ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula ml. 30.6.1860-11.6.1929: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(ANDRÁSSY,_ml._Gyula_30.6.1860-11.6.1929)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Gyula ANDRÁSSY, ml.
| jméno = Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, ml.
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 30.6.1860
| datum narození = 30.6.1860
| místo narození = Trebišov
| místo narození = Trebišov (Slovensko)
| datum úmrtí = 11.6.1929
| datum úmrtí = 11.6.1929
| místo úmrtí = Budapešť
| místo úmrtí = Budapešť (Maďarsko)
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gyula ANDRÁSSY, ml.
}}
 
'''ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, ml.,''' ''* 30. 6. 1860 Trebišov (Slovensko), † 11. 6. 1929 Budapešť' (Maďarsko), politik, státník''
 
Studoval práva v Budapešti, Berlíně a Paříži, poté působil
jako legační atašé rakousko-uherského velvyslanectví v Istanbulu
a Berlíně, od 1885 byl poslancem uherského sněmu za
liberální stranu. 1893–94 byl státním tajemníkem uherského
ministerstva vnitra, poté 1894–95 tzv. ministrem a latere (při
osobě panovníka). 1904 založil Ústavní stranu Uher a protestoval
proti říšské zahraniční i státoprávní politice. 1906–10
byl ministrem vnitra v koaliční vládě, poté v opozici. V létě 1918 po dohodě s dvorem navštívil Švýcarsko, kde nabyl
dojmu, že monarchii lze zachránit odpoutáním od Německa
a splněním Wilsonova mírového programu. Od 24. 10. do
4. 11. 1918 působil jako poslední rakousko-uherský ministr
zahraničí. V noci ze 27. na 28. 10. oznámil telegraficky
W. Wilsonovi, že říše přijímá jeho mírové podmínky a je
připravena jednat. Jeho nóta byla pochopena Čechy, Jihoslovany
a Poláky jako kapitulace a uspíšila rozpad soustátí.
1919–26 byl poslancem maďarského Národního shromáždění,
založil Stranu křesťanské národní jednoty a s ní hájil legitimistické
požadavky návratu Habsburků.
 
'''D:''' G. Andrássy d. J., Ungarns Ausgleich mit Oesterreich im Jahre 1867,
Lipsko 1897; týž, Warum hat sich die ungarische verfassungsmässige Freiheit
bis heute erhalten?, Budapešť 1901; týž, A világháború előzményei, 1–2,
Budapešť 1925–26; týž, Diplomatie und Weltkrieg, Lipsko 1926.
 
'''L:''' S. Pethő, Andrássy Gyula és ellenfelei, Budapešť 1924; OSN 2, s. 289.
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:1860]]
[[Kategorie:1860]]
[[Kategorie:Trebišov]]
[[Kategorie:Trebišov]]
[[Kategorie:1929]]
[[Kategorie:1929]]
[[Kategorie:Budapešť]]
[[Kategorie:Budapešť]]

Verze z 5. 2. 2016, 08:15

Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, ml.
Narození 30.6.1860
Místo narození Trebišov (Slovensko)
Úmrtí 11.6.1929
Místo úmrtí Budapešť (Maďarsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135520

ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, ml., * 30. 6. 1860 Trebišov (Slovensko), † 11. 6. 1929 Budapešť' (Maďarsko), politik, státník

Studoval práva v Budapešti, Berlíně a Paříži, poté působil jako legační atašé rakousko-uherského velvyslanectví v Istanbulu a Berlíně, od 1885 byl poslancem uherského sněmu za liberální stranu. 1893–94 byl státním tajemníkem uherského ministerstva vnitra, poté 1894–95 tzv. ministrem a latere (při osobě panovníka). 1904 založil Ústavní stranu Uher a protestoval proti říšské zahraniční i státoprávní politice. 1906–10 byl ministrem vnitra v koaliční vládě, poté v opozici. V létě 1918 po dohodě s dvorem navštívil Švýcarsko, kde nabyl dojmu, že monarchii lze zachránit odpoutáním od Německa a splněním Wilsonova mírového programu. Od 24. 10. do 4. 11. 1918 působil jako poslední rakousko-uherský ministr zahraničí. V noci ze 27. na 28. 10. oznámil telegraficky W. Wilsonovi, že říše přijímá jeho mírové podmínky a je připravena jednat. Jeho nóta byla pochopena Čechy, Jihoslovany a Poláky jako kapitulace a uspíšila rozpad soustátí. 1919–26 byl poslancem maďarského Národního shromáždění, založil Stranu křesťanské národní jednoty a s ní hájil legitimistické požadavky návratu Habsburků.

D: G. Andrássy d. J., Ungarns Ausgleich mit Oesterreich im Jahre 1867, Lipsko 1897; týž, Warum hat sich die ungarische verfassungsmässige Freiheit bis heute erhalten?, Budapešť 1901; týž, A világháború előzményei, 1–2, Budapešť 1925–26; týž, Diplomatie und Weltkrieg, Lipsko 1926.

L: S. Pethő, Andrássy Gyula és ellenfelei, Budapešť 1924; OSN 2, s. 289.

Martin Kučera