ERNA Jan Křtitel ?1625-24.2.1698: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| jméno = Jan Křtitel ERNA
| jméno = Jan Křtitel ERNA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1625
| datum narození = okolo 1625
| místo narození =  
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 24.2.1698
| datum úmrtí = 24.2.1698
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 74- Architekt
| povolání = 74- Architekt


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Křtitel ERNA
}}
 
'''ERNA, Jan Křtitel,''' ''* okolo 1625 Brno, † 24. 2. 1698 Brno, stavitel, zednický a kamenický mistr''
 
Byl mladším synem stavitele Andrey E. (1600–1652). Již
1646 se stal brněnským měšťanem a oženil se s Marií, roz.
Trosterovou, s níž měl syna Jana Jakuba, stavitele, a nejméně
tři dcery, které se provdaly za brněnské měšťany. 1647 byl prohlášen
mistrem cechu zedníků a kameníků. Po otcově smrti
převzal vedení podniku i se závazky a pokračoval v jeho díle.
Jako odborník a cechovní mistr zastupoval cech v různých komisích
a v některých sporných případech zpracovával posudky.
1676 se podruhé oženil s Annou Marií, dcerou Mikuláše
Lešanského ze slezské Nisy. Manželství zůstalo bezdětné.
 
Jako čelný představitel brněnské architektury druhé poloviny
17. století získal základy pro rozsáhlou praktickou i projekční
činnost, která reprezentovala zjednodušenou variantu vídeňského
raného baroka, pravděpodobně od otce, jemuž již 1643
pomáhal při dostavbě valtického farního kostela a předzámčí.
Později pro Lichtenštejny pracoval i samostatně. Dokončil
valtický kostel a 1654 upravoval některé místnosti zámku
nebo knížecí hrobku v poutním kostele ve Vranově u Brna.
V šedesátých letech působil rovněž ve službách benediktinského
proboštství v Rajhradě, kde např. adaptoval kapli sv. Ondřeje
v klášterním chrámu a navrhl později nerealizovaný nový
klášterní kostel. 1660 byla pod jeho vedením zahájena stavba
dominikánského kostela v Brně, další zakázky získal i od
augustiniánů a od obce. V následujícím desetiletí se uplatnil
také mimo Brno, když ho hrabě Jan Antonín Questenberk
pověřil přestavbou zámku a dalšími stavbami v Jaroměřicích
nad Rokytnou. Zároveň pracoval znovu pro řád brněnských
dominikánů, pro něž stavěl dvoupatrovou budovu konventu
v Dominikánské ulici a po několikaleté přestávce klášterní
kostel dokončil. Pro další významné stavebníky – brněnské
jezuity – navrhl a provedl stavbu rezidence v Tuřanech
(dnes Brno), letní refektář a letohrádek v tehdy předměstské
zahradě u Cejlu, velký portál brněnské jezuitské koleje a své
poslední dílo, poutní kostel sv. Anny v Tuřanech. Na konci
života upravoval hrobku v podzemí kapucínského kláštera
a realizoval snad i další stavby pro tento řád. Brněnské práce
však kvalitou i rozsahem zastínila činnost v okolí města a na
moravském venkově. Ta zahrnula např. monumentální kostel
v Bojkovicích, centrální kapli v Blatnici, dokončení farního
kostela v Lomnici u Tišnova, klášter servitů s loretánskou
kaplí a špitál s kaplí v Jaroměřicích nad Rokytnou nebo velkou
poutní kapli v Kostníkách.
 
'''D:''' výběr: Brno: dominikánský kostel sv. Michala na Dominikánském
nám., 1658/(59)–1672(?); úprava lichtenštejnského domu v Jánské ul. (?),
1660; obnova augustiniánského kostela sv. Tomáše na Moravském nám.,
1662–1667 (1668); úprava biskupského dvora, 1668; úprava Staré radnice
v Radnické ul., 1668–1669; portál jezuitské koleje (projekt 70. léta 17. stol.,
realizace 1687–1690); konvent augustiniánského kláštera na Moravském
nám., od 1670; jezuitská rezidence v Tuřanech, 1670; náhon v předměstské
jezuitské zahradě, ul. Cejl, 1670; kaple u jezuitského kostela Nanebevzetí
P. Marie v Beethovenově ul., kolem 1671; nadační palác výchovného
a vzdělávacího ústavu pro šlechtické dívky (Ústav šlechtičen) v Kobližné ul.,
1674–1679; konvent dominikánského kláštera, 1675; refektář a letohrádek,
ul. Cejl, 1676–1677; stavební část mariánského sloupu na Nám. Svobody,
kolem 1681; jezuitská fara, pravděpodobně v Tuřanech, 1681; kaple sv. Ignáce,
ul. Cejl, 1687; výklenková kaple s kašnou, 1690; domek v městské kolejní
jezuitské zahradě, 1691; poutní kostel sv. Anny (vedle kostela Zvěstování
P. Marie) v Tuřanech, 1693–1698. Další realizace: farní kostel sv. Vavřince,
Bojkovice, 1651–1655; dostavba farního kostela Nanebevzetí P. Marie, Valtice,
1652–1660; úprava zámeckých místností, Valtice, 1654; úprava lichtenštejnské
hrobky v kostele Narození Panny Marie, Vranov u Brna, asi 1654;
dům u klášterní hospody, Rajhrad u Brna, 60. léta 17. století; úprava kaple
sv. Ondřeje v benediktinském klášterním kostele sv. Petra a Pavla, Rajhrad,
1660; kaple Nejsvětější Trojice, Blatnice u Moravských Budějovic, 1668–
1670; přestavba zámku, klášter servitů s loretánskou kaplí a špitál s kaplí, Jaroměřice
nad Rokytnou, 1670–1673; dokončení farního kostela Navštívení
P. Marie, Lomnice u Tišnova, 1673; úsek zemské silnice při potoku Bobrava
mezi Modřicemi a Rajhradem, 1677; poutní kaple Narození P. Marie, Kostníky
u Jemnice, 1696.
 
'''L:''' Toman 1, s. 204; NEČVU 1, s. 164–165; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební
a umělecký vývoj města, 1947, s. 127–128, 140, 142, 148, 156, 160,
198; J. Noll, J. K. E., stavitel brněnský, in: SPFFBU F 32–33, 1988–1989,
s. 31–32; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 87,
138, 141, 144, 164, 171, 176, 193, 240; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík
– J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 52–53.
 
Lenka Kudělková
 
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:1625]]
[[Kategorie:1625]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:1698]]
[[Kategorie:1698]]
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 5. 10. 2017, 15:01

Jan Křtitel ERNA
Narození okolo 1625
Místo narození Brno
Úmrtí 24.2.1698
Místo úmrtí Brno
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46311

ERNA, Jan Křtitel, * okolo 1625 Brno, † 24. 2. 1698 Brno, stavitel, zednický a kamenický mistr

Byl mladším synem stavitele Andrey E. (1600–1652). Již 1646 se stal brněnským měšťanem a oženil se s Marií, roz. Trosterovou, s níž měl syna Jana Jakuba, stavitele, a nejméně tři dcery, které se provdaly za brněnské měšťany. 1647 byl prohlášen mistrem cechu zedníků a kameníků. Po otcově smrti převzal vedení podniku i se závazky a pokračoval v jeho díle. Jako odborník a cechovní mistr zastupoval cech v různých komisích a v některých sporných případech zpracovával posudky. 1676 se podruhé oženil s Annou Marií, dcerou Mikuláše Lešanského ze slezské Nisy. Manželství zůstalo bezdětné.

Jako čelný představitel brněnské architektury druhé poloviny 17. století získal základy pro rozsáhlou praktickou i projekční činnost, která reprezentovala zjednodušenou variantu vídeňského raného baroka, pravděpodobně od otce, jemuž již 1643 pomáhal při dostavbě valtického farního kostela a předzámčí. Později pro Lichtenštejny pracoval i samostatně. Dokončil valtický kostel a 1654 upravoval některé místnosti zámku nebo knížecí hrobku v poutním kostele ve Vranově u Brna. V šedesátých letech působil rovněž ve službách benediktinského proboštství v Rajhradě, kde např. adaptoval kapli sv. Ondřeje v klášterním chrámu a navrhl později nerealizovaný nový klášterní kostel. 1660 byla pod jeho vedením zahájena stavba dominikánského kostela v Brně, další zakázky získal i od augustiniánů a od obce. V následujícím desetiletí se uplatnil také mimo Brno, když ho hrabě Jan Antonín Questenberk pověřil přestavbou zámku a dalšími stavbami v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zároveň pracoval znovu pro řád brněnských dominikánů, pro něž stavěl dvoupatrovou budovu konventu v Dominikánské ulici a po několikaleté přestávce klášterní kostel dokončil. Pro další významné stavebníky – brněnské jezuity – navrhl a provedl stavbu rezidence v Tuřanech (dnes Brno), letní refektář a letohrádek v tehdy předměstské zahradě u Cejlu, velký portál brněnské jezuitské koleje a své poslední dílo, poutní kostel sv. Anny v Tuřanech. Na konci života upravoval hrobku v podzemí kapucínského kláštera a realizoval snad i další stavby pro tento řád. Brněnské práce však kvalitou i rozsahem zastínila činnost v okolí města a na moravském venkově. Ta zahrnula např. monumentální kostel v Bojkovicích, centrální kapli v Blatnici, dokončení farního kostela v Lomnici u Tišnova, klášter servitů s loretánskou kaplí a špitál s kaplí v Jaroměřicích nad Rokytnou nebo velkou poutní kapli v Kostníkách.

D: výběr: Brno: dominikánský kostel sv. Michala na Dominikánském nám., 1658/(59)–1672(?); úprava lichtenštejnského domu v Jánské ul. (?), 1660; obnova augustiniánského kostela sv. Tomáše na Moravském nám., 1662–1667 (1668); úprava biskupského dvora, 1668; úprava Staré radnice v Radnické ul., 1668–1669; portál jezuitské koleje (projekt 70. léta 17. stol., realizace 1687–1690); konvent augustiniánského kláštera na Moravském nám., od 1670; jezuitská rezidence v Tuřanech, 1670; náhon v předměstské jezuitské zahradě, ul. Cejl, 1670; kaple u jezuitského kostela Nanebevzetí P. Marie v Beethovenově ul., kolem 1671; nadační palác výchovného a vzdělávacího ústavu pro šlechtické dívky (Ústav šlechtičen) v Kobližné ul., 1674–1679; konvent dominikánského kláštera, 1675; refektář a letohrádek, ul. Cejl, 1676–1677; stavební část mariánského sloupu na Nám. Svobody, kolem 1681; jezuitská fara, pravděpodobně v Tuřanech, 1681; kaple sv. Ignáce, ul. Cejl, 1687; výklenková kaple s kašnou, 1690; domek v městské kolejní jezuitské zahradě, 1691; poutní kostel sv. Anny (vedle kostela Zvěstování P. Marie) v Tuřanech, 1693–1698. Další realizace: farní kostel sv. Vavřince, Bojkovice, 1651–1655; dostavba farního kostela Nanebevzetí P. Marie, Valtice, 1652–1660; úprava zámeckých místností, Valtice, 1654; úprava lichtenštejnské hrobky v kostele Narození Panny Marie, Vranov u Brna, asi 1654; dům u klášterní hospody, Rajhrad u Brna, 60. léta 17. století; úprava kaple sv. Ondřeje v benediktinském klášterním kostele sv. Petra a Pavla, Rajhrad, 1660; kaple Nejsvětější Trojice, Blatnice u Moravských Budějovic, 1668– 1670; přestavba zámku, klášter servitů s loretánskou kaplí a špitál s kaplí, Jaroměřice nad Rokytnou, 1670–1673; dokončení farního kostela Navštívení P. Marie, Lomnice u Tišnova, 1673; úsek zemské silnice při potoku Bobrava mezi Modřicemi a Rajhradem, 1677; poutní kaple Narození P. Marie, Kostníky u Jemnice, 1696.

L: Toman 1, s. 204; NEČVU 1, s. 164–165; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 127–128, 140, 142, 148, 156, 160, 198; J. Noll, J. K. E., stavitel brněnský, in: SPFFBU F 32–33, 1988–1989, s. 31–32; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 87, 138, 141, 144, 164, 171, 176, 193, 240; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 52–53.

Lenka Kudělková