FUGLEWICZ Josef 22.4.1876-22.10.1972: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 22. 4. 1876 | | datum narození = 22. 4. 1876 | ||
| místo narození = | | místo narození = Černovice (Ukrajina) | ||
| datum úmrtí = 22. 10. 1972 | | datum úmrtí = 22. 10. 1972 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
| web = | | web = | ||
}} | }} | ||
< | < | ||
'''FUGLEWICZ, Josef,''' ''* 22. 4. 1876 Černovice (Ukrajina), † 22. 10. 1972 ?, báňský odborník, pedagog'' | |||
Syn vyššího finančního úředníka v Bukovině, tehdy součásti | |||
Rakousko-Uherska. Od 1893 studoval hornictví a hutnictví | |||
na Báňské akademii ve štýrském Leobenu (Dipl.-Ing. 1898). | |||
Nastoupil do praxe na dole Liebe Gottes v Rosicích (u Brna), | |||
od 1898 pracoval v dolech na stříbro a olovo v Příbrami. | |||
Po odchodu ze státní služby 1901 přešel k Západočeské báňské | |||
akciové společnosti v plzeňském černouhelném revíru jako | |||
vedoucí provozu na dole v Mantově u Chotěšova, poté jako | |||
vedoucí provozu na novém dole Austria I v nedalekém Týnci. | |||
Po vypuknutí první světové války byl mobilizován, 1915 | |||
po dobytí pevnosti v Přemyšlu upadl do ruského zajetí. Domů | |||
se vrátil 1920, a to přes Vladivostok jako stevard na lodi. Získal | |||
místo na báňském ředitelství v Plzni jako inspektor, ale krátce | |||
nato odešel do Rakouska. 1921–27 pracoval v hnědouhelných | |||
dolech v revíru Ratten ve Štýrsku. Zasloužil se o jejich rozkvět | |||
a zlepšení dopravního spojení. 1928 byl jmenován profesorem | |||
na Horní akademii (Montanistische Hochschule) v Leobenu. | |||
Přednášel nauku o povrchové těžbě a kamenolomech, zasloužil | |||
se o zavedení výuky hlubinného vrtání. 1933–35 a 1944/45 | |||
zastával funkci rektora školy, 1940–44 děkana hornické fakulty. | |||
1946 odešel do výslužby. | |||
Zabýval se otázkami explozivních důlních plynů, uhelné prašnosti | |||
a její vznětlivosti, horninových tlaků a škod způsobených | |||
hornickou činností, zejména ve vztahu ke hnědouhelné těžbě. | |||
Působil v poradních orgánech státní báňské správy. | |||
'''L:''' H. Zechner, Prof. Dipl. Ing. J. F. – 75 Jahre, in: Berg- und hüttenmännische | |||
Monatshefte 96, 1951, s. 41–42; G. B. Fettweis, In Memoriam J. F., in: | |||
tamtéž 118, 1973, s. 332–334; týž, Zur Erinnerung an J. F. – Aufzeichnung | |||
einer Schilderung aus seinem Leben, in: 150 Jahre Montanuniversität Leoben | |||
1840–1990, F. Sturm (ed.), Graz 1990, s. 797–801. | |||
Pavel Vlašímský | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
Verze z 24. 2. 2018, 17:56
| Josef FUGLEWICZ | |
 | |
| Narození | 22. 4. 1876 |
|---|---|
| Místo narození | Černovice (Ukrajina) |
| Úmrtí | 22. 10. 1972 |
| Povolání | 26- Bánský odborník nebo energetik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137454 |
<
FUGLEWICZ, Josef, * 22. 4. 1876 Černovice (Ukrajina), † 22. 10. 1972 ?, báňský odborník, pedagog
Syn vyššího finančního úředníka v Bukovině, tehdy součásti Rakousko-Uherska. Od 1893 studoval hornictví a hutnictví na Báňské akademii ve štýrském Leobenu (Dipl.-Ing. 1898). Nastoupil do praxe na dole Liebe Gottes v Rosicích (u Brna), od 1898 pracoval v dolech na stříbro a olovo v Příbrami. Po odchodu ze státní služby 1901 přešel k Západočeské báňské akciové společnosti v plzeňském černouhelném revíru jako vedoucí provozu na dole v Mantově u Chotěšova, poté jako vedoucí provozu na novém dole Austria I v nedalekém Týnci. Po vypuknutí první světové války byl mobilizován, 1915 po dobytí pevnosti v Přemyšlu upadl do ruského zajetí. Domů se vrátil 1920, a to přes Vladivostok jako stevard na lodi. Získal místo na báňském ředitelství v Plzni jako inspektor, ale krátce nato odešel do Rakouska. 1921–27 pracoval v hnědouhelných dolech v revíru Ratten ve Štýrsku. Zasloužil se o jejich rozkvět a zlepšení dopravního spojení. 1928 byl jmenován profesorem na Horní akademii (Montanistische Hochschule) v Leobenu. Přednášel nauku o povrchové těžbě a kamenolomech, zasloužil se o zavedení výuky hlubinného vrtání. 1933–35 a 1944/45 zastával funkci rektora školy, 1940–44 děkana hornické fakulty. 1946 odešel do výslužby.
Zabýval se otázkami explozivních důlních plynů, uhelné prašnosti a její vznětlivosti, horninových tlaků a škod způsobených hornickou činností, zejména ve vztahu ke hnědouhelné těžbě. Působil v poradních orgánech státní báňské správy.
L: H. Zechner, Prof. Dipl. Ing. J. F. – 75 Jahre, in: Berg- und hüttenmännische Monatshefte 96, 1951, s. 41–42; G. B. Fettweis, In Memoriam J. F., in: tamtéž 118, 1973, s. 332–334; týž, Zur Erinnerung an J. F. – Aufzeichnung einer Schilderung aus seinem Leben, in: 150 Jahre Montanuniversität Leoben 1840–1990, F. Sturm (ed.), Graz 1990, s. 797–801.
Pavel Vlašímský