HENKE Philipp Jacob Wilhelm 19.6.1834-17.5.1896: Porovnání verzí
(HENKE_Philipp_Jacob_19.6.1834-17.5.1896) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Philipp Jacob HENKE | | jméno = Philipp Jacob Wilhelm HENKE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.6.1834 | | datum narození = 19.6.1834 | ||
| místo narození = | | místo narození = Jena (Německo) | ||
| datum úmrtí = 17.5.1896 | | datum úmrtí = 17.5.1896 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Tübingen (Německo) | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 480 | |||
}}<br/><br/>Philipp Jacob HENKE | }}<br/><br/>Philipp Jacob HENKE | ||
'''HENKE, Philipp Jacob Wilhelm''', ''* 19. 6. 1834 Jena (Německo), † 17. 5. 1896 Tübingen (Německo), lékař anatom, pedagog'' | |||
Po maturitě v Marburgu (1852) se začal zabývat studiem jazyků, | |||
matematikou a kreslením, nakonec se rozhodl pro medicínu, | |||
kterou 1852–57 studoval na univerzitě v Marburgu, s výjimkou | |||
roku 1855, který strávil v Göttingenu (MUDr. 1857). Nastoupil asistentské místo na lékařské fakultě v Utrechtu. Již 1858 se | |||
habilitoval z anatomie v Marburgu, kde pracoval jako prosektor v anatomickém ústavu. 1864 byl jmenován mimořádným | |||
profesorem. Řádnou profesuru spojenou s místem přednosty | |||
anatomického ústavu získal 1865 na lékařské fakultě v Rostocku. 1872 přijal místo profesora na lékařské fakultě v Praze, kde | |||
se mj. zasloužil o výstavbu moderního anatomického ústavu. | |||
1875 byl povolán do Tübingenu, kde následujících dvacet let | |||
stál v čele anatomického ústavu. 1893/94 zastával funkci rektora zdejší univerzity. 1895 odešel na odpočinek. | |||
V Praze vystupoval silně proněmecky, stavěl se proti myšlence | |||
rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část. Její převážně německý profesorský sbor kvůli tomu | |||
marně požadoval na ministerstvu školství, aby H. zůstal v Praze. H. bibliografie obsahuje na devadesát titulů (z toho přibližně jedna třetina je spojena s jeho trvalým zájmem o dějiny | |||
umění a literaturu). Jako lékař se věnoval především topografické anatomii, v podstatě však opomíjel trendy směřující ke | |||
sledování vývojového hlediska a srovnávací anatomii, mimo | |||
jeho odborný zájem zůstala také histologie. Za nejvýznamnější jsou považovány H. anatomické učebnice s atlasy a studie | |||
o pohybovém aparátu, zvláště o kloubech. | |||
'''D:''' výběr: Topographische Anatomie des Menschen in Abbildung und Beschreibung. Atlas, Berlin 1878–1879. | |||
'''L:''' ČLČ 14, 1875, s. 223; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 150; | |||
Die Deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung Seiner | |||
Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 174–176; Biographisches Lexikon | |||
hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin– | |||
Wien 1901, s. 715–716; OSN 11, s. 101; K. Weigner, Z osudů anatomie na | |||
Karlově učení, 1926, s. 13; W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. | |||
Die letzten hundert Jahre ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 98–99; | |||
F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum 1853–1880, Erlangen– | |||
Nürnberg 1972, s. 20–32; BL 1, s. 595; BSPLF 1, s. 109; J. Janko, Vědy | |||
o životě v českých zemích 1750–1950. Práce z dějin Akademie věd ČR, 1997, | |||
s. 562; Anatomie od Vesalia po současnost, 1514–2014. Publikace k 500. výročí narození Andrea Vesalia, M. Grim – O. Naňka – K. Černý (eds.), 2014, | |||
s. 81. | |||
Ludmila Hlaváčková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1834]] | [[Kategorie:1834]] | ||
[[Kategorie:Jena]] | |||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Tübingen]] | |||
Verze z 25. 2. 2023, 12:08
| Philipp Jacob Wilhelm HENKE | |
 | |
| Narození | 19.6.1834 |
|---|---|
| Místo narození | Jena (Německo) |
| Úmrtí | 17.5.1896 |
| Místo úmrtí | Tübingen (Německo) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 480 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68142 |
Philipp Jacob HENKE
HENKE, Philipp Jacob Wilhelm, * 19. 6. 1834 Jena (Německo), † 17. 5. 1896 Tübingen (Německo), lékař anatom, pedagog
Po maturitě v Marburgu (1852) se začal zabývat studiem jazyků, matematikou a kreslením, nakonec se rozhodl pro medicínu, kterou 1852–57 studoval na univerzitě v Marburgu, s výjimkou roku 1855, který strávil v Göttingenu (MUDr. 1857). Nastoupil asistentské místo na lékařské fakultě v Utrechtu. Již 1858 se habilitoval z anatomie v Marburgu, kde pracoval jako prosektor v anatomickém ústavu. 1864 byl jmenován mimořádným profesorem. Řádnou profesuru spojenou s místem přednosty anatomického ústavu získal 1865 na lékařské fakultě v Rostocku. 1872 přijal místo profesora na lékařské fakultě v Praze, kde se mj. zasloužil o výstavbu moderního anatomického ústavu. 1875 byl povolán do Tübingenu, kde následujících dvacet let stál v čele anatomického ústavu. 1893/94 zastával funkci rektora zdejší univerzity. 1895 odešel na odpočinek.
V Praze vystupoval silně proněmecky, stavěl se proti myšlence rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část. Její převážně německý profesorský sbor kvůli tomu marně požadoval na ministerstvu školství, aby H. zůstal v Praze. H. bibliografie obsahuje na devadesát titulů (z toho přibližně jedna třetina je spojena s jeho trvalým zájmem o dějiny umění a literaturu). Jako lékař se věnoval především topografické anatomii, v podstatě však opomíjel trendy směřující ke sledování vývojového hlediska a srovnávací anatomii, mimo jeho odborný zájem zůstala také histologie. Za nejvýznamnější jsou považovány H. anatomické učebnice s atlasy a studie o pohybovém aparátu, zvláště o kloubech.
D: výběr: Topographische Anatomie des Menschen in Abbildung und Beschreibung. Atlas, Berlin 1878–1879.
L: ČLČ 14, 1875, s. 223; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch (ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 150; Die Deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I., 1899, s. 174–176; Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des neunzehnten Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin– Wien 1901, s. 715–716; OSN 11, s. 101; K. Weigner, Z osudů anatomie na Karlově učení, 1926, s. 13; W. Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert Jahre ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 98–99; F. Werstler, Personalbibliographien von Professoren und Dozenten der Medizinischen Fakultät zu Prag im ungefähren Zeitraum 1853–1880, Erlangen– Nürnberg 1972, s. 20–32; BL 1, s. 595; BSPLF 1, s. 109; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950. Práce z dějin Akademie věd ČR, 1997, s. 562; Anatomie od Vesalia po současnost, 1514–2014. Publikace k 500. výročí narození Andrea Vesalia, M. Grim – O. Naňka – K. Černý (eds.), 2014, s. 81.
Ludmila Hlaváčková