ERNA Jan Křtitel ?1625-24.2.1698: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Jan Křtitel ERNA | | jméno = Jan Křtitel ERNA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1625 | | datum narození = okolo 1625 | ||
| místo narození = | | místo narození = Brno | ||
| datum úmrtí = 24.2.1698 | | datum úmrtí = 24.2.1698 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Brno | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ERNA, Jan Křtitel,''' ''* okolo 1625 Brno, † 24. 2. 1698 Brno, stavitel, zednický a kamenický mistr'' | |||
Byl mladším synem stavitele Andrey E. (1600–1652). Již | |||
1646 se stal brněnským měšťanem a oženil se s Marií, roz. | |||
Trosterovou, s níž měl syna Jana Jakuba, stavitele, a nejméně | |||
tři dcery, které se provdaly za brněnské měšťany. 1647 byl prohlášen | |||
mistrem cechu zedníků a kameníků. Po otcově smrti | |||
převzal vedení podniku i se závazky a pokračoval v jeho díle. | |||
Jako odborník a cechovní mistr zastupoval cech v různých komisích | |||
a v některých sporných případech zpracovával posudky. | |||
1676 se podruhé oženil s Annou Marií, dcerou Mikuláše | |||
Lešanského ze slezské Nisy. Manželství zůstalo bezdětné. | |||
Jako čelný představitel brněnské architektury druhé poloviny | |||
17. století získal základy pro rozsáhlou praktickou i projekční | |||
činnost, která reprezentovala zjednodušenou variantu vídeňského | |||
raného baroka, pravděpodobně od otce, jemuž již 1643 | |||
pomáhal při dostavbě valtického farního kostela a předzámčí. | |||
Později pro Lichtenštejny pracoval i samostatně. Dokončil | |||
valtický kostel a 1654 upravoval některé místnosti zámku | |||
nebo knížecí hrobku v poutním kostele ve Vranově u Brna. | |||
V šedesátých letech působil rovněž ve službách benediktinského | |||
proboštství v Rajhradě, kde např. adaptoval kapli sv. Ondřeje | |||
v klášterním chrámu a navrhl později nerealizovaný nový | |||
klášterní kostel. 1660 byla pod jeho vedením zahájena stavba | |||
dominikánského kostela v Brně, další zakázky získal i od | |||
augustiniánů a od obce. V následujícím desetiletí se uplatnil | |||
také mimo Brno, když ho hrabě Jan Antonín Questenberk | |||
pověřil přestavbou zámku a dalšími stavbami v Jaroměřicích | |||
nad Rokytnou. Zároveň pracoval znovu pro řád brněnských | |||
dominikánů, pro něž stavěl dvoupatrovou budovu konventu | |||
v Dominikánské ulici a po několikaleté přestávce klášterní | |||
kostel dokončil. Pro další významné stavebníky – brněnské | |||
jezuity – navrhl a provedl stavbu rezidence v Tuřanech | |||
(dnes Brno), letní refektář a letohrádek v tehdy předměstské | |||
zahradě u Cejlu, velký portál brněnské jezuitské koleje a své | |||
poslední dílo, poutní kostel sv. Anny v Tuřanech. Na konci | |||
života upravoval hrobku v podzemí kapucínského kláštera | |||
a realizoval snad i další stavby pro tento řád. Brněnské práce | |||
však kvalitou i rozsahem zastínila činnost v okolí města a na | |||
moravském venkově. Ta zahrnula např. monumentální kostel | |||
v Bojkovicích, centrální kapli v Blatnici, dokončení farního | |||
kostela v Lomnici u Tišnova, klášter servitů s loretánskou | |||
kaplí a špitál s kaplí v Jaroměřicích nad Rokytnou nebo velkou | |||
poutní kapli v Kostníkách. | |||
'''D:''' výběr: Brno: dominikánský kostel sv. Michala na Dominikánském | |||
nám., 1658/(59)–1672(?); úprava lichtenštejnského domu v Jánské ul. (?), | |||
1660; obnova augustiniánského kostela sv. Tomáše na Moravském nám., | |||
1662–1667 (1668); úprava biskupského dvora, 1668; úprava Staré radnice | |||
v Radnické ul., 1668–1669; portál jezuitské koleje (projekt 70. léta 17. stol., | |||
realizace 1687–1690); konvent augustiniánského kláštera na Moravském | |||
nám., od 1670; jezuitská rezidence v Tuřanech, 1670; náhon v předměstské | |||
jezuitské zahradě, ul. Cejl, 1670; kaple u jezuitského kostela Nanebevzetí | |||
P. Marie v Beethovenově ul., kolem 1671; nadační palác výchovného | |||
a vzdělávacího ústavu pro šlechtické dívky (Ústav šlechtičen) v Kobližné ul., | |||
1674–1679; konvent dominikánského kláštera, 1675; refektář a letohrádek, | |||
ul. Cejl, 1676–1677; stavební část mariánského sloupu na Nám. Svobody, | |||
kolem 1681; jezuitská fara, pravděpodobně v Tuřanech, 1681; kaple sv. Ignáce, | |||
ul. Cejl, 1687; výklenková kaple s kašnou, 1690; domek v městské kolejní | |||
jezuitské zahradě, 1691; poutní kostel sv. Anny (vedle kostela Zvěstování | |||
P. Marie) v Tuřanech, 1693–1698. Další realizace: farní kostel sv. Vavřince, | |||
Bojkovice, 1651–1655; dostavba farního kostela Nanebevzetí P. Marie, Valtice, | |||
1652–1660; úprava zámeckých místností, Valtice, 1654; úprava lichtenštejnské | |||
hrobky v kostele Narození Panny Marie, Vranov u Brna, asi 1654; | |||
dům u klášterní hospody, Rajhrad u Brna, 60. léta 17. století; úprava kaple | |||
sv. Ondřeje v benediktinském klášterním kostele sv. Petra a Pavla, Rajhrad, | |||
1660; kaple Nejsvětější Trojice, Blatnice u Moravských Budějovic, 1668– | |||
1670; přestavba zámku, klášter servitů s loretánskou kaplí a špitál s kaplí, Jaroměřice | |||
nad Rokytnou, 1670–1673; dokončení farního kostela Navštívení | |||
P. Marie, Lomnice u Tišnova, 1673; úsek zemské silnice při potoku Bobrava | |||
mezi Modřicemi a Rajhradem, 1677; poutní kaple Narození P. Marie, Kostníky | |||
u Jemnice, 1696. | |||
'''L:''' Toman 1, s. 204; NEČVU 1, s. 164–165; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební | |||
a umělecký vývoj města, 1947, s. 127–128, 140, 142, 148, 156, 160, | |||
198; J. Noll, J. K. E., stavitel brněnský, in: SPFFBU F 32–33, 1988–1989, | |||
s. 31–32; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 87, | |||
138, 141, 144, 164, 171, 176, 193, 240; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík | |||
– J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 52–53. | |||
Lenka Kudělková | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
[[Kategorie:1625]] | [[Kategorie:1625]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | |||
[[Kategorie:1698]] | [[Kategorie:1698]] | ||
[[Kategorie:Brno]] |
Verze z 5. 10. 2017, 15:01
Jan Křtitel ERNA | |
Narození | okolo 1625 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 24.2.1698 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 74- Architekt |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46311 |
ERNA, Jan Křtitel, * okolo 1625 Brno, † 24. 2. 1698 Brno, stavitel, zednický a kamenický mistr
Byl mladším synem stavitele Andrey E. (1600–1652). Již 1646 se stal brněnským měšťanem a oženil se s Marií, roz. Trosterovou, s níž měl syna Jana Jakuba, stavitele, a nejméně tři dcery, které se provdaly za brněnské měšťany. 1647 byl prohlášen mistrem cechu zedníků a kameníků. Po otcově smrti převzal vedení podniku i se závazky a pokračoval v jeho díle. Jako odborník a cechovní mistr zastupoval cech v různých komisích a v některých sporných případech zpracovával posudky. 1676 se podruhé oženil s Annou Marií, dcerou Mikuláše Lešanského ze slezské Nisy. Manželství zůstalo bezdětné.
Jako čelný představitel brněnské architektury druhé poloviny 17. století získal základy pro rozsáhlou praktickou i projekční činnost, která reprezentovala zjednodušenou variantu vídeňského raného baroka, pravděpodobně od otce, jemuž již 1643 pomáhal při dostavbě valtického farního kostela a předzámčí. Později pro Lichtenštejny pracoval i samostatně. Dokončil valtický kostel a 1654 upravoval některé místnosti zámku nebo knížecí hrobku v poutním kostele ve Vranově u Brna. V šedesátých letech působil rovněž ve službách benediktinského proboštství v Rajhradě, kde např. adaptoval kapli sv. Ondřeje v klášterním chrámu a navrhl později nerealizovaný nový klášterní kostel. 1660 byla pod jeho vedením zahájena stavba dominikánského kostela v Brně, další zakázky získal i od augustiniánů a od obce. V následujícím desetiletí se uplatnil také mimo Brno, když ho hrabě Jan Antonín Questenberk pověřil přestavbou zámku a dalšími stavbami v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zároveň pracoval znovu pro řád brněnských dominikánů, pro něž stavěl dvoupatrovou budovu konventu v Dominikánské ulici a po několikaleté přestávce klášterní kostel dokončil. Pro další významné stavebníky – brněnské jezuity – navrhl a provedl stavbu rezidence v Tuřanech (dnes Brno), letní refektář a letohrádek v tehdy předměstské zahradě u Cejlu, velký portál brněnské jezuitské koleje a své poslední dílo, poutní kostel sv. Anny v Tuřanech. Na konci života upravoval hrobku v podzemí kapucínského kláštera a realizoval snad i další stavby pro tento řád. Brněnské práce však kvalitou i rozsahem zastínila činnost v okolí města a na moravském venkově. Ta zahrnula např. monumentální kostel v Bojkovicích, centrální kapli v Blatnici, dokončení farního kostela v Lomnici u Tišnova, klášter servitů s loretánskou kaplí a špitál s kaplí v Jaroměřicích nad Rokytnou nebo velkou poutní kapli v Kostníkách.
D: výběr: Brno: dominikánský kostel sv. Michala na Dominikánském nám., 1658/(59)–1672(?); úprava lichtenštejnského domu v Jánské ul. (?), 1660; obnova augustiniánského kostela sv. Tomáše na Moravském nám., 1662–1667 (1668); úprava biskupského dvora, 1668; úprava Staré radnice v Radnické ul., 1668–1669; portál jezuitské koleje (projekt 70. léta 17. stol., realizace 1687–1690); konvent augustiniánského kláštera na Moravském nám., od 1670; jezuitská rezidence v Tuřanech, 1670; náhon v předměstské jezuitské zahradě, ul. Cejl, 1670; kaple u jezuitského kostela Nanebevzetí P. Marie v Beethovenově ul., kolem 1671; nadační palác výchovného a vzdělávacího ústavu pro šlechtické dívky (Ústav šlechtičen) v Kobližné ul., 1674–1679; konvent dominikánského kláštera, 1675; refektář a letohrádek, ul. Cejl, 1676–1677; stavební část mariánského sloupu na Nám. Svobody, kolem 1681; jezuitská fara, pravděpodobně v Tuřanech, 1681; kaple sv. Ignáce, ul. Cejl, 1687; výklenková kaple s kašnou, 1690; domek v městské kolejní jezuitské zahradě, 1691; poutní kostel sv. Anny (vedle kostela Zvěstování P. Marie) v Tuřanech, 1693–1698. Další realizace: farní kostel sv. Vavřince, Bojkovice, 1651–1655; dostavba farního kostela Nanebevzetí P. Marie, Valtice, 1652–1660; úprava zámeckých místností, Valtice, 1654; úprava lichtenštejnské hrobky v kostele Narození Panny Marie, Vranov u Brna, asi 1654; dům u klášterní hospody, Rajhrad u Brna, 60. léta 17. století; úprava kaple sv. Ondřeje v benediktinském klášterním kostele sv. Petra a Pavla, Rajhrad, 1660; kaple Nejsvětější Trojice, Blatnice u Moravských Budějovic, 1668– 1670; přestavba zámku, klášter servitů s loretánskou kaplí a špitál s kaplí, Jaroměřice nad Rokytnou, 1670–1673; dokončení farního kostela Navštívení P. Marie, Lomnice u Tišnova, 1673; úsek zemské silnice při potoku Bobrava mezi Modřicemi a Rajhradem, 1677; poutní kaple Narození P. Marie, Kostníky u Jemnice, 1696.
L: Toman 1, s. 204; NEČVU 1, s. 164–165; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 127–128, 140, 142, 148, 156, 160, 198; J. Noll, J. K. E., stavitel brněnský, in: SPFFBU F 32–33, 1988–1989, s. 31–32; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 87, 138, 141, 144, 164, 171, 176, 193, 240; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 52–53.
Lenka Kudělková