BÁRTA Vladimír 10.9.1890-27.3.1973

Vladimír BÁRTA
Narození	10.9.1890
Místo narození	Vranov u Stříbra
Úmrtí	27.3.1973
Místo úmrtí	Plzeň
Povolání	28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83243

BÁRTA, Vladimír, * 10. 9. 1890 Vranov u Stříbra, † 27. 3. 1973 Plzeň, elektrotechnik, výpočtář a konstruktér elektrických strojů, pedagog, historik elektrotechniky

Dětství prožil v početné rodině menšinového učitele. 1902 až 1906 vystudoval nižší reálné gymnázium v Kolíně, 1906–09 vyšší reálku v Rakovníku, 1909–14 elektrotechnický obor na brněnské technice (VUT), kde také 1919 složil druhou státní zkoušku. Na VUT v Brně byl 1919–20 asistentem prof. Vladimíra Lista a pak čtyři roky přednášel základy elektrotechniky jako honorovaný docent. Vedle své pedagogické činnosti spolupracoval s prof. Josefem Sumcem na stavbě generátoru podle jeho patentu. Před kariérou vysokoškolského učitele dal B. přednost elektrotechnické praxi, a proto stáhl podanou žádost o profesuru. Pracoval nejprve jako výpočtář a konstruktér elektrických strojů v elektrotechnické továrně Bartelmus – Donát a spol. v Brně (1919–20), pak jako přednosta výpočtů a zkušebny Moravské elektrotechnické společnosti (MEAS) v Brně (1920–24) a konečně nastoupil do nově založené elektrotechnické továrny Škoda, v Plzni-Doudlevcích (ETD), od 1925 ve funkci vedoucího výpočtů elektrických strojů, 1925–28 jako přednosta technických kanceláří, 1928–30 jako přednosta celé elektrotechnické továrny ETD a pak, 1930–42 a 1945–50, jako její ředitel. ETD po svém založení vyráběla podle licenčních podkladů francouzské firmy Schneider s pomocí zahraničních specialistů. Systém se neosvědčil, výrobky nebyly kvalitní a konkurenceschopné. B. inicioval vypovězení zahraniční licence, orientoval se na mladé české techniky a docílil, že závod se stal srovnatelným se světovými zahraničními dodavateli. V době okupace podnik odmítl vstoupit do licenční závislosti na německé firmě AEG, neboť by to potlačilo možnosti tvůrčí technické práce českých techniků. Proto byl B. nuceně penzionován (1942–45). Po roce 1945 se však vrátil, rozšířil sortiment továrny ETD o nové typy elektrických strojů a investičních celků, které se dodávaly do celého světa a továrnu proslavily. Jednalo se např. o elektrické lokomotivy na stejnosměrný proud 3 kV, regulační transformátory 220 kV, turboalternátory 70 MVA, tlakovzdušné vypínače 110 kV a elektrické pohony válcoven s Ilgnerovými měniči. Pod vedením B. byl vybudován nový mohutný elektrotechnický závod, tzv. Gigant, se specializovanými továrnami na střední a velké stroje točivé, transformátory, přístroje a pomocné provozy. B. tak významně přispěl k vytvoření moderního a nezávislého československého silnoproudého elektrotechnického průmyslu. Přesto byl 1950 penzionován a 1952 dokonce zatčen pro údajnou sabotáž. Po patnácti měsících vyšetřovací vazby byl B. propuštěn a 1954 plně rehabilitován.

B. byl aktivním členem Elektrotechnického svazu českého (ESČ): 1924–51 člen výboru západočeské pobočky, člen představenstva a několikrát předsedou elektrotechnické skupiny. V důchodu se intenzivně věnoval historii elektrotechniky. Uveřejnil větší počet přehledů o vývoji točivých elektrických strojů, působení Františka Křižíka v Plzni, historii závodu Škoda – ETD a závodu Bartelmus – Donát a spol. Některé B. práce zůstaly v rukopisu (např. Jak ETD pomáhala v bývalých Škodových závodech zavádět novou technologii) a jsou uloženy v archivu továrny Škoda. B. působil i ve Společnosti pro dějiny věd a techniky při ČSAV a pro technickou veřejnost proslovil řadu přednášek.

D: K vývoji čs. silnoproudého elektrotechnického průmyslu (1919–45), in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 10, 1965 (zde soupis díla); Bartelmusové, in: Minulostí Západočeského kraje 7, 1970, s. 87n.; Stav elektrotechniky před působením prof. Josefa Sumce, in: Elektrotechnický obzor, 1967, s. 472.

L: Elektrotechnický obzor, 1973, č. 6, s. 381 (nekrolog); J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 38.

P: Achiv závodu Škoda, Plzeň.

Daniel Mayer