AENEA Silvio de Piccolomini 18.10.1405-15.8.1464: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku AENEAS Sylvio de Piccolomini 18.10.1405-15.8.1464 na AENEA Sylvio de Piccolomini 18.10.1405-15.8.1464 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.10.1405 | | datum narození = 18.10.1405 | ||
| místo narození = | | místo narození = Corsignano/Piacenza (Itálie) | ||
| datum úmrtí = 15.8.1464 | | datum úmrtí = 15.8.1464 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Ancona (Itálie) | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
A'''ENEA, Silvio de Piccolomini (též AENEAS, Silvius Piccolomini, ENEÁŠ, Silvius Piccolomini),''' ''* 18. 10. 1405 Corsignano/Piacenza (Itálie), † 15. 8. 1464 Ancona (Itálie), humanista, papež Pius II.'' | |||
Pocházel ze zchudlé šlechticko-kupecké rodiny v Sieně; humanisticky | |||
zaměřené vzdělání získal doma i ve Florencii. Jako | |||
průvodce kardinála Domenica Capranicy působil od 1432 na | |||
koncilu v Basileji, kde osobně poznal čelné husitské bohoslovce, | |||
diplomaty i válečníky. 1440–42 byl sekretářem basilejského | |||
protipapeže Felixe V., poté přešel do služeb římského | |||
krále Fridricha III., v jehož kanceláři se seznámil s Kašparem | |||
Šlikem, Prokopem z Rabštejna a řadou českých úředníků, | |||
kteří mu poskytovali informace o minulosti i současnosti | |||
Českého království. Poprvé a naposled vkročil na českou | |||
půdu v červenci 1451 jako účastník poselstva krále Fridricha | |||
III. k českému sněmu, který se uskutečnil v Benešově. Na | |||
sněmu jednal s Jiřím z Poděbrad a s předáky kališnické i katolické | |||
šlechty. Své zážitky z dvojího pobytu v Táboře vylíčil | |||
v listu kardinálu Juanu Carvajalovi. Z povzdálí i zblízka Silvio | |||
poznával závažnost české otázky v širším kontextu křesťanského | |||
světa. Po stručném výkladu husitské hereze, jejž začlenil do | |||
svého pojednání O basilejském koncilu, se o českých věcech | |||
příležitostně zmiňoval i v jiných spisech. Celkové vylíčení | |||
českých dějin od dávnověku do současnosti A. podal v latinském | |||
spisu Historia bohemica, který sepsal v lázních Viterbo | |||
v červnu a v červenci 1458. | |||
Od 1447, kdy se stal biskupem v Terstu, A. sledoval zejména | |||
církevní kariéru, a proto zavrhl svou světsky zaměřenou literární | |||
činnost. Kardinálský klobouk získal 1456, o dva roky | |||
později jako Pius II. zasedl na papežský stolec. Proti české | |||
reformaci postupoval nekompromisně. Koncem března 1462 | |||
zrušil tzv. kompaktáta a v červnu 1464 povolal Jiřího z Poděbrad | |||
před svůj soud do Říma. Zčásti se tak stalo v reakci na | |||
projekt Mírové unie evropských panovníků, kterým Jiří zkřížil | |||
Piovo válečné tažení proti Turkům. O dva měsíce později | |||
Pius II. zemřel uprostřed příprav na křížovou výpravu. | |||
'''D:''' Opera omnia, Basel 1551 (přetisk 1967); Der Briefwechsel des E. S. | |||
P. 1–4, ed. R. Wolkan, Wien 1909–1918 (FRA 61–62, 67–68); Aenea Silvio | |||
Historia bohemica – Historie česká, 1998. | |||
'''L:''' F. Šmahel, Eneáš Silvius Piccolomini a jeho Historie Česká, in: Aenea | |||
Silvio…, c. d., s. XIII–LII; OSN 1, s. 262n. | |||
František Šmahel | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:1405]] | [[Kategorie:1405]] | ||
[[Kategorie:Ancona]] | |||
[[Kategorie:1464]] | [[Kategorie:1464]] | ||
[[Kategorie:Corsignano Piacenza]] |
Verze z 21. 1. 2016, 09:03
Sylvius Piccolomini AENEAS | |
Narození | 18.10.1405 |
---|---|
Místo narození | Corsignano/Piacenza (Itálie) |
Úmrtí | 15.8.1464 |
Místo úmrtí | Ancona (Itálie) |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73230 |
AENEA, Silvio de Piccolomini (též AENEAS, Silvius Piccolomini, ENEÁŠ, Silvius Piccolomini), * 18. 10. 1405 Corsignano/Piacenza (Itálie), † 15. 8. 1464 Ancona (Itálie), humanista, papež Pius II.
Pocházel ze zchudlé šlechticko-kupecké rodiny v Sieně; humanisticky zaměřené vzdělání získal doma i ve Florencii. Jako průvodce kardinála Domenica Capranicy působil od 1432 na koncilu v Basileji, kde osobně poznal čelné husitské bohoslovce, diplomaty i válečníky. 1440–42 byl sekretářem basilejského protipapeže Felixe V., poté přešel do služeb římského krále Fridricha III., v jehož kanceláři se seznámil s Kašparem Šlikem, Prokopem z Rabštejna a řadou českých úředníků, kteří mu poskytovali informace o minulosti i současnosti Českého království. Poprvé a naposled vkročil na českou půdu v červenci 1451 jako účastník poselstva krále Fridricha III. k českému sněmu, který se uskutečnil v Benešově. Na sněmu jednal s Jiřím z Poděbrad a s předáky kališnické i katolické šlechty. Své zážitky z dvojího pobytu v Táboře vylíčil v listu kardinálu Juanu Carvajalovi. Z povzdálí i zblízka Silvio poznával závažnost české otázky v širším kontextu křesťanského světa. Po stručném výkladu husitské hereze, jejž začlenil do svého pojednání O basilejském koncilu, se o českých věcech příležitostně zmiňoval i v jiných spisech. Celkové vylíčení českých dějin od dávnověku do současnosti A. podal v latinském spisu Historia bohemica, který sepsal v lázních Viterbo v červnu a v červenci 1458. Od 1447, kdy se stal biskupem v Terstu, A. sledoval zejména církevní kariéru, a proto zavrhl svou světsky zaměřenou literární činnost. Kardinálský klobouk získal 1456, o dva roky později jako Pius II. zasedl na papežský stolec. Proti české reformaci postupoval nekompromisně. Koncem března 1462 zrušil tzv. kompaktáta a v červnu 1464 povolal Jiřího z Poděbrad před svůj soud do Říma. Zčásti se tak stalo v reakci na projekt Mírové unie evropských panovníků, kterým Jiří zkřížil Piovo válečné tažení proti Turkům. O dva měsíce později Pius II. zemřel uprostřed příprav na křížovou výpravu.
D: Opera omnia, Basel 1551 (přetisk 1967); Der Briefwechsel des E. S. P. 1–4, ed. R. Wolkan, Wien 1909–1918 (FRA 61–62, 67–68); Aenea Silvio Historia bohemica – Historie česká, 1998.
L: F. Šmahel, Eneáš Silvius Piccolomini a jeho Historie Česká, in: Aenea Silvio…, c. d., s. XIII–LII; OSN 1, s. 262n. František Šmahel