ELBOGEN Richard 13.3.1860-29.1.1933: Porovnání verzí
(ELBOGEN_Richard_13.3.1860-29.1.1933) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.3.1860 | | datum narození = 13.3.1860 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 29.1.1933 | | datum úmrtí = 29.1.1933 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ELBOGEN, Richard,''' ''* 13. 3. 1860 Praha, † 29. 1. 1933 Praha, cukrovarnický odborník, komerční rada, podnikatel'' | |||
Byl prvorozeným synem cukrovarníka Seligmana E. (1827 až | |||
1905) a Karoliny, roz. Matzkové, společníkem pražské firmy | |||
Seligman Elbogen a od 1891 jejím spolumajitelem. Po smrti | |||
otce převzal vedení správní rady rodinné akciové společnosti. | |||
Ke správě podniků založil novou akciovou společnost Pečecká | |||
rafinérie cukru se sídlem v Praze, která postupně získala cukrovary v Doudlebech nad Orlicí (1907), druhý cukrovar v Pečkách | |||
(1910), Českém Brodě (1910), Velimi (1910), Uhříněvsi | |||
(Praha; 1910), Úvalech (1916), Berouně (1925), Cerhenicích | |||
(1926), Českém Meziříčí (1937) a Zdicích (1937). V letech | |||
1914–29 byl zároveň prezidentem této akciové společnosti. | |||
1929 ji převzala Česká banka Union, přesto si rodina vliv ve | |||
společnosti udržela. Zasedal i ve správní radě Banque des Pays | |||
de l’Éurope Centrale Paris, od 1905 také v rakouské Länderbank | |||
i její nástupkyně v éře první republiky Banky pro obchod | |||
a průmysl v Praze. Významnou pozici zastával i v jejím průmyslovém | |||
koncernu, který 1912 vlastnil na 36 cukrovarů. E. | |||
patřil mezi nejvýznamnější představitele cukerního průmyslu | |||
v českých zemích. Stal se viceprezidentem správní rady akciové | |||
společnosti rakouských cukrovarů, kterou 1911 založila Länderbank | |||
a která sdružovala cukrovary Moravský Krumlov | |||
a Oslavany, členem správní rady rafinerie cukru v Krásném | |||
Březně (Aktiengesellschaft Schönpriesner Zuckerraffinerie in | |||
Prag), Čokoládoven Deli, Středomoravské akciové společnosti | |||
cukrovarské a zemědělské (Zentralmährische Zuckerfabriken | |||
und Oekonomie) ad. Po první světové válce organizoval vývozní | |||
styky a likvidoval vázané cukerní a melasové hospodářství. | |||
31 let byl členem pražské OŽK. Zařadil se i mezi významné | |||
představitele pražského kulturního a uměleckého života. | |||
Jako kurátor Uměleckoprůmyslového muzea se zasloužil o získání | |||
četných sbírkových předmětů. Oženil se s Lilli Rappaportovou, | |||
manželství zůstalo bezdětné. Poslední roky života | |||
strávil v ústraní na svém velkostatku a zámku v Suchomastech | |||
na Berounsku, který rodina vlastnila 1911–39. Cukrovarnickému | |||
podnikání se věnovali i bratři Bedřich (1875–1934) | |||
a Hugo (1863–1933). Byl pohřben do rodinné hrobky na Novém | |||
židovském hřbitově v Praze-Strašnicích. | |||
'''L:''' BL 1, s. 307; Bohemia 1. 2. 1933, s. 13–14; Neumannův cukrovarnický | |||
kalendář 1929, s. 7, 44, 49, 61, 76, 86; Listy cukrovarnické, příl. Zpravodaj | |||
14, 1932/33, č. 23, s. 249–250; F. Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, 1985, s. 126, 205, 209. | |||
'''P:''' Archiv NTM Praha. | |||
Miloš Hořejš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
[[Kategorie:1860]] | [[Kategorie:1860]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 4. 6. 2017, 17:13
| Richard ELBOGEN | |
 | |
| Narození | 13.3.1860 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 29.1.1933 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 31- Potravinář |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67037 |
ELBOGEN, Richard, * 13. 3. 1860 Praha, † 29. 1. 1933 Praha, cukrovarnický odborník, komerční rada, podnikatel
Byl prvorozeným synem cukrovarníka Seligmana E. (1827 až 1905) a Karoliny, roz. Matzkové, společníkem pražské firmy Seligman Elbogen a od 1891 jejím spolumajitelem. Po smrti otce převzal vedení správní rady rodinné akciové společnosti. Ke správě podniků založil novou akciovou společnost Pečecká rafinérie cukru se sídlem v Praze, která postupně získala cukrovary v Doudlebech nad Orlicí (1907), druhý cukrovar v Pečkách (1910), Českém Brodě (1910), Velimi (1910), Uhříněvsi (Praha; 1910), Úvalech (1916), Berouně (1925), Cerhenicích (1926), Českém Meziříčí (1937) a Zdicích (1937). V letech 1914–29 byl zároveň prezidentem této akciové společnosti. 1929 ji převzala Česká banka Union, přesto si rodina vliv ve společnosti udržela. Zasedal i ve správní radě Banque des Pays de l’Éurope Centrale Paris, od 1905 také v rakouské Länderbank i její nástupkyně v éře první republiky Banky pro obchod a průmysl v Praze. Významnou pozici zastával i v jejím průmyslovém koncernu, který 1912 vlastnil na 36 cukrovarů. E. patřil mezi nejvýznamnější představitele cukerního průmyslu v českých zemích. Stal se viceprezidentem správní rady akciové společnosti rakouských cukrovarů, kterou 1911 založila Länderbank a která sdružovala cukrovary Moravský Krumlov a Oslavany, členem správní rady rafinerie cukru v Krásném Březně (Aktiengesellschaft Schönpriesner Zuckerraffinerie in Prag), Čokoládoven Deli, Středomoravské akciové společnosti cukrovarské a zemědělské (Zentralmährische Zuckerfabriken und Oekonomie) ad. Po první světové válce organizoval vývozní styky a likvidoval vázané cukerní a melasové hospodářství. 31 let byl členem pražské OŽK. Zařadil se i mezi významné představitele pražského kulturního a uměleckého života. Jako kurátor Uměleckoprůmyslového muzea se zasloužil o získání četných sbírkových předmětů. Oženil se s Lilli Rappaportovou, manželství zůstalo bezdětné. Poslední roky života strávil v ústraní na svém velkostatku a zámku v Suchomastech na Berounsku, který rodina vlastnila 1911–39. Cukrovarnickému podnikání se věnovali i bratři Bedřich (1875–1934) a Hugo (1863–1933). Byl pohřben do rodinné hrobky na Novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.
L: BL 1, s. 307; Bohemia 1. 2. 1933, s. 13–14; Neumannův cukrovarnický kalendář 1929, s. 7, 44, 49, 61, 76, 86; Listy cukrovarnické, příl. Zpravodaj 14, 1932/33, č. 23, s. 249–250; F. Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, 1985, s. 126, 205, 209.
P: Archiv NTM Praha.
Miloš Hořejš