EICHHOLZ Ludwig 16.2.1903-3.5.1964

Ludwig EICHHOLZ
Narození	16.2.1903
Místo narození	Česká Lípa
Úmrtí	3.5.1964
Místo úmrtí	Höxter (Německo)
Povolání	42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77663

EICHHOLZ, Ludwig, * 16. 2. 1903 Česká Lípa, † 3. 5. 1964 Höxter (Německo), pedagog, politik, úředník

Absolvoval gymnázium v Rumburku, od 1921 studoval na německé univerzitě v Praze slavistiku a germanistiku, 1925 obhájil disertační práci o I. S. Turgeněvovi. Již jako student se angažoval v Německé nacionálněsocialistické dělnické straně (Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei, DNSAP). Od 1925 vyučoval němčinu a češtinu na moravských a slovenských gymnáziích. Po vojenské službě (1927–29) působil do 1931 na školách v Lokti a poté v Duchcově, kde 1934 založil místní organizaci Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), 1935 zvolen poslancem Národního shromáždění za Sudetoněmeckou stranu (SdP), 1936 se stal tajemníkem jejího poslaneckého klubu. Od 1937 vedl školské oddělení SdP, na jaře 1938 založil Sudetendeutsche Erzieherschaft – ústřední svaz německých učitelských spolků v Československu. Koncem 1938 vstoupil v říšské župě Sudety do NSDAP a do jednotek SA a začal, díky vysokým funkcím ve vedení strany a na říšském místodržitelství v Liberci, řídit školství a osvětovou činnost v Sudetech. 1938–45 zasedal ve Velkoněmeckém říšském sněmu v Berlíně, 1942–45 byl prezidentem hlavního oddělení vědy a výzkumu ve vládě Generálního gouvernementu v Krakově a patřil k tamnímu štábu vedoucích SA. 1944 dosáhl hodnosti Standartenführera SA. Počátkem 1945 upadl do sovětského zajetí. Od 1948 vyučoval latinu na školách v Höxteru (Severní Porýní – Vestfálsko). Politicky se angažoval ve straně Gesamtdeutscher Block/Bund der Heimatvertriebenen und Entrechteten (GB/BHE), od 1955 byl členem Sudetoněmecké rady a předsedou landsmanšaftu v okresu Höxter. Po 1959 vedl městskou knihovnu a Volkshochschule v Höxteru.

D: Die Neugestaltung des sudetendeutschen Schulwesens, 1940; Was wir Sudetendeutsche mitbrachten, in: H. v. Koenigswald, Was wir mitbrachten. Eine Rückschau über Kräfte und Leistungen der Heimatvertriebenen und Flüchtlinge, 1955, s. 103–115; Das Sudetendeutschtum im Spiegel seiner Zeitschriften (1919–1938), in: Sudetenland 4, 1962, s. 51–62.

L: K. Höß, Die SdP im Parlament, 1937, s. 76; Die Zeit (Reichenberg) 17. 6. 1939, s. 13; Der Großdeutsche Reichstag, 4: 1938/47, Berlin 1943; César – Černý 2, s. 343; BL 1, s. 301; Balling 1, s. 332; W. Präg – W. Jacobmeyer, Das Diensttagebuch des deutschen Generalgouverneurs in Polen 1939–1945, Stuttgart 1975, s. 947; E. Stockhorst, 5000 Köpfe. Wer war was im Dritten Reich?, Kiel 1998 (3. vyd.), s. 119–120; J. Lilla, Die Vertretung des „Reichsgaus Sudetenland“ und des „Protektorats Böhmen und Mähren“ im Großdeutschen Reichstag, in: Bohemia 40, 1999, s. 436–471, zvl. s. 449 a 456–457; S. Biman, Portréty vedoucích funkcionářů v župě Sudety, in: Historie okupovaného pohraničí 1938–1945, 4 (1999), s. 169 až 194, zvl. s. 181–182; týž, Podíl sudetských Němců na správě říšské župy Sudety, in: Historie okupovaného pohraničí 1938–1945, 6, 2000, s. 97 až 156, zvl. s. 124–125; V. Zimmermann, Sudetští Němci v nacistickém státě. Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938–1945), 2001 (německy 1999), passim; E. Klee, Das Personenlexikon zum Dritten Reich, Frankfurt am Main 2003, s. 129; J. Lilla, Statisten in Uniform. Die Mitglieder des Reichstags 1933–1945, Düsseldorf 2004; T. Weger, „Volkstumskampf“ ohne Ende? Sudetendeutsche Organisationen 1945–1955, Frankfurt am Main 2008; Kdo byl kdo v Říšské župě Sudety. Biografická příručka A–Z, CD-ROM, 2008;M. Němec, Erziehung zum Staatsbürger? Deutsche Sekundarschulen in der Tschechoslowakei 1918–1938, Essen 2010.

Robert Luft