FEISTMANTL Rudolf 26.6.1892-8.4.1943: Porovnání verzí
(FEISTMANTL_Hugo_26.6.1892-8.4.1943) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Rudolf FEISTMANTL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.6.1892 | | datum narození = 26.6.1892 | ||
| místo narození = Vizovice | | místo narození = Vizovice | ||
| datum úmrtí = 8.4.1943 | | datum úmrtí = 8.4.1943 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Berlín (Německo) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
FEISTMANTL, Rudolf, * 26. 6. 1892 Vizovice, † 8. 4. 1943 Berlín (Německo), důstojník, účastník 2. odboje | |||
Maturoval 1910 na reálce v Holešově a pracoval jako úřední | |||
praktikant. V dubnu 1913 nastoupil jako jednoroční dobrovolník | |||
u 81. pěšího pluku. Na haličské frontě byl v září 1914 | |||
vážně raněn, 1915–18 bojoval na ruské i italské frontě postupně | |||
jako velitel čety, velitel roty, zástupce velitele a zatímní | |||
velitel praporu. Během dovolené se přihlásil koncem | |||
října 1918 do armády nově vznikajícího státu a v listopadu | |||
se stal osvětovým důstojníkem pluku. Války s Maďarskou republikou | |||
rad se zúčastnil u jednoho z praporů 2. pěší divize. | |||
1920–23 působil jako osvětový referent 10. pěší divize (kpt.), | |||
1923–25 studoval válečnou školu. 1925–26 byl přednostou oddělení štábu 7. pěší divize, poté 5. pěší divize (1926–28), | |||
ředitelem vojenských studií jezdeckého učiliště v Pardubicích | |||
(mjr., 1928–31), profesorem taktiky pěchoty na Válečné škole | |||
(pplk., 1931–36). V letech 1936–37 vykonával funkci velitele | |||
III. praporu 44. pěšího pluku, 1937–39 náčelníka štábu | |||
1. pěší divize. Od srpna 1939 pracoval jako administrativní | |||
rada Zemského úřadu v Praze, ale od okupace německou armádou | |||
spolupracoval na zpravodajském úseku se štábem ilegální | |||
vojenské organizace Obrana národa. V červenci 1939 | |||
navštívil Velkou Británii a přivezl vzkazy E. Beneše do protektorátu. | |||
S funkcionáři Aeroklubu spoluorganizoval ilegální | |||
odchody československých důstojníků do exilu. Za vyzrazenou | |||
odbojovou činnost byl 1940 zatčen gestapem, vězněn | |||
v Petschkově | |||
paláci v Praze, v Drážďanech, Gollnowě u Štětína | |||
a v berlínské věznici Alt Moabit. 1942 stanul před soudem | |||
v procesu se skupinou Miloše Bondyho, byl odsouzen k trestu | |||
smrti a v Plötzensee popraven. 1947 byl povýšen do hodnosti | |||
plukovníka generálního štábu in memoriam. | |||
'''L:''' E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 48–49; | |||
Vojenské osobnosti československého odboje 1939–45, 2005, s. 71. | |||
'''P:''' VÚA -VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 56: | ||
[[Kategorie:Vizovice]] | [[Kategorie:Vizovice]] | ||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Berlín]] | ||
Verze z 14. 11. 2017, 14:48
| Rudolf FEISTMANTL | |
 | |
| Narození | 26.6.1892 |
|---|---|
| Místo narození | Vizovice |
| Úmrtí | 8.4.1943 |
| Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137002 |
FEISTMANTL, Rudolf, * 26. 6. 1892 Vizovice, † 8. 4. 1943 Berlín (Německo), důstojník, účastník 2. odboje
Maturoval 1910 na reálce v Holešově a pracoval jako úřední praktikant. V dubnu 1913 nastoupil jako jednoroční dobrovolník u 81. pěšího pluku. Na haličské frontě byl v září 1914 vážně raněn, 1915–18 bojoval na ruské i italské frontě postupně jako velitel čety, velitel roty, zástupce velitele a zatímní velitel praporu. Během dovolené se přihlásil koncem října 1918 do armády nově vznikajícího státu a v listopadu se stal osvětovým důstojníkem pluku. Války s Maďarskou republikou rad se zúčastnil u jednoho z praporů 2. pěší divize. 1920–23 působil jako osvětový referent 10. pěší divize (kpt.), 1923–25 studoval válečnou školu. 1925–26 byl přednostou oddělení štábu 7. pěší divize, poté 5. pěší divize (1926–28), ředitelem vojenských studií jezdeckého učiliště v Pardubicích (mjr., 1928–31), profesorem taktiky pěchoty na Válečné škole (pplk., 1931–36). V letech 1936–37 vykonával funkci velitele III. praporu 44. pěšího pluku, 1937–39 náčelníka štábu 1. pěší divize. Od srpna 1939 pracoval jako administrativní rada Zemského úřadu v Praze, ale od okupace německou armádou spolupracoval na zpravodajském úseku se štábem ilegální vojenské organizace Obrana národa. V červenci 1939 navštívil Velkou Británii a přivezl vzkazy E. Beneše do protektorátu. S funkcionáři Aeroklubu spoluorganizoval ilegální odchody československých důstojníků do exilu. Za vyzrazenou odbojovou činnost byl 1940 zatčen gestapem, vězněn v Petschkově paláci v Praze, v Drážďanech, Gollnowě u Štětína a v berlínské věznici Alt Moabit. 1942 stanul před soudem v procesu se skupinou Miloše Bondyho, byl odsouzen k trestu smrti a v Plötzensee popraven. 1947 byl povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu in memoriam.
L: E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 48–49; Vojenské osobnosti československého odboje 1939–45, 2005, s. 71.
P: VÚA -VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.
Martin Kučera