědy a kultury (J. Dobrovský aj.). 1823–27 byl prezidentem vídeňské akademie výtvarných umění. 1823 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, 1824 dosáhl hodnosti tajného rady, od téhož roku byl nejvyšším komořím a 1828–34 vykonával úřad nejvyššího hofmistra. Jako komoří pečoval o císařský kabinet přírodnin, sbírku umění a galerii obrazů a držel patronát nad vídeňským dvorským divadlem, které se pod vedením dramatika Josefa Schreyvogela povzneslo na světovou úroveň. Panství a statky zdědil jeho jediný syn Evžen Karel Č. (1796–1868).
L: ÖBL 1, s. 161; P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 53; Wurzbach 3, s. 101; OSN 4, s. 696; MSN 1, s. 999; Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser, Gotha 1913, s. 218; J. Kuthan, Aristokratická sídla období klasicismu, 2003, s. 24, 123; P. Koblasa, Czerninové z Chudenic. Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství, 2000, s. 6, 8; J. Wenig, Prahou za hudbou, 2. vyd., 1974, s. 38; J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 117; http://genealogy.euweb.cz/bohemia/czernin1.html.
P: SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, fond Rodinný archiv Černínové; fond Velkostatek Jindřichův Hradec.
Roman Vondra