FREJLACH Josef 17.10.1867-21.12.1898

Josef FREJLACH
Narození	17.10.1867
Místo narození	Bošilec (u Veselí nad Lužnicí)
Úmrtí	21.12.1898
Místo úmrtí	Chrudim
Povolání	12- Geograf 10- Meteorolog nebo klimatolog
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55739

FREJLACH, Josef, * 17. 10. 1867 Bošilec (u Veselí nad Lužnicí), † 21. 12. 1898 Chrudim, geograf

Syn řídícího učitele Josefa F. a Marie, roz. Noskové. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci, po maturitě 1886 pokračoval na české filozofické fakultě (PhDr. 1891; disertace Adria – studie fyzikálně-zeměpisná). Při studiu jej zvláště zaujal zeměpis a meteorologie, byl prý nejoblíbenějším žákem profesora geografie J. Palackého. 1892/93 pokračoval ve studiích v Hamburku (Deutsche Seewarte, u G. B. von Neumayera), Padově, Karlsruhe a Štrasburku. 1894 se podílel na založení České společnosti zeměvědné a spolu s J. Metelkou byl prvním redaktorem jejího Sborníku, do nějž často přispíval. Finanční nouze ho donutila vzdát se snahy o docenturu a 1897 přijal místo suplujícího učitele na hospodářské škole v Chrudimi, rok nato podlehl tuberkulóze (nemocen byl již déle, např. 1891 byl, snad kvůli oční vadě, vyřazen z armády). Pohřben byl na chrudimském hřbitově u sv. Kříže; ostatky byly později přeneseny do rodiště.

Ovlivněn G. Gerlandem, u něhož studoval ve Štrasburku, považoval F. za vlastní předmět geografie jen její fyzickou část. Zabýval se zejména klimatologií a hydrologií, jak o tom svědčí názvy jeho hlavních článků – Změnilo-li se klima v době historické? (1893; poprvé v Čechách v něm použil termín historická klimatologie) a Geofysikální pozorování v jezeře plöckensteinském (tj. Plešném, 1895); druhou z nich prakticky zahájil více než stoletou tradici limnologického výzkumu na Šumavě. Podrobně se zabýval zejména studiem větru jako meteorologického faktoru, ale také výzkumem oblačnosti či prostorového rozdělení srážek. Dále jej zajímaly dějiny zeměpisných objevů, pro Ottovu sbírku přednášek a rozprav napsal Kolumbův životopis (Cristoforo Colombo, 1893) a ve Sborníku České společnosti zeměvědné referoval o nových zeměpisných poznatcích. Psal i do časopisů Vesmír, Krok, Živa, ČNM aj., v Zeměpisném sborníku publikoval článek o vodstvu Pyrenejského poloostrova.

D: knižní: Cristoforo Colombo, 1893; Příspěvky k poznání klimatu Prahy: Poměry anemometrické, 1894; Studie labské 1. Prostorové i časové rozdělení srážkových stupňů v českolabské pánvi vodopisné, 1896.

L: nekrolog, in: Živa 10, 1899, s. 318; J. Metelka, Dr. J. F., in: Sborník České společnosti zeměvědné 5, 1899, s. 48–52; OSN 28, s. 450 (v textu soupis nejvýznamnějších článků); MSN 2, s. 869; L. Nový a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích, 1961, s. 312; V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 104; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 149–150; K. Krška, Meteorolog J. F. – sté výročí zmařených nadějí, in: Meteorologické zprávy 51, 1998, č. 6, s. 175–178 (s dílčí bibliografií); K. Krška – F. Šamaj, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, 2001, s. 93–94; P. Kobetič, Osobnosti Chrudimska, 2002, s. 53; J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800 až 1945 (biografický slovník), 2008, s. 90.

P: SOA, Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Bošilec, kniha 12 (1860–1890), s. 43–44; osobní fond uložen spolu s fondem bratra Karla F. (1885–1958), řídícího učitele v Bošilci, v Blatském archivu v Soběslavi (1 karton).

Jiří Martínek