BOHÚŇ Peter Michal Slavomil 29.9.1822-20.5.1879: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 29: Řádek 29:
kruhy. Kromě K. S. Amerlinga se seznámil i s dalšími českými
kruhy. Kromě K. S. Amerlinga se seznámil i s dalšími českými
vlastenci, kteří mu 1846 zprostředkovali práci na ilustracích
vlastenci, kteří mu 1846 zprostředkovali práci na ilustracích
Preslova Rostlináře (1848), pro nějž vytvořil 32 rytin
Preslova ''Rostlináře'' (1848), pro nějž vytvořil 32 rytin
oceněných Maticí českou.
oceněných Maticí českou.



Verze z 22. 9. 2016, 13:44

Peter Michal Slavomil BOHÚŇ
Narození 29.9.1822
Místo narození Veličná u Dolného Kubína (Slovensko)
Úmrtí 20.5.1879
Místo úmrtí Lipnik (nyní č. o. Bielsko-Biała, Polsko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42486

BOHÚŇ, Peter Michal Slavomil, * 29. 9. 1822 Veličná u Dolného Kubína (Slovensko), † 20. 5. 1879 Lipnik (nyní č. o. Bielsko-Biała, Polsko), malíř, pedagog

Narodil se na Oravě v početné rodině evangelického kněze. Navštěvoval školy v Gemeru, Levoči, Kežmarku, od 1843 pak přípravku na AVU v Praze u litografa F. Šíra a 1846–47 studoval na AVU u Ch. Rubena. Pak se vrátil na Slovensko, kde do konce života vyučoval převážně na evangelických školách.

Za studentských let byl na Spiši ovlivněn štúrovským hnutím, to se odrazilo i v B. výtvarné tvorbě, o niž se začal již tehdy pokoušet. Díky výraznému talentu byl přijat na pražskou Akademii, kde ho po otcově smrti finančně podporoval spolek Tatrín a oravský šlechtic M. Kubínyi; pro existenční těžkosti však přesto školu nedokončil. Zásadní význam pro formování B. osobnosti měly pražské společenské a umělecké kruhy. Kromě K. S. Amerlinga se seznámil i s dalšími českými vlastenci, kteří mu 1846 zprostředkovali práci na ilustracích Preslova Rostlináře (1848), pro nějž vytvořil 32 rytin oceněných Maticí českou.

Po návratu na Slovensko namaloval sérii krojových studií z Liptova, Oravy a Spiše, v následujících letech cestoval po Slovensku a vytvořil ještě obrazy lidu z Trenčína a Pováží. Na plány zřídit si vlastní ateliér musel z existenčních důvodů rezignovat a živil se jako učitel. Nadále pěstoval portrétní malbu (vytvořil řadu podobizen významných slovenských vlastenců), věnoval se krajinářství, sakrální malbě a pokoušel se otevřít si také fotoateliér. Ani v posledních letech života, kdy žil (od 1861) v Haliči, však neztratil kontakt se Slovenskem. B. je pokládán za jednoho z vrcholných představitelů slovenské historické malby. Ve svých portrétech podal svědectví o významných kulturních a politických osobnostech své doby a zdokumentoval i lidové typy. Jeho díla jsou zastoupena ve všech významných slovenských galeriích, muzeích, ale jsou také součástí sbírek zahraničních. Jeden z jeho synů, Kornel Július B. (1858–1902), zdědil otcův talent a stal se rovněž známým malířem.

D: soupis in: BLS 1, s. 486.

L: E. Dubnická, P. M. B., Bratislava 1960; F. Wolf – J. Pospíšil, Tragický maliar P. B., Bratislava 1971; K. Vaculík, P. M. B., Zvolen 1971; Z. Žiaranová, Umelecké a ľudové posolstvo P. M. B., in: Biografické štúdie 27, Martin 2000, s. 56n.; RSN 1, s. 774; Toman 1, s. 77; SBS 1, s. 283 (kde soupis díla a literatury); BLS 1, s. 485n. (kde soupis díla a literatury).

Marie Makariusová