DORMITZER Maxmilián ?-23.8.1853: Porovnání verzí
(DORMITZER_Max_1780-23.8.1853) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Maxmilián DORMITZER | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 23.8.1853 | | datum úmrtí = 23.8.1853 | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''DORMITZER, Maxmilián''' ''(též Max), * ?, † 23. 8. 1853 Praha, zoolog, botanik, paleontolog'' | |||
Datum a místo narození, původ ani místo a doba jeho studií | |||
nejsou známy. Od poloviny 40. let spolupracoval v přírodovědecké | |||
skupině B. Berchtolda nejen jako zručný kreslíř | |||
přírodních objektů, znalec běžné české flory, ale i jako dobrý | |||
entomolog a sběratel zkamenělin. Muzejní kustod A. J. Corda | |||
již dříve D. znal a spolupracoval s ním na popisech několika | |||
fosilních rostlin, proto před roční zahraniční cestou (1848) | |||
Corda uvítal D. nabídku na zástup v péči o botanické i zoologické | |||
sbírky muzea. 1848 byl D. ustanoven jako volontér | |||
a 1849 mu byla muzejním výborem přiznána placená pracovní | |||
funkce inspicienta v botanickém oddělení, nejnižší místo | |||
vysokoškolských zaměstnanců muzea s roční odměnou 240 zl. | |||
1849 byl pověřen i převzetím zoologického oddělení, jehož | |||
asistentem byl následujícího roku jmenován (při té příležitosti | |||
daroval muzeu svoji sbírku brouků o rozsahu 2 600 druhů). | |||
D. se aktivně účastnil práce ve spolku Lotos, se kterým 1850 | |||
sjednal výměnu přírodnin, při níž získal druhy potřebné pro | |||
doplnění muzejních entomologických a malakologických sbírek. 1853 převzal po F. Nickerlovi redakci stejnojmenného | |||
spolkového časopisu. Uveřejnil v něm práci o novém rodu | |||
a druhu slepých ráčků z Postojenské jeskyně, které popsal | |||
a pojmenoval jako Troglocaris schmidti. Dále v něm publikoval | |||
své entomologické práce. D. byl společensky aktivní, znal | |||
několik jazyků. V zoologickém oddělení prosazoval další zlepšení, | |||
koncem 1850 povýšil do funkce kustoda s ročním platem | |||
300 zl. Jeho prioritou se stalo cílevědomé budování sbírky | |||
české zvířeny, podnikal četné domácí sběratelské exkurze | |||
do pražského okolí a 1851 delší zoologickou cestu po berounské | |||
oblasti. 1852 pro muzeum koupil část ornitologické sbírky | |||
barona Kristiana Feldegga. D. pomocníkem v doplňování | |||
muzejních sbírek se jako student stal A. Frič (pozdější D. nástupce | |||
v péči o zoologické oddělení). D. postupně zpracovával | |||
hmyz z Helferovy indické a tenaserimské sbírky (asi 80 000 | |||
kusů po sběrateli tragicky zemřelém 1840 v jižní Asii). Kreslil | |||
výstižné obrázky milimetrových brouků z čeledí Pselaphidae | |||
a Scydmaenidae a připravoval první sešit katalogu (k vydání | |||
nedošlo). 1852 uskutečnil několikatýdenní cestu do Kraňska | |||
a Dalmácie, kde nasbíral cca 400 druhů mořských alitorálních | |||
živočichů a některé druhy jeskynní fauny. Svou cestu | |||
a práci popsal v referátu ''Eindrücke einer Reise nach Dalmatien'' | |||
''im April 1852''. Současně začal psát soupis přírůstků zoologického | |||
oddělení (''Accessions catalog'' s 1 411 kusy o 691 druzích, | |||
z nichž bylo ve sbírkách 448 druhů nových). V českých přírodovědeckých | |||
kruzích byl kustod D. vážen jako odborník, který | |||
ač původem Němec, našel si dobrý vztah k české vlastenecké | |||
veřejnosti. In memoriam byl po něm pojmenován brazilský | |||
krasec ''Hylaeogena dormitzeri Obenb''. (1925) a z Helferových | |||
sběrů hmatavec ''Pselaphus dormitzeri Blattný'' (1925). | |||
'''D:''' Die Halipliden. Ein Beitrag zur vergleichenden Anatomie der Coleopteren, | |||
in: Lotos 1, 1851, s. 33–41, 52–55; Ueber der Dronte, tamtéž, s. 127; | |||
Troglocaris Schmidtii, in: tamtéž 3, 1853, s. 85–88. | |||
'''L:''' nekrolog in: Pražské noviny 26. 8. 1853; Bohemia 25. 8. 1853; I. Klášterský | |||
– A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na české a moravskoslezském | |||
území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny | |||
věd a techniky 14–15, 1970, s. 74; O. Štěpánek, Zapomenutý kustod zoologie | |||
Národního muzea v Praze, in: ČNM 140, č. 1–2, 1971, s. 1–10; Koleška, | |||
2, s. 35n. | |||
'''P:''' ANM Praha. Zdeněk Koleška | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:7- Zoolog]] | [[Kategorie:7- Zoolog]] | ||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 29. 1. 2017, 17:56
Maxmilián DORMITZER | |
Úmrtí | 23.8.1853 |
---|---|
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 7- Zoolog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78845 |
DORMITZER, Maxmilián (též Max), * ?, † 23. 8. 1853 Praha, zoolog, botanik, paleontolog
Datum a místo narození, původ ani místo a doba jeho studií nejsou známy. Od poloviny 40. let spolupracoval v přírodovědecké skupině B. Berchtolda nejen jako zručný kreslíř přírodních objektů, znalec běžné české flory, ale i jako dobrý entomolog a sběratel zkamenělin. Muzejní kustod A. J. Corda již dříve D. znal a spolupracoval s ním na popisech několika fosilních rostlin, proto před roční zahraniční cestou (1848) Corda uvítal D. nabídku na zástup v péči o botanické i zoologické sbírky muzea. 1848 byl D. ustanoven jako volontér a 1849 mu byla muzejním výborem přiznána placená pracovní funkce inspicienta v botanickém oddělení, nejnižší místo vysokoškolských zaměstnanců muzea s roční odměnou 240 zl. 1849 byl pověřen i převzetím zoologického oddělení, jehož asistentem byl následujícího roku jmenován (při té příležitosti daroval muzeu svoji sbírku brouků o rozsahu 2 600 druhů). D. se aktivně účastnil práce ve spolku Lotos, se kterým 1850 sjednal výměnu přírodnin, při níž získal druhy potřebné pro doplnění muzejních entomologických a malakologických sbírek. 1853 převzal po F. Nickerlovi redakci stejnojmenného spolkového časopisu. Uveřejnil v něm práci o novém rodu a druhu slepých ráčků z Postojenské jeskyně, které popsal a pojmenoval jako Troglocaris schmidti. Dále v něm publikoval své entomologické práce. D. byl společensky aktivní, znal několik jazyků. V zoologickém oddělení prosazoval další zlepšení, koncem 1850 povýšil do funkce kustoda s ročním platem 300 zl. Jeho prioritou se stalo cílevědomé budování sbírky české zvířeny, podnikal četné domácí sběratelské exkurze do pražského okolí a 1851 delší zoologickou cestu po berounské oblasti. 1852 pro muzeum koupil část ornitologické sbírky barona Kristiana Feldegga. D. pomocníkem v doplňování muzejních sbírek se jako student stal A. Frič (pozdější D. nástupce v péči o zoologické oddělení). D. postupně zpracovával hmyz z Helferovy indické a tenaserimské sbírky (asi 80 000 kusů po sběrateli tragicky zemřelém 1840 v jižní Asii). Kreslil výstižné obrázky milimetrových brouků z čeledí Pselaphidae a Scydmaenidae a připravoval první sešit katalogu (k vydání nedošlo). 1852 uskutečnil několikatýdenní cestu do Kraňska a Dalmácie, kde nasbíral cca 400 druhů mořských alitorálních živočichů a některé druhy jeskynní fauny. Svou cestu a práci popsal v referátu Eindrücke einer Reise nach Dalmatien im April 1852. Současně začal psát soupis přírůstků zoologického oddělení (Accessions catalog s 1 411 kusy o 691 druzích, z nichž bylo ve sbírkách 448 druhů nových). V českých přírodovědeckých kruzích byl kustod D. vážen jako odborník, který ač původem Němec, našel si dobrý vztah k české vlastenecké veřejnosti. In memoriam byl po něm pojmenován brazilský krasec Hylaeogena dormitzeri Obenb. (1925) a z Helferových sběrů hmatavec Pselaphus dormitzeri Blattný (1925).
D: Die Halipliden. Ein Beitrag zur vergleichenden Anatomie der Coleopteren, in: Lotos 1, 1851, s. 33–41, 52–55; Ueber der Dronte, tamtéž, s. 127; Troglocaris Schmidtii, in: tamtéž 3, 1853, s. 85–88.
L: nekrolog in: Pražské noviny 26. 8. 1853; Bohemia 25. 8. 1853; I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na české a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 74; O. Štěpánek, Zapomenutý kustod zoologie Národního muzea v Praze, in: ČNM 140, č. 1–2, 1971, s. 1–10; Koleška, 2, s. 35n.
P: ANM Praha. Zdeněk Koleška