FAJST Miroslav 19.2.1939-21.12.2003: Porovnání verzí
(FAJST_Miroslav_19.2.1939-21.12.2003) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.2.1939 | | datum narození = 19.2.1939 | ||
| místo narození = Bratislava | | místo narození = Bratislava (Slovensko) | ||
| datum úmrtí = 21.12.2003 | | datum úmrtí = 21.12.2003 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FAJST, Miroslav,''' ''* 19. 2. 1939 Bratislava (Slovensko), † 21. 12. 2003 ?, geolog, pedagog'' | |||
Studoval od 1956 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, zpočátku | |||
hydrogeologii, ale záhy přešel na katedru geologie pod | |||
vedením R. Kettnera. Během fakultních mapovacích kurzů | |||
se ve skupině R. Kettnera a J. Koutka podílel na vypracování | |||
geologických map 1:25 000 listů Banská Bystrica a Slovenská | |||
Ľupča na středním Slovensku. Školu absolvoval 1961 a na katedře | |||
zůstal. Přednášel regionální geologii ČSSR, resp. Česka, | |||
a vedl terénní kurzy geologického mapování. | |||
Badatelsky se zabýval regionální a strukturní geologií a petrologií | |||
východní části Českého masivu (s přesahy do Polska), | |||
v Západních Karpatech, okolím Banské Bystrice a Kremnice. | |||
V terénu pracoval nejvíce v krystalinických jednotkách východních | |||
Čech a Českomoravské vrchoviny, v orlicko-kladském | |||
krystaliniku (klenbě), železnohorském, poličském a letovickém | |||
krystaliniku, ve svratecké klenbě moravika a v sousedící | |||
části moldanubika; v menší míře se zabýval sedimenty svrchního | |||
paleozoika boskovické brázdy a východní částí české křídové | |||
pánve. Podílel se na vypracování map pro edici Základní | |||
geologická mapa ČSSR 1:25 000, list Bystré (1965), Bystřice | |||
nad Pernštýnem (1965), Olešnice (1965), Deblín (1972) aj., | |||
v sedmdesátých a osmdesátých letech mapoval v Orlických | |||
horách, v devadesátých letech na Geologické mapě listu Telč | |||
pro edici Soubor geologických a ekologických účelových map | |||
přírodních zdrojů 1:50 000. Většina map zůstala v nepublikovaných | |||
rukopisech uložených v České geologické službě – Geofondu | |||
v Praze a v dalších archivních fondech. V sedmdesátých | |||
letech se zabýval možnostmi korelace mezi proterozoickými | |||
sériemi v různých jednotkách východní části Českého masivu, | |||
na základě strukturního výzkumu 1976 definoval novou | |||
diskordanci v orlicko-kladském krystaliniku (klenbě), kterou | |||
interpretoval jako hranici mezi svrchním a středním proterozoikem. | |||
Autorsky se podílel na syntéze ''Geologie Orlických hor'' (M. Opletal a kol., 1980). F. představa tektogeneze orlicko- | |||
kladského krystalinika byla mezi geology pracujícími na | |||
české i polské straně přijata pouze rozpačitě. Uveřejnil zhruba | |||
pětadvacet prací, po 1980 publikoval velmi málo. | |||
'''D:''' Krystalinikum a křída jižně a východně od Poličky (Listy speciální mapy | |||
Polička – 4156, Jevíčko – 4157), in: Zprávy o geologických výzkumech | |||
v roce 1960, 1961, s. 34–36; Soupis lomů ČSSR číslo 55 – List speciální | |||
mapy 1:75 000 Náchod 3856, 1961 (s O. Holáskem); Krystalinikum svratecké | |||
antiklinály a přechodné oblasti k moldanubiku na listu Bystřice nad | |||
Pernštejnem (M-33-93-B), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce | |||
1962, 1963, s. 62–64 (s M. Frejvaldem); Vírsko-bystřická dislokace na jv. | |||
okraji svratecké antiklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, č. 1, s. 99–102 | |||
(s týmž); Litostratigrafie terciéru Banskobystrické kotliny, in: Zprávy o geologickom | |||
výskume v roce 1963 (Bratislava), 1964, č. 2, s. 148–151 (s J. | |||
Jarošem); Sesuvy na východních svazích Kremnického pohoří západně od | |||
Banské Bystrice, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 41, 1966, č. 4, | |||
s. 261–269 (s V. Boukalem a P. Šimůnkem); Reliktní sedimentární a metamorfní | |||
struktury ve vranovsko-olešnické sérii (moravikum), in: tamtéž | |||
43, 1968, č. 3, s. 213–214; Granitisation und Mylonitisation im NW-Teile | |||
des Svratka-Komplexes, in: AUC – Geologica 14, 1968, č. 4, s. 309–328; | |||
Příspěvek k poznání facií a tektoniky křídy jižního rozhraní vysokomýtské | |||
a žitavské synklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 14, 1969, č. 1, s. 11–22; Nová | |||
diskordance v prekambriu Českého masivu, in: tamtéž 21, 1976, č. 3, s. 257– | |||
275; Model tektogeneze orlicko-kladské klenby, in: tamtéž 26, 1981, č. 1, | |||
s. 104–105; Geologický a petrologický výzkum v okolí vodního díla Pěčín | |||
(14-14 Žamberk), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1988, 1990, | |||
s. 77–78 (s J. Součkem a kol.); Soubor geologických a ekologických účelových | |||
map přírodních zdrojů 1:50 000, Geologická mapa – List 23–43 Telč, | |||
1999 (s A. Zemanem a kol.). | |||
'''L:''' P. Čepek, 21. prosince 2003 překvapivě a náhle opustil naši geologickou | |||
obec RNDr. M. F. etc., in: Informátor České geologické společnosti 2004, | |||
č. 1, s. 4; V. Sattran, Vzpomínky z Café Barrande, 2009, s. 41. | |||
Pavel Vlašímský | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] |
Verze z 21. 10. 2017, 07:41
Miroslav FAJST | |
Narození | 19.2.1939 |
---|---|
Místo narození | Bratislava (Slovensko) |
Úmrtí | 21.12.2003 |
Povolání | 11- Geolog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137036 |
FAJST, Miroslav, * 19. 2. 1939 Bratislava (Slovensko), † 21. 12. 2003 ?, geolog, pedagog
Studoval od 1956 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, zpočátku hydrogeologii, ale záhy přešel na katedru geologie pod vedením R. Kettnera. Během fakultních mapovacích kurzů se ve skupině R. Kettnera a J. Koutka podílel na vypracování geologických map 1:25 000 listů Banská Bystrica a Slovenská Ľupča na středním Slovensku. Školu absolvoval 1961 a na katedře zůstal. Přednášel regionální geologii ČSSR, resp. Česka, a vedl terénní kurzy geologického mapování.
Badatelsky se zabýval regionální a strukturní geologií a petrologií východní části Českého masivu (s přesahy do Polska), v Západních Karpatech, okolím Banské Bystrice a Kremnice. V terénu pracoval nejvíce v krystalinických jednotkách východních Čech a Českomoravské vrchoviny, v orlicko-kladském krystaliniku (klenbě), železnohorském, poličském a letovickém krystaliniku, ve svratecké klenbě moravika a v sousedící části moldanubika; v menší míře se zabýval sedimenty svrchního paleozoika boskovické brázdy a východní částí české křídové pánve. Podílel se na vypracování map pro edici Základní geologická mapa ČSSR 1:25 000, list Bystré (1965), Bystřice nad Pernštýnem (1965), Olešnice (1965), Deblín (1972) aj., v sedmdesátých a osmdesátých letech mapoval v Orlických horách, v devadesátých letech na Geologické mapě listu Telč pro edici Soubor geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů 1:50 000. Většina map zůstala v nepublikovaných rukopisech uložených v České geologické službě – Geofondu v Praze a v dalších archivních fondech. V sedmdesátých letech se zabýval možnostmi korelace mezi proterozoickými sériemi v různých jednotkách východní části Českého masivu, na základě strukturního výzkumu 1976 definoval novou diskordanci v orlicko-kladském krystaliniku (klenbě), kterou interpretoval jako hranici mezi svrchním a středním proterozoikem. Autorsky se podílel na syntéze Geologie Orlických hor (M. Opletal a kol., 1980). F. představa tektogeneze orlicko- kladského krystalinika byla mezi geology pracujícími na české i polské straně přijata pouze rozpačitě. Uveřejnil zhruba pětadvacet prací, po 1980 publikoval velmi málo.
D: Krystalinikum a křída jižně a východně od Poličky (Listy speciální mapy Polička – 4156, Jevíčko – 4157), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1960, 1961, s. 34–36; Soupis lomů ČSSR číslo 55 – List speciální mapy 1:75 000 Náchod 3856, 1961 (s O. Holáskem); Krystalinikum svratecké antiklinály a přechodné oblasti k moldanubiku na listu Bystřice nad Pernštejnem (M-33-93-B), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1962, 1963, s. 62–64 (s M. Frejvaldem); Vírsko-bystřická dislokace na jv. okraji svratecké antiklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, č. 1, s. 99–102 (s týmž); Litostratigrafie terciéru Banskobystrické kotliny, in: Zprávy o geologickom výskume v roce 1963 (Bratislava), 1964, č. 2, s. 148–151 (s J. Jarošem); Sesuvy na východních svazích Kremnického pohoří západně od Banské Bystrice, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 41, 1966, č. 4, s. 261–269 (s V. Boukalem a P. Šimůnkem); Reliktní sedimentární a metamorfní struktury ve vranovsko-olešnické sérii (moravikum), in: tamtéž 43, 1968, č. 3, s. 213–214; Granitisation und Mylonitisation im NW-Teile des Svratka-Komplexes, in: AUC – Geologica 14, 1968, č. 4, s. 309–328; Příspěvek k poznání facií a tektoniky křídy jižního rozhraní vysokomýtské a žitavské synklinály, in: Čas. Mineral. Geol. 14, 1969, č. 1, s. 11–22; Nová diskordance v prekambriu Českého masivu, in: tamtéž 21, 1976, č. 3, s. 257– 275; Model tektogeneze orlicko-kladské klenby, in: tamtéž 26, 1981, č. 1, s. 104–105; Geologický a petrologický výzkum v okolí vodního díla Pěčín (14-14 Žamberk), in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1988, 1990, s. 77–78 (s J. Součkem a kol.); Soubor geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů 1:50 000, Geologická mapa – List 23–43 Telč, 1999 (s A. Zemanem a kol.).
L: P. Čepek, 21. prosince 2003 překvapivě a náhle opustil naši geologickou obec RNDr. M. F. etc., in: Informátor České geologické společnosti 2004, č. 1, s. 4; V. Sattran, Vzpomínky z Café Barrande, 2009, s. 41.
Pavel Vlašímský