DIETRICH Ludvík 8.3.1803-11.6.1858: Porovnání verzí
(DIETRICH_Ludvík_8.3.1803-11.6.1858) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DIETRICH, Ludvík''', ''* 8. 3. 1803 Brno, † 11. 6. 1858 Olomouc, hudební skladatel, citerista, kytarista'' | |||
Syn zemského advokáta, rytíře Františka D., který měl | |||
v Jesenci u Konice na Prostějovsku zámeckou kapelu, v níž | |||
získal syn základní hudební vzdělání. D. vyrostl pod vlivem | |||
učitele a osvícenského kněze J. N. Schöna. Studoval gymnázium | |||
(1818–20) a lyceum (1824) v Olomouci, v Brně absolvoval | |||
filozofii (1821–23) a patrně se současně učil hudbě | |||
v ústavu Gottfrieda Riegera. Od 1830 byl učitelem hudby | |||
v Olomouci, kde se po 1830 doškoloval ve skladbě u Antonína | |||
Emila Titla. Po 1841 patřil do okruhu spisovatele a národního | |||
buditele prof. Aloise Vojtěcha Šembery, který v Brně | |||
a Olomouci propagoval českou literaturu a divadlo. Mezi D. | |||
žáky patřil hudebník Arnošt Förchtgott-Tovačovský. První tiskový | |||
ohlas zanechala 1841 D. německá píseň ''Bergmannslied'' | |||
(Hornická) v časopise ''Moravia''. Zhudebnil verše českých básníků | |||
(K. J. Čelakovský, B. Jablonský, Jan z Hvězdy ad.) na | |||
různá témata (''Vojenská'', vlastenecká ''Píseň Moravanů'') a vydal | |||
je s doprovodem kytary nebo klavíru v pěkné grafické úpravě | |||
1843 v Olomouci jako ''Vlastenské písně''. Skladby získaly velkou | |||
oblibu a zpívaly se v domácnostech, příležitostně i v divadle | |||
v meziaktí nebo před českým představením (podle Ch. | |||
d’Elverta se D. oženil s herečkou). Z první sbírky zlidověla | |||
v mnoha variantách píseň ''Moravo, Moravo'' na text V. Hanky – ten ji vydával za starožitnou. Z další písňové tvorby vyšly již | |||
jen jednotlivosti, v rukopise zůstaly úpravy operních árií pro | |||
kytaru. D. byl na Moravě první, kdo zhudebňoval husitské | |||
látky (balada ''Návrat z Kostnice'' na text F. M. Klácela, nezachována). | |||
Mnoho drobnějších kompozic se ztratilo spolu s jeho | |||
pozůstalostí (mj. písně na slova ''Rukopisu Královédvorského'', asi | |||
1842). Psal i rozměrnější skladby (mše, oratorium ''Jan Hus'', | |||
''Ouvertura'', hraná v Olomouci 1842, ''Jagdsymphonie'' (Lovecká), | |||
z níž byla 1842 v Olomouci provedena v úpravě pro housle | |||
pomalá část ''Waldesstille'' [Ticho v lese] ad.). Některé kompozice | |||
jsou známy z tiskových ohlasů v ''Moravii'' a v pražském | |||
časopise ''Květy''. Ač neměl důkladnější hudební vzdělání, stal | |||
se díky svým písním inspirovaným raným romantismem významnou | |||
osobností moravského obrození. | |||
'''L:''' E. Meliš – J. Bergmann, Průvodce v oboru českých tištěných písní, 1863, | |||
Dodatky, s. 178 (písně č. 707–712), s. 210 (chybné biografické informace); | |||
Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren und Oester.-Schlesien…, | |||
1873, s. 85 (ohlasy v tisku za života v časopise Moravia); E. Axman, Morava | |||
v české hudbě 19. století, 1920, s. 16, 21–26, 50, 77 (ohlasy v tisku | |||
za života v časopise Květy); B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník, | |||
1940, rejstřík; V. Gregor, L. D., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 293 | |||
(s bibliografií); týž, in: Sborník Krajského vlastivědného musea v Olomouci | |||
IV/B (1956/59) (seznam skladeb); B. Václavek, O lidové písni a slovesnosti, | |||
in: Spisy Bedřicha Václavka 13, 1963, s. 215, 218, 221, 314; J. Sehnal – | |||
J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, in: Vlastivěda moravská, 2001, s. 138, | |||
141, 154, 155, 156, 158, 172; Pazdírek, s. 189; HS 1, s. 234 (bibliografie). | |||
Jitka Ludvová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
Verze z 2. 1. 2017, 18:41
| Ludvík DIETRICH | |
 | |
| Narození | 8.3.1803 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 11.6.1858 |
| Místo úmrtí | Olomouc |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74870 |
DIETRICH, Ludvík, * 8. 3. 1803 Brno, † 11. 6. 1858 Olomouc, hudební skladatel, citerista, kytarista
Syn zemského advokáta, rytíře Františka D., který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku zámeckou kapelu, v níž získal syn základní hudební vzdělání. D. vyrostl pod vlivem učitele a osvícenského kněze J. N. Schöna. Studoval gymnázium (1818–20) a lyceum (1824) v Olomouci, v Brně absolvoval filozofii (1821–23) a patrně se současně učil hudbě v ústavu Gottfrieda Riegera. Od 1830 byl učitelem hudby v Olomouci, kde se po 1830 doškoloval ve skladbě u Antonína Emila Titla. Po 1841 patřil do okruhu spisovatele a národního buditele prof. Aloise Vojtěcha Šembery, který v Brně a Olomouci propagoval českou literaturu a divadlo. Mezi D. žáky patřil hudebník Arnošt Förchtgott-Tovačovský. První tiskový ohlas zanechala 1841 D. německá píseň Bergmannslied (Hornická) v časopise Moravia. Zhudebnil verše českých básníků (K. J. Čelakovský, B. Jablonský, Jan z Hvězdy ad.) na různá témata (Vojenská, vlastenecká Píseň Moravanů) a vydal je s doprovodem kytary nebo klavíru v pěkné grafické úpravě 1843 v Olomouci jako Vlastenské písně. Skladby získaly velkou oblibu a zpívaly se v domácnostech, příležitostně i v divadle v meziaktí nebo před českým představením (podle Ch. d’Elverta se D. oženil s herečkou). Z první sbírky zlidověla v mnoha variantách píseň Moravo, Moravo na text V. Hanky – ten ji vydával za starožitnou. Z další písňové tvorby vyšly již jen jednotlivosti, v rukopise zůstaly úpravy operních árií pro kytaru. D. byl na Moravě první, kdo zhudebňoval husitské látky (balada Návrat z Kostnice na text F. M. Klácela, nezachována). Mnoho drobnějších kompozic se ztratilo spolu s jeho pozůstalostí (mj. písně na slova Rukopisu Královédvorského, asi 1842). Psal i rozměrnější skladby (mše, oratorium Jan Hus, Ouvertura, hraná v Olomouci 1842, Jagdsymphonie (Lovecká), z níž byla 1842 v Olomouci provedena v úpravě pro housle pomalá část Waldesstille [Ticho v lese] ad.). Některé kompozice jsou známy z tiskových ohlasů v Moravii a v pražském časopise Květy. Ač neměl důkladnější hudební vzdělání, stal se díky svým písním inspirovaným raným romantismem významnou osobností moravského obrození.
L: E. Meliš – J. Bergmann, Průvodce v oboru českých tištěných písní, 1863, Dodatky, s. 178 (písně č. 707–712), s. 210 (chybné biografické informace); Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren und Oester.-Schlesien…, 1873, s. 85 (ohlasy v tisku za života v časopise Moravia); E. Axman, Morava v české hudbě 19. století, 1920, s. 16, 21–26, 50, 77 (ohlasy v tisku za života v časopise Květy); B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník, 1940, rejstřík; V. Gregor, L. D., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 293 (s bibliografií); týž, in: Sborník Krajského vlastivědného musea v Olomouci IV/B (1956/59) (seznam skladeb); B. Václavek, O lidové písni a slovesnosti, in: Spisy Bedřicha Václavka 13, 1963, s. 215, 218, 221, 314; J. Sehnal – J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, in: Vlastivěda moravská, 2001, s. 138, 141, 154, 155, 156, 158, 172; Pazdírek, s. 189; HS 1, s. 234 (bibliografie).
Jitka Ludvová