AMBROŽ František 5.11.1892-1.10.1941: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.11.1892 | | datum narození = 5.11.1892 | ||
| místo narození = Uhřice u | | místo narození = Uhřice u Jevíčka | ||
| datum úmrtí = 1.10.1941 | | datum úmrtí = 1.10.1941 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Ruzyně (Praha) | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''AMBROŽ, František,''' ''* 5. 11. 1892 Uhřice u Jevíčka, † 1. 10. 1941 Ruzyně (Praha), voják, účastník 2. odboje'' | |||
jim dražší nežli život | |||
1903–10 navštěvoval zemskou vyšší reálku v Jevíčku. Studium | |||
ukončil maturitou a v následujícím školním roce 1910/11 | |||
absolvoval jednoletý obchodně-dopravní kurs pro abiturienty | |||
středních škol v Karlíně (Praha). Do poloviny března 1913 | |||
byl úředníkem u soukromé fi rmy, potom nastoupil jako jednoroční | |||
dobrovolník k c. k. zeměbraneckému pluku č. 26 ve | |||
Štýrském Hradci (Graz). V polovině srpna 1914, krátce před | |||
skončením své prezenční služby, narukoval na ruskou frontu, | |||
kde byl koncem ledna 1915 raněn. Zranění doléčoval v Mariboru, | |||
kde pak působil u náhradního praporu pluku. Odtud | |||
byl 1. 10. 1918 odvelen do Prahy na studijní dovolenou. Do aktivní služby v československé armádě se jako nadporučík | |||
v záloze přihlásil 29. 10. 1918. Pro vojenské povolání se defi - | |||
nitivně rozhodl po absolvování 3 semestrů obchodních věd | |||
na ČVUT v Praze a 1. 7. 1919 nastoupil službu jako velitel | |||
čety u náhradního praporu horského pluku 3 v Olomouci. | |||
Potom sloužil v nižších velitelských funkcích u pohraniční | |||
služby pěšího pluku 4 na Slovensku, na severní Moravě | |||
a u pěšího pluku 43 v Brně, kde zároveň 1921–22 studoval | |||
státní účetnictví na České vysoké škole technické a 1924 | |||
ekvitační školu. Koncem 1925 byl povolán ke studiu na Válečné | |||
škole v Praze, jež ukončil v červenci 1927 a byl ihned | |||
přeložen do kategorie důstojníků generálního štábu. Sloužil | |||
opět v Brně u 6. pěší divize a od začátku října 1929 na ministerstvu | |||
národní obrany v Praze. Od února 1931 do poloviny | |||
července 1936 byl profesorem všeobecné taktiky na Válečné | |||
škole (od 1. 10. 1934 Vysoká škola válečná) v Praze, pak byl | |||
vyslán na roční stáž do Jugoslávie, kterou ukončil 14. 7. 1937. | |||
Od 1. 9. 1937 do likvidace československé armády v létě | |||
1939 působil na ministerstvu národní obrany v Praze jako | |||
přednosta 2. oddělení Generálního inspektorátu branné moci. | |||
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl 10. 8. 1939 | |||
převeden, tehdy již v hodnosti podplukovníka, jako odborový | |||
rada k ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze. Do | |||
protinacistického odboje se zapojil nejdříve v ústředním vedení | |||
Obrany národa. Na přelomu 1939/40 převzal funkci | |||
náčelníka štábu Zemského velitelství Čechy této organizace. | |||
Zatčen byl 21. 3. 1941. Téhož roku, 1. října, byl odsouzen | |||
stanným soudem k trestu smrti a týž den v Praze-Ruzyni zastřelen. | |||
Za odbojovou činnost mu prezident republiky 28. 9. | |||
1945 udělil posmrtně Československý válečný kříž 1939. | |||
O rok později byl in memoriam povýšen na plukovníka. | |||
'''L:''' E. Stehlík – I. Vlach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2002, | |||
s. 22n. | |||
Jana Brabencová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Uhřice]] | ||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Praha | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 4. 2. 2016, 09:18
František AMBROŽ | |
Narození | 5.11.1892 |
---|---|
Místo narození | Uhřice u Jevíčka |
Úmrtí | 1.10.1941 |
Místo úmrtí | Ruzyně (Praha) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135596 |
AMBROŽ, František, * 5. 11. 1892 Uhřice u Jevíčka, † 1. 10. 1941 Ruzyně (Praha), voják, účastník 2. odboje
1903–10 navštěvoval zemskou vyšší reálku v Jevíčku. Studium ukončil maturitou a v následujícím školním roce 1910/11 absolvoval jednoletý obchodně-dopravní kurs pro abiturienty středních škol v Karlíně (Praha). Do poloviny března 1913 byl úředníkem u soukromé fi rmy, potom nastoupil jako jednoroční dobrovolník k c. k. zeměbraneckému pluku č. 26 ve Štýrském Hradci (Graz). V polovině srpna 1914, krátce před skončením své prezenční služby, narukoval na ruskou frontu, kde byl koncem ledna 1915 raněn. Zranění doléčoval v Mariboru, kde pak působil u náhradního praporu pluku. Odtud byl 1. 10. 1918 odvelen do Prahy na studijní dovolenou. Do aktivní služby v československé armádě se jako nadporučík v záloze přihlásil 29. 10. 1918. Pro vojenské povolání se defi - nitivně rozhodl po absolvování 3 semestrů obchodních věd na ČVUT v Praze a 1. 7. 1919 nastoupil službu jako velitel čety u náhradního praporu horského pluku 3 v Olomouci. Potom sloužil v nižších velitelských funkcích u pohraniční služby pěšího pluku 4 na Slovensku, na severní Moravě a u pěšího pluku 43 v Brně, kde zároveň 1921–22 studoval státní účetnictví na České vysoké škole technické a 1924 ekvitační školu. Koncem 1925 byl povolán ke studiu na Válečné škole v Praze, jež ukončil v červenci 1927 a byl ihned přeložen do kategorie důstojníků generálního štábu. Sloužil opět v Brně u 6. pěší divize a od začátku října 1929 na ministerstvu národní obrany v Praze. Od února 1931 do poloviny července 1936 byl profesorem všeobecné taktiky na Válečné škole (od 1. 10. 1934 Vysoká škola válečná) v Praze, pak byl vyslán na roční stáž do Jugoslávie, kterou ukončil 14. 7. 1937. Od 1. 9. 1937 do likvidace československé armády v létě 1939 působil na ministerstvu národní obrany v Praze jako přednosta 2. oddělení Generálního inspektorátu branné moci. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl 10. 8. 1939 převeden, tehdy již v hodnosti podplukovníka, jako odborový rada k ministerstvu sociální a zdravotní správy v Praze. Do protinacistického odboje se zapojil nejdříve v ústředním vedení Obrany národa. Na přelomu 1939/40 převzal funkci náčelníka štábu Zemského velitelství Čechy této organizace. Zatčen byl 21. 3. 1941. Téhož roku, 1. října, byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a týž den v Praze-Ruzyni zastřelen. Za odbojovou činnost mu prezident republiky 28. 9. 1945 udělil posmrtně Československý válečný kříž 1939. O rok později byl in memoriam povýšen na plukovníka.
L: E. Stehlík – I. Vlach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2002, s. 22n.
Jana Brabencová