FORMIS Rolf 25.12.1894-23.1.1935: Porovnání verzí
(FORMIS_Rudolf_25.12.1894-23.1.1935) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Rolf FORMIS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.12.1894 | | datum narození = 25.12.1894 | ||
| místo narození = | | místo narození = Stuttgart (Německo) | ||
| datum úmrtí = 23.1.1935 | | datum úmrtí = 23.1.1935 | ||
| místo úmrtí = Přestavlky | | místo úmrtí = Přestavlky (z. l. u Slap) | ||
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
48- Politický publicista | 48- Politický publicista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FORMIS, Rolf''' ''(vl. jm. Karl Erich Rudolf F.), * 25. 12. 1894 Stuttgart (Německo), † 23. 1. 1935 Přestavlky (z. l. u Slap), radiotechnik, protinacistický aktivista'' | |||
Jako mladík strávil několik let v Thajsku. Po návratu do Evropy | |||
se zúčastnil první světové války jako příslušník německé a | |||
poté turecké armády. Následně vystudoval techniku (Ing.). | |||
Věnoval se rozvoji radiotechniky, nejprve jako radioamatér, | |||
později jako profesionál. Zasloužil se o vznik rozhlasové stanice | |||
Süddeutsche Rundfunk ve Stuttgartu (1924). Zprvu sympatizoval | |||
s nacionálním socialismem, byl i členem SA, ale na | |||
počátku 1934 opustil Německo a po delší anabázi (mj. s nepovedeným | |||
útěkem do Turecka) emigroval do ČSR, kde se | |||
stal členem protihitlerovské Černé fronty. Na popud jejího | |||
zakladatele Otty Strassera se usadil na sklonku 1934 v hotelu | |||
Záhoří (u Přestavlk) a vlastnoručně zhotoveným krátkovlnným | |||
vysílačem o výkonu cca 100 W vysílal do Německa pravidelné | |||
pořady zaměřené proti Hitlerovu režimu, přičemž se napojoval | |||
na frekvenci oficiálních německých stanic, a narušoval tak jejich | |||
vysílání. Po dvou bezvýsledných německých intervencích | |||
proti jeho činnosti u československé vlády se rozhodla německá | |||
SD pro jeho únos. Při akci v hotelu Záhoří byl však F. zastřelen | |||
a pokoj, kde k přestřelce došlo, úmyslně zapálen; tříčlennému | |||
komandu (dva muži a jedna žena) se podařilo ještě téže noci | |||
uprchnout do Německa. Místo, kde hotel stál, bylo v padesátých | |||
letech zatopeno vodní nádrží Slapy; používané rozhlasové | |||
zařízení, částečně poškozené požárem, je uloženo v NTM | |||
v Praze. F. hrob se nachází na hřbitově ve Slapech. | |||
'''L:''' P. Liška, Střelba v hotelu Záhoří, in: Střelecká revue 24, 1993, č. 5, | |||
s. 6–7; J. Kulík – J. Novák, Památce Ing. R. F., in: Dědictví Koruny české, | |||
1997, č. 1–2, příloha; M. John, Čechoslovakismus a ČSR 1914–1938, 1994, | |||
s. 184; R. Cílek, Výstřely v hotelu Záhoří, 1995, passim; B. Burkhardt, | |||
R. F., Rundfunktechniker aus Stuttgart, in: M. Bosch – W. Niess (eds.), Der | |||
Widerstand im deutschen Südwesten 1933–1945, Stuttgart 1984, s. 311 až | |||
317; A. Morgenstern, Rundfunksendungen widersprechen NS-Nachrichten, | |||
in: Anständig gehandelt. Widerstand und Volksgemeinschaft 1933–1945, | |||
Stuttgart 2012, s. 57–60. | |||
Ladislav Mergl | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 55: | ||
[[Kategorie:1894]] | [[Kategorie:1894]] | ||
[[Kategorie:Stuttgart]] | |||
[[Kategorie:1935]] | [[Kategorie:1935]] | ||
[[Kategorie:Přestavlky]] | [[Kategorie:Přestavlky]] | ||
Verze z 12. 11. 2017, 17:35
| Rolf FORMIS | |
 | |
| Narození | 25.12.1894 |
|---|---|
| Místo narození | Stuttgart (Německo) |
| Úmrtí | 23.1.1935 |
| Místo úmrtí | Přestavlky (z. l. u Slap) |
| Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 48- Politický publicista |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77745 |
FORMIS, Rolf (vl. jm. Karl Erich Rudolf F.), * 25. 12. 1894 Stuttgart (Německo), † 23. 1. 1935 Přestavlky (z. l. u Slap), radiotechnik, protinacistický aktivista
Jako mladík strávil několik let v Thajsku. Po návratu do Evropy se zúčastnil první světové války jako příslušník německé a poté turecké armády. Následně vystudoval techniku (Ing.). Věnoval se rozvoji radiotechniky, nejprve jako radioamatér, později jako profesionál. Zasloužil se o vznik rozhlasové stanice Süddeutsche Rundfunk ve Stuttgartu (1924). Zprvu sympatizoval s nacionálním socialismem, byl i členem SA, ale na počátku 1934 opustil Německo a po delší anabázi (mj. s nepovedeným útěkem do Turecka) emigroval do ČSR, kde se stal členem protihitlerovské Černé fronty. Na popud jejího zakladatele Otty Strassera se usadil na sklonku 1934 v hotelu Záhoří (u Přestavlk) a vlastnoručně zhotoveným krátkovlnným vysílačem o výkonu cca 100 W vysílal do Německa pravidelné pořady zaměřené proti Hitlerovu režimu, přičemž se napojoval na frekvenci oficiálních německých stanic, a narušoval tak jejich vysílání. Po dvou bezvýsledných německých intervencích proti jeho činnosti u československé vlády se rozhodla německá SD pro jeho únos. Při akci v hotelu Záhoří byl však F. zastřelen a pokoj, kde k přestřelce došlo, úmyslně zapálen; tříčlennému komandu (dva muži a jedna žena) se podařilo ještě téže noci uprchnout do Německa. Místo, kde hotel stál, bylo v padesátých letech zatopeno vodní nádrží Slapy; používané rozhlasové zařízení, částečně poškozené požárem, je uloženo v NTM v Praze. F. hrob se nachází na hřbitově ve Slapech.
L: P. Liška, Střelba v hotelu Záhoří, in: Střelecká revue 24, 1993, č. 5, s. 6–7; J. Kulík – J. Novák, Památce Ing. R. F., in: Dědictví Koruny české, 1997, č. 1–2, příloha; M. John, Čechoslovakismus a ČSR 1914–1938, 1994, s. 184; R. Cílek, Výstřely v hotelu Záhoří, 1995, passim; B. Burkhardt, R. F., Rundfunktechniker aus Stuttgart, in: M. Bosch – W. Niess (eds.), Der Widerstand im deutschen Südwesten 1933–1945, Stuttgart 1984, s. 311 až 317; A. Morgenstern, Rundfunksendungen widersprechen NS-Nachrichten, in: Anständig gehandelt. Widerstand und Volksgemeinschaft 1933–1945, Stuttgart 2012, s. 57–60.
Ladislav Mergl