BUCHMAYER Johann Nepomuk Jakob 17.7.1804-26.1.1858

Johann Nepomuk Jakob BUCHMAYER
Narození	17.7.1804
Místo narození	Pohořelice u Zlína
Úmrtí	26.1.1858
Místo úmrtí	Budíškovice u Jemnice
Povolání	23- Lesník nebo myslivec 61- Pedagog
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136834

BUCHMAYER, Johann Nepomuk Jakob (též BUCHMAIER, BUCHMEÜER), * 17. 7. 1804 Pohořelice u Zlína, † 26. 1. 1858 Budíškovice u Jemnice, lesník, pedagog

Pocházel z rodiny Tomáše B., zámeckého správce u hraběte Šternberka. Byl otcem mj. Augustina Antona B. (1835 až 1909), lesníka, pedagoga, redaktora a odborného spisovatele. Absolvoval piaristické gymnázium v Kroměříži s výborným prospěchem. Pak nastoupil lesnickou praxi na velkostatku Napajedla, kde se u polesného Franze Kollera vyučil 1824 lesníkem. 1825–26 studoval na dvouleté lesnické škole v Dačicích, již založil a řídil známý pokrokový lesmistr a pedagog Vincenc Vilém Hlava. B. složil zkoušku učitelské způsobilosti a na stejné škole působil od 1. 2. 1826 jako druhý asistent a učitel matematiky, geodézie, mechaniky, technologie, entomologie a mineralogie. 1. 1. 1830 nastoupil jako vrchní myslivec u hraběte Dauna a řídil lesnictví na velkostatcích Bítov, Skalice, Horní Kounice a Biskupice. 1834 se oženil s Karolínou, dcerou Antona Brzezowského, polesného v Budíškovicích, s níž vychoval čtyři syny. Od dubna 1836 působil jako lesmistr na velkostatcích Jemnice a Staré Hobzí hraběnky Terezie Trautmannsdorfové a významně tam ovlivnil pěstební a zařizovací práce. Od 1839, kdy složil přísahu, pracoval též jako zemský taxátor. 1839 přešel do služeb hraběte Maxmiliána Wallise a vedl lesní hospodářství na velkostatcích Budíškovice, Budeč a Moravské Budějovice v hodnosti lesmistra. Od 1848 mu byla svěřena i inspekce na velkostatcích Dačice a Řečice na Moravě a Malešov v Čechách vlastníka svobodného pána z Dalbergu a od 1852 funkce lesmistra a poradce na velkostatcích Telč, Studená a Veselíčko hraběte Podstatzky- Liechtensteina. Na všech svěřených lesních majetcích si B. počínal jako znamenitý taxátor a reorganizátor, jejich provoz zmodernizoval podle dobových vědeckých zásad, takže potom vykazovaly zvýšený výnos i bez přetěžování lesů a zároveň bez snížení spotřeby dříví.

B. byl také literárně činný. Publikoval mj. ve Forst- und Jagd neuigkeiten, jež redigoval 1825–30 zbraslavský lesmistr Rietsch, a ve Verhandlungen der Forstsection der k. k. mährisch- -schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn redigovaných brněnským lesním inspektorem Heinrichem Caesarem Weeberem. Přijal členství v tzv. moravsko-slezské lesnické sekci od jejího založení 1849, dále i v ustavujícím výboru Gründungsverein der mährisch-schlesischen Privat-Forstlehranstalt (Spolku pro založení moravsko-slezského soukromého lesnického učiliště v Úsově) vzniklého 1851/52 na podnět Johanna Friedricha Bechtela a sdružujícího pokrokové velkostatkáře a lesní hospodáře na Moravě. B. zemřel na sněť slezinnou a byl pohřben 29. 1. 1858.

L: A. Buchmayer, Historische Nachrichten über die erstbegründete Forstschule in Mähren zu Datschitz, in: Mährisch-schlesische Forst-Schule zu Eulenberg. Cursus 1868/69, Wien – Olmütz, 1869, s. 45n.; týž, Von der ersten mährischen Forstschule in Datschitz 1821–1830, in: Österreichische Forst- und Jagdzeitung, 1902, s. 4n.; R. Hess, Lebensbilder hervorragender Forstmänner und um das Forstwesen verdienter Mathematiker, Naturforscher und Nationalökonomen, Berlin 1885, s. 38n.; R. Haša, O lesmistru V. Hlavovi, in: Československý les 18, 1938, s. 151n.; J. Nožička, Přehled vývoje našich lesů, 1957, s. 236n.; J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 91n.; G. Novotný, Lesnické školství v českých zemích do poloviny 19. století, in: Lesnictví-Forestry 41, 1995, s. 395n.

P: MZA, fond E 67 Sbírka matrik čís. 4 512, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Pohořelice, sv. I, fol. 32; SOA Třeboň, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu Horní Slatina, 1813–64, fol. 47.

Gustav Novotný